Tsuki

Další příjemně strávené chvíle u japonského doramatu. Jak tady ale čtu komentář od Vavči, ráda bych opravila jednu věc. Jedná se o příběh 5-ti přátel (tří kluků a dvou holek), ne pouze čtyř (je možné, že to Vavča napsal záměrně, v tom případě ale vážně nechápu proč :)). Jako vysokoškolákovi mi to bylo blízké právě tím, že se to odehrává na vysoké škole a i když se zde najde množství vtipných a šílených scén, působí to dospělým dojmem. Postavy už řeší množství životních problémů týkající se práce i vztahů a všechno je to moc pěkně zabalené do příjemné atmosféry, která dokáže udělat radost. Obzvlášť jsem se sžila s Takemotem (Ikuta Toma) a jeho životním hledáním. Jak už napsal Vavča, je to sice taková hloupoučká postava, ale v posledních dílech mě jeho konání zajímalo asi ze všech nejvíc. Z hlavních postav si nejspíš budete schopni víceméně zamilovat všechny (u mě snad až na Mayamu, ale to bylo spíš samotným hercem - Mukai Osamu, který se mi nezdál jako zvlášť dobrý herec). Pak se mi ještě jako postava nezamlouvala Harada Rika (Seto Asaka), a to svým chováním. Jelikož to však byla vedlejší postava, nijak zvlášť mi to nevadilo. Hlavně protože většina ostatních postav byla vážně svými charaktery skvělá. Včetně Romaya-senpai :) Ty jeho hlášky mě vždycky dostaly. Ve výsledku to je další japonské dorama, které se mi hodně líbilo. A jsem ráda, že jsem si dojem z Hachimitsu to kuroba nenechala zkazit původnějším anime. Původně jsem si totiž nejdřív chtěla přečíst mangu, ale tu jsem neměla po ruce, tak jsem sáhla po anime. Z toho jsem viděla asi 7 dílů, ale tak moc mě to nebavilo, že jsem to musela vzdát. Příběh je sice stejný, ale anime na mě působilo až zbytečně natahaným a hlavně dětinským dojmem, který nějak neseděl k vysoké škole. Postavy se mi pak z toho důvodu také nelíbily. Ale stačilo se pak podívat na tuhle hranou seriálovou verzi a byla jsem víc než spokojená. Takhle by podle mého názoru mělo to správné ztvárnění vypadat, takže palce jednoznačně nahoru. ~(4,2★)~

Po Juno a Scott Pilgrim proti zbytku světa jsem rozhodně chtěla s Michaelem Cerou vidět ještě něco jiného. Tak jsem zkusila tento film. V zásadě to nebylo špatné, sem tam i vtipné, ale v tom byl možná ten hlavní problém. U tohoto filmu bych nečekala, že to bude jen "sem tam" vtipné, ale že si u toho užiju pořádnou zábavu. Ta se ale nekonala, přestože pár povedených scén tady najdeme, navíc v podání dobrých herců (Cera, Buscemi). Jakoby tomu zkrátka něco důležitého chybělo. Výsledný dojem byl tedy spíše průměrný. Asi si budu muset počkat na nějaký povedenější film s Michaelem Cerou, ale bohužel silně pochybuju, že něco překoná Scotta Pilgrima. ~(3,0★)~

Nedávno jsem viděla velký kus filmu Bloudění v temnotách (2005) a teď tohle. I když se normálně na horory vůbec nedívám, a tak to možná nemůžu moc dobře posoudit, mám pocit, že po Kruhu jsou horory plné pomstychtivých mrtvých holčiček. A to vážně pak už není moc originální. Já ale obecně horory nemusím a ani je neberu jako nějaký druh umění, takže pokud horor splňuje cíl strachu a napětí, tak nevím, co bych vytýkala. Stejně jako tomuhle filmu. Chvílemi se to tvářilo trochu pochybně, ale v zásadě to fungovalo. A špinavá voda tomu dodávala zvláštní nepříjemnou atmosféru, což je na horor podle mého dobrý prvek. Takže se, přes svou nelibost vůči hororům, musím přiklonit aspoň k lepším dvěma hvězdičkám. ~(2,4★)~

Od dob Přátel se na americké hrané seriály moc nedívám, ale rozhodla jsem se, že Teorii velkého třesku dám šanci. A zklamaná jsem nakonec vůbec nebyla. Taky jsem ráda, že nehodnotím tento seriál jen po první sérii, protože první a třetí série jsou podle mě spíš na lepší 3 hvězdy než na slabší 4. Byla to druhá série, která to vytáhla nahoru a u pár dílů jsem se pobavila skutečně královsky - například u 11. dílu druhé série. Sem tam to ale střídaly nějaké ty slabší díly, našlo se dokonce pár, které neměly moc povedené vtipy a působily trochu trapně... takže bohužel, u mě to kvalit seriálu Přátelé zdaleka nedosahuje. A to i přesto, že jsou znatelné prvky, které mají tyto dva seriály společné. Určitě nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že Teorie velkého třesku těžila z některých úspěchů Přátel. Už jen to, jak je seriál z části založen na soužití přátel, kteří žijí přes chodbu, nebo to, že seriál tak trochu stojí na vztahu vědce-fyzika a obyčejné holky. Dá se pak říct, že vývoj vztahu Penny a Leonarda se trochu podobá vztahu Rachel a Rosse. Krom toho, některým chováním a gesty jakoby Penny i postavu Rachel trochu připomínala (nehledě na to, že jsou obě servírky)... Nevěřím, že je to jen náhoda. Tohle napodobování však zůstává pouze kopií a něco tomu trošku chybí. U Přátel se mi líbilo, že se celým seriálem táhl nějaký příběh a vztah postav se vyvíjel, což ve spojení s povedenými vtipy působilo opravdu dobře. V Teorii velkého třesku však ten vývoj, snad až na vztah Penny a Leonarda, není moc znatelný a je sázeno spíš jen na vtip jednotlivých dílů, což je trochu škoda. Uvidíme, co přinese další série. Zatím však můžu říct, že jsem se dobře bavila a líbí se mi prokreslenost postav (obzvlášť jsem si oblíbila postavy Sheldona a Raje). ~(3,7★)~ Aktualizace 5.7.2010: Jsem v průběhu sledování 4. série a i když hodnocení bych víceméně nechala tak, jak je, musím dodat, že epizoda 13 je k popukání :D Aktualizace 24.7.2016: Devátá série byla zatím nejslabší. Celkově v seriálu spatřuju menší úpadek v nápaditosti a humoru. Stále se najdou vtipné scény, ale je jich znatelně míň než dříve. Aktualizace 7.9.2019: Po letech dokoukáno až do úplného konce. Co si budeme povídat, poslední série byly dost slabé. Chvílemi jsem měla pocit, že na to koukám spíš jen tak ze setrvačnosti, protože spousta dílů opravdu postrádala pořádný humor. Navíc se mi zdálo, že některé postavy se podivně proměnily svým chováním - stále mi nejde do hlavy, proč se z Bernadette stala taková protivná fúrie. Její postava mi v posledních sériích začala dost vadit... Ale musím říct, že konec 12. série jsem si docela užila a bavila jsem se. Obzvlášť poslední dva díly, které tak nějak završují přátelství všech postav a navíc přichystají spoustu příjemných překvapení, se mi velmi líbily. Škoda že se v podobném duchu nevedly i některé předchozí díly. Nemuseli si to nutně všechno schovávat až do posledních dvou dílů :) Jako konec a završení celé jedné "big bang" éry to ale bylo moc fajn.

Začínám mít pocit, že označení "komedie" vážně na některé japonské filmy vůbec nesedí. Hodně japonských filmů by totiž mělo mít spíš nálepku "příjemný, úsměvný film", který je sice pěkný a v určitém smyslu zábavný, ale smát se u něj nebudete. A u Happí Furaito to platí dvojnásob, protože i těch úsměvných scén bylo ve skutečnosti málo. Zde by spíš platilo, jak napsal molotov, že je to "odlehčené drama". To nic ale nemění na tom, že to byl skvělý film, přestože mé očekávání komedie bylo trochu zklamáno. Celé se to odehrává v letadle a na letišti, s poměrně podrobným náhledem do světa leteckého cestování a do povinností pracovníků letiště, což sice může znít trochu nezáživně, ale tento film je vytvořen tak, že je to hrozně poutavé a místy jsem na to koukala s otevřenou pusou. Nevím, nakolik to všechno bylo totožné s realitou, ale člověk má po zhlédnutí pocit respektu vůči letectví a jen si říká, jak je fungování celého letiště složité a obtížné. Místy je to milý a jak jsem řekla i trochu úsměvný film, místy to střídají hodně napínavé scény, ale jako celek to působí nauvěřitelně dobře, a tak nezbývá než se při závěrečných titulcích za hudby Franka Sinatry culit s pocitem zhlédnutí povedeného filmu. ~(4,3★)~

Jako film z malé irské vesničky to nebylo špatné, dokonce se ani nedá říct, že by to byl snímek úplně bez smyslu. Od začátku do konce tomu však vévodí spíše buranský typ humoru, který je sice sem tam vtipný, ale bohužel, není to styl, který by mi seděl. Hodnotila bych to jako jednoduchou a mírně vulgární komedii, kterou bohatě stačí vidět jednou v životě. ~(1,8★)~

Dovolila bych si nesouhlasit s některými lidmi, kteří zde napsali komentář (jako například WareWolf). Tenhle film už na první pohled může dělat dojem "á, to se zas Američani vyřádili na nějaké cizí kultuře", ale ve skutečnosti to tak vůbec není. Film má sice americký háv a v popředí za Ameriku stojí už samotná Brittany Murphy, ale až na pár scén, kde se ukazuje čistě americký styl (líbací scény, kterým se Japonci ve vlastních japonských filmech spíše vyhýbají, nebo určitá přehnanost - např. plakání u polévky ve stylu filmu Neodolatelná se Sarah Michelle Gellar) je ve skutečnosti celý film hodně japonský. Nejsem sice Japonec, ale v Japonsku jsem byla poměrně dlouhou dobu a mám japonské kamarády i známé, takže bez jakýchkoliv pochyb můžu říct, že chování Japonců a celá japonskost nebyla ve filmu zobrazena nijak zvlášť špatně či chybně. Dokonce i jistý čínský styl hudby, který se filmem táhl, nebyl vlastně mimo, protože rámen původně pochází z Číny (i když je v Japonsku oblíbený, není ve skutečnosti japonským jídlem), takže hudba k atmosféře docela sedla. Ke konci jsem proto měla z filmu relativně dobrý dojem a řekla bych, že "Amerika" a "Japonsko" sami sebe zastupovaly ve vyváženém poměru. Což se bohužel nedá říct třeba o Ztraceno v překladu, kde se viditelně Američané vyzdvihovali nad Japonce a z toho důvodu se mi oproti některým jiným lidem tento snímek příliš nelíbil. Tajemství polévky rámen je tedy sice pouhým jednoduchým (a snad i naivním) příběhem o štěstí jedné americké holky, která nalezla své poslání v Japonsku, ale je vytvořen hezky a s citem pro japonskou i americkou kulturu. Tak by to mělo být. ~(3,8★)~

Veselé, hodně veselé. :) Waterboys se sice nejspíš nezařadí mezi mé nejoblíbenější japonské filmy, ale docela chápu, že má hodně příznivců. Je to prostě příjemný film o tom, jak si užít poslední rok na škole a udělat si nějaké pěkné vzpomínky, třebaže způsobem, který není pro partu kluků běžný (tj. aquabely). Samozřejmě zde nepostrádáme ani obvyklou japonskou šílenost, ale jen v dobrém smyslu. Někdy si říkám, že by takováto pozitivní šílenost některým zapšklým jedincům od nás ze západu určitě neuškodila. Za tohle v určitém smyslu Japonce obdivuju - a v filmu Waterboys je to zobrazeno vážně krásně.~(4,3★)~

Svěží a úsměvný film, bohužel však na slabší úrovni, než jsem čekala. Sama nevím, proč jsem si od Morning Glory tolik slibovala (snad to bude trailerem, který mě pobavil?), ale každopádně, nejedná se o film, který by stálo za to vidět víckrát. S jedním podíváním to končí a pravděpodobně nezanechá žádný silný dojem. Harrison Ford a Diane Keaton se mi sice v rolích líbili a taky pobavili, zato Rachel McAdams mi jako ambiciózní a užvaněná Becky úplně nesedla (což je trochu ironické vzhledem k tomu, že ona byla jeden z hlavních důvodů, proč jsem se na film těšila). Když si to tedy všechno sečtu, spíš než skvělá komedie mi vyjde průměrný příjemný film z pracovního prostředí, s komickými prvky a špetkou romantiky. ~(2,9★)~

V podstatě to byl zajímavý film s mírně fantastickými prvky, ale... (spoiler) kdyby se tyto fantastické prvky ukázaly společně s příběhem o selkiích jako pravdivé, bylo by to mnohem lepší. Takhle přišlo ke konci mírné zklamání a na první pohled mystický příběh se proměnil v docela obyčejný. Fantasknost tedy naprosto zabita. (konec spoileru) Film ale aspoň slušně držel úroveň napínavosti, a tak byl až do konce koukatelný a nenudil, přestože se tam toho moc nestalo. Hodnocení však ještě krapet snižuje Colin Farrell, i když to není jeho vina. Tento herec je mi totiž vrcholně nesympatický v každém filmu, takže tohle je bohužel jen a pouze z mého subjektivního pohledu. Bez urážky. ~(3,0★)~