Claw

"Psi mají krásu bez marnivosti, sílu bez drzosti, statečnost bez zuřivosti a veškeré lidské ctnosti ovšem bez jakékoli neřesti. Pokud tedy vím, mají jen jedinou vadu – Důvěřují lidem!" Film je vyprávěný podobným způsobem jako "Obvyklí podezřelí" – Douglase ve vyšetřovací vazbě zpovídá mladá psychiatrička a rekonstruuje s ním celý jeho život, který ve flashbacích ožívá před našima očima. Základem celého vyprávění je nejednoznačnost. Film balancuje mezi dramatem a komedií. Besson se drží své oblíbené groteskní stylizace, kdy svět je temné, nehostinné a nelítostné místo, v němž však občas září osvícení blázni. Caleb Landry Jones není moc známý herec, ale věřte, že po tomhle filmu se vám z hlavy nevykouří. Předvádí tu životní herecký výkon, od mimiky, emocí, samotného projevu a dialogů, no prostě paráda. Kladným bodem snímku je určitě i hudební doprovod. Ten se sice často opírá o melodie známých písní, přesto dokáže atmosféru jednotlivých scén umně podtrhnout. Film má i zajímavý konec, který mi do hlavy vtlačil vzpomínku na devadesátky a "Ghost Dog: The Way of the Samurai". Důvod, proč nedám plný počet je, že mi chybělo nějaké mysterióznější či tiše hororové intermezzo, které by komunikaci hlavního hrdiny s „jeho dětmi“ uvedlo do artovější atmosféry jakou měl například "Joker"... Neboť jsem měl chvílemi pocit, že sleduji pohádku, ve které se vlastně pouto a porozumění se psy za Dogmanova mládí ani nekonalo, ale spíše to vypadalo, že psi umějí číst, psát a počítat, ale jen jediný člověk na celém světě se rozhodl jim naslouchat. Což je škoda, protože jinak by film dokázal okouzlit na jiné úrovni… /80%/

Docela by mě zajímalo, jak na tento film pohlíželi diváci v době jeho vzniku a uvedení... "Zapadákov" svým věkem vyzrál jako víno, ovšem ta nejlepší jakost to stejně není. Děj filmu je prostý. Vzdělaný učitel se zasekne v jednom buranově, kde to je samý redneck, všichni zde pořád, ale pořád chlastají, dělají bordel, střílí a zabíjí klokany pro zábavu, perou se mezi sebou, věnují se gamblu... Ti lidé nejsou přímo zlí. To je právě to zajímavé. Ve filmu není jediná záporná postava. Ale jsou odporní, zpocení, vysmátí, ožralí a naprosto nepříjemní. Film vykresluje, jak se učitel postupně stává jedním z nich, přijímá jejich vulgární a buranské zvyky a způsoby zábavy, začne drsně chlastat atd... Nakonec mu asi nějak dojde, co se s ním děje a snaží se dát zase dohromady... Přišlo mi to jako taková sociální studie, jak prostředí mění člověka... Odporný a nechutný film, hlavní herec hraje otřesně, ale vše to zachraňuje na plné čáře excelentní Donald Pleasence, který si svoji roli opravdu užívá... Je to kvalitní filmařina, ale jako celek občas nudí... /70%/

Můj "srdcový" film, který silně ovlivnil moje mládí. V podstatě naprosto trefně, vtipně a úžasně vizuálně film zobrazuje běžnou realitu hudebních párties, klubů, privátních akcí atd… Hudba, drogy, zábava, sranda, depky, dojezdy, a tak stále dokola... Kerrigan přesně vystihl míru v tom, jak zobrazuje tento svět a pro většinu dospělé populace naprosto nepředstavitelnou realitu... Nefigurují zde extra tvrdé drogy, kromě několika lajn kokainu, hudební doprovod a soundtrack je naprostá bomba. Herecké výkony a hlášky konkurují i samotnému "drogovému" ultrakultu "Trainspotting", který je však více zaměřen na život opravdových narkomanů, a proto mně osobně není tolik blízký… /100% + FILM ROKU + TOP 10/