Samuraj

,,JE TO OSAMĚLÝ VLK… JE TO RANĚNÝ VLK, TEĎ MŮŽE ZANECHAT STOPU. MUSÍME SE HO RYCHLE ZBAVIT.“...... /// Stará dobrá Francie a její kriminálky. Alain Delon vs. policie, dobrej námět, horší scénář a parádně budovaná atmosféra. Charismatickej Delon utáhne cokoliv, a tak i přesto, že marně přemejšlím, co tím (nejen) koncem chtěl vlastně básník říct, dávám bez zbytečnejch keců 3*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Samuraje (ve filmu) poznám okamžitě. 2.) Smrt je cílem mý cesty! 3.) Thx za titule ,,novacisko“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.06.2013)

Ojedinělý snímek, v němž se setkává stylistická strohost s ozvláštňujícím formálním uchopením, které dává vyniknout zcela jiným parametrům, než by jeden od thrilleru o nájemném zabijákovi očekával. Prim hraje melancholie, atmosféra a celková odtažitost, již Melville nenabourává ani v dialozích, které jsou okleštěné na nejdůležitější fráze, díky nimž se může rozvíjet jednoduchý příběh o pomstě, ale především samotě a potlačovaných emocích. Atmosféra a podmanivé zobrazení hlavního hrdiny přišpendlí diváka k obrazovce, škoda tedy, že jeden nastavený výraz si drží vyprávění až do samotného konce, který inscenačně příliš nezaujme, byť myšlenkově a jako součást přemýšlivého díla obstojí... 85% (26.10.2018)

"Le Samouraï" má své vzory v amerických gangsterkách 40. let, v mnohém je ale překonává. Je to surrealistická studie osamělosti člověka. Samuraj když ví, že prohrál musí spáchat harakiri. Delon stejně jako skutečný osamělý bojovník v rámci malého kodexu bušida odvrhne své tělo, ale nezapomene na svoji čest. Přesné účelné herectví, režie, střih, bez divokých stříleček a honiček. Nemá ambice vám cokoli dát ani cokoliv brát, je chladný, dokonale si vystačí sám se sebou a ve své mistrovské preciznosti si je jist sám sebou tak, že nepotřebuje prosit o sympatie diváků. Minimalistickými prostředky dosaženo maximum. Jednoduše řečeno: jeden z nejlepších krimi noir všech dob. ______ PS: Všetkým chalanom čo nepochopili ten koniec, (a tím pádem netuší o čem je celý film) odkážte, že v závere je potrebné starostlivo sledovať ten revolver! Servus. Produkce: Compagnie Industrielle et Commerciale Cinématographique (CICC) (14.12.2016)

Ačkoliv dávám o hvězdu víc, naprosto se ztotožňuji s komentářem monologa. Tu hvězdu navíc dávám proto, že primárně jsem nesledoval děj, ale Melvilleho okouzlení místy a místem - líbilo se mi šedivé ladění "samurajova" bytu včetně oprýskaných zdí, zvláštně poetické schodiště v chodbě, a samozřejmě všechny ty procházky a projížďky upršeným městem, jízdy metrem - zkrátka poetika všedního okamžiku, k čemuž dobře přispívá i to časování - od tuším pátku 18. hodiny do úterka večer. Jenže pak je tam ten děj, že jo? Pro pana režiséra není podstatný a je to znát, protože zde najdeme spoustu nelogických jednání postav včetně samotného "neprohrávajícího" samuraje, který ve výsledku působí spíš jako amatér (na tom mostě nad železnicí, že jde znovu do baru, že nemá tajný byt, který by policie nenašla, v podstatě jen soudí okolnosti podle toho, jak moc rozrušeného má ptáka (doma v kleci). Okolnosti celého "případu" je nutno si domyslet, i když náznaky zde jsou, ale pořád je to jen teorie, že bar chtěla převzít konkurenční skupina a ta osudová pianistka v tom hrála jen volavku. Na kaźdý pád jsou motivy hodně nejasné a šlo by o nich s úspěchem neustále polemizovat. Ale když se fakt soustředím jen na atmosféru, jistou poetiku místa ozvláštněnou divným mužem, tak pak jo, pak je to sledovatelné. (25.12.2020)

Před 40 lety bych si asi pošušňával u nadstadardní kriminálky. Dneska si ale spíše uvědomuji, jak je film statický a plný nelogičností. A onen děsně cool Delon, jak tu napsal Rob Roy a milion dalších opapouškovalo, je ve skutečnosti jako kdyby nehrál. To uměl Gabin či Hrušínský, tady si nejsem jist. Inu, když dva dělají totéž ... (28.09.2009)