Tsuki

Na pokračování jsem se už dívala s vědomím, že tohle není můj žánr filmu (u jedničky jsem ještě nevěděla, co čekat), ale zajímaly mě spíše role Oguriho a Miury. Oguri opět potěšil, ta role Genjiho mu opravdu sedne. Miura byl spíše zklamáním, protože se zaprvé jedná o jeden z jeho starších počinů, takže jde vidět, že mu hraní ještě tolik nejde, a za druhé, jeho role tam byla menší, než jsem čekala - v podstatě se tam jen několikrát mihnul. Na druhou stranu mě tam ale z té konkurenční školy Housen zaujal Kaneko Nobuaki v roli Narumiho. Dělal úplně stejný dojem, jako když jsem ho viděla v Buzzer Beat. Tenhle typ role drsného bad boye mu očividně sedne, otázka však je, nakolik by zvládnul něco jiného (uvidíme později, jestli se dostanu ještě k něčemu, v čem hrál). Celkově na mě dvojka Crows Zero dělala dost podobný dojem jako první díl - všechno je to hlavně o bojích mezi delikventy ze dvou škol. Chápu, že jde hlavně o efekt a o tu stylovost, koneckonců závěrečný souboj byl opravdu dobře provedený a čišel z toho adrenalin. Jenže já osobně za tím od začátku do konce viděla jen bandu školáků, kteří si hrajou na drsné dospěláky a rvou se v těch svých rozbitých školách (které jim sotva kdy poskytly nějaké vzdělání) v podstatě pro nic. Tenhle pocit jsem ze sebe nemohla setřást jak u jedničky, tak u dvojky, a myslím, že je to ten hlavní důvod, proč si mě Vrány nikdy nezískaly. Přijde mi to až příliš absurdní - btw, kdo jim vůbec na konci udělil ty absolventské diplomy, na které je tam na konci záběr? Raději mám filmy a seriály, které jsou aspoň o něco bližší realitě (možná i proto se mi z delikventského prostředí víc líbil Gokusen). Malá lahůdka na konec - všimněte si, jak Oguri po finálním souboji vypadá s monokly na obou očích jako panda :D Musela jsem se tomu zasmát. ~(3,2★)~

Na druhý díl jsem se hodně dlouho těšila a moje nadšení ještě stouplo, když jsem si projížděla první hodnocení, které byly vesměs pozitivní a mnoho lidí navíc hodnotilo lépe než u jedničky. Bohužel, právě tohle je příklad toho, že mé subjektivní hodnocení se může od názoru ostatních lišit. Dvojka je sice opět nadprůměrným animákem, se všemi mými oblíbenými postavičkami v čele s Mavis, ale přijde mi, že se z příběhu vytratilo ono kouzlo, které měl první díl. I vtipu je tam podle mého názoru o něco míň, některé fóry se navíc opakují z prvního dílu. Film jsem si opět užila v původním znění ve Slovanském domě, ale při odchodu z kina se zkrátka neopakovalo ono nadšení, které si pamatuju z doby před třemi lety. ~(3,6★)~

Jako bonus navíc k Hotelu Transylvania sice fajn, ale chybí tomu nějaké vyústění a pořádný nápad. ~(2,4★)~

Minimálně musím říct, že se mi to v žánru fantasy líbilo více, než trapné Nádherné bytosti, které jsem taktéž viděla nedávno. A Lily Collins hraje překvapivě slušně, což jsem nevěděla, protože jsem s ní doteď neměla "tu čest" :) Navíc se mi líbilo, že mezi dvěma hlavními postavami skutečně fungovala chemie. Bohužel, chemii zabilo odhalení (spoiler), že jsou sourozenci. To mě dost naštvalo. A navíc celá druhá polovina filmu byla pro někoho, kdo není seznámený s knižní předlohou, jako jsem já, hodně zmatená a nezáživná. Není to nic, co mi do budoucna utkví v paměti, ale jako oddechovka to nebylo nejhorší. ~(3,2★)~

Po první sérii si nejsem jistá, jak tohle hodnotit. Na jednu stranu jsem si v průběhu na postavy docela zvykla a zajímá mě, jak to bude pokračovat, na druhou stranu, příběh si mě zdaleka nedokázal získat tolik jako třeba, když jsem začínala sledovat Gossip Girl nebo The Vampire Diaries. Na čtyři holky v hlavních rolích se sice pěkně kouká, a osobně mám ráda Lucy Hale, ale ani jedna nehraje (aspoň teda v první sérii) moc dobře. Tímpádem tam chybí nějaký ten charismatický herec, který hned zaujme. Snad tedy s výjimkou Caleba - díky bohu za něho, že se tam v druhé polovině seriálu objevil. Doufám, že bude účinkovat i v pokračování. Na to se sice plánuju podívat, ale něco mi říká, že se to s tou hlavní tajemnou otázkou "kdo že vlastně je A?" bude táhnout napříč sériemi, a to by později mohla už být otrava. No uvidíme. 2. SÉRIE: Podobná úroveň jako první série. Místy je to hodně přitažené za vlasy a opravdu málo pravděpodobné (oproti například TVD, kde je minimálně ten děj zasazený do mystického světa plného upíru, čarodějek a vlkodlaků, tady je děj zasazený do naprosté reality a o to míň to vyznívá uvěřitelně). Přijde mi zkrátka šílené, aby "A" viděl/a úplně všechno. Na druhou stranu jsem si na sledování tohohle seriálu docela zvykla, a tak budu nejspíš pokračovat i u následující série... Jen si říkám, jak dlouho to bude ještě trvat, než v seriálu dojde k nějakému pořádnému velkému zlomu. Konec druhé série mi ještě tak zásadní nepřišel a ani mě to moc nepřekvapilo. 3. SÉRIE: Ještě o něco horší než předchozí série. Přijde mi, že tvůrci vaří dost z vody. Místy jsem se ztrácela v ději, je to už na můj vkus moc překombinované a mnoho z toho je opravdu málo pravděpodobné... nehledě na to, že postavy dělají stále ty samé hloupé chyby, což oddaluje odhalení toho, kdo za tím vším je (samozřejmě chápu, že je to vlastně záměr). A proč si ty postavy konečně nepřiznají, že Alison vlastně žije?? (nic ve zlém, ale jak si pořád můžou myslet, že to všechno jsou jen halucinace, když ji náhodou uvidí?). Zkrátka, celé to směřuje ke stále větší nesmyslnosti. Tak jsem si položila otázku, co mě vlastně nutí se na to dál dívat. A musím říct, že bohužel pouze ty sympatické herečky, na kterých to ostatně celé stojí. Především mě baví sledovat Lucy Hale a styl oblékání její postavy (Aria). Plus taky pár zajímavých mužských představitelů - především Tyler Blackburn, a pak nově taky Gregg Sulkin. Abych ale pouze nekritizovala, musím říct, že herecké výkony hlavních představitelek se od první série o něco zlepšily. Jde vidět, že hraní v populárním seriálu je pro ně ve výsledku dobrá herecká výchova.... Když to ovšem shrnu, tak musím přiznat, že na mě zkrátka jen fungují populární trendy tohoto typu seriálu (hezké tváře herců + moderní styl + trocha té napínavosti + sem tam dobrá hudba), přestože o kvalitě děje se rozhodně mluvit nedá... no co už, v tomhle jsem asi prostě běžný seriálový konzument. Nebudu si tu na nic hrát. A nejspíš dám ještě šanci i pokračování. ~(3,2★)~

Film jako celek sice nebyl vysloveně pecka, ale musím říct, že Meryl Streep je zkrátka úžasná. Ona fakt dokáže přesvědčivě zahrát cokoliv. ~(4,0★)~

Konečně se mi do ruky dostala i knižní předloha, takže na tenhle druhý díl jsem se už koukala s tím, že jsem věděla přesně o co jde. Na druhou stranu, zatímco jednička mě zaujala sama o sobě, aniž bych příběh znala, dvojka mě nechala spíše chladnou... a nejsem si jistá, jestli tomu neuškodilo právě to, že jsem četla knihu. Dění v druhém díle knihy je sice možná zbytečně táhlé, ale ve filmu mi to naopak přišlo hrozně osekané a pozměněné natolik, že se téměř změnil celý feeling té situace, ve které se hlavní postava nachází. Tris v knize bojovala se svým pocitem viny natolik, že byla téměř tělo bez duše a při jakékolik příležitosti neváhala umřít, než si konečně za polovinou knihy uvědomila, že naopak musí přežít. Ve filmu ale spíš působila jako klasická hlavní hrdinka a v podstatě i celé dění bylo zjednodušeno natolik, že už mi na něm ani nepřišlo nic moc zajímavého. Vím, že nacpat obsah knihy do délky filmu je obtížné a vyžaduje to dost krácení, ale tady mi to už přišlo upraveno moc. Bavila jsem se, ale mohlo to být lepší, kdyby některé věci byly bližší předloze. Naopak, s těmi ustřiženými vlasy si tvůrci mohli tu věrnost předloze klidně nechat - myslím, že Shailene by to ve filmu slušelo s dlouhými vlasy mnohem víc. ~(3,3★)~

Yamapiho mám sice ráda, ale je pravda, že skvělý herec z něj asi nikdy nebude. Mám pocit, že svým hraním se hodí jen na určitý typ rolí, a "sebejistý učitel angličtiny" to není. Takže jsem mu tu roli zkrátka vůbec nežrala. Problém však nebyl jenom v něm, ale celý příběh byl postaven tak, že působil zkrátka dost nepřirozeně a nepřesvědčivě. Mangu jsem nečetla, tudíž nevím, jak se příběh odehrává v ní, ale na filmovém plátně to fakt nepůsobilo dobře. Především, mezi hlavními postavami vůbec nefungovala chemie. Vývoj jejich vztahu na úroveň toho, že se vezmou, mi proto nešel do hlavy. A konec byl bohužel dost kýčovitý. Na druhou stranu, měla jsem zrovna chuť se podívat na jakýkoliv japonský film, a překvapivě mě to na průměrné úrovni uspokojilo (jinak bych nejspíš dala ještě o hvězdu míň). ~(3,0★)~

Hodně špatná variace na Twilight, čekala jsem od toho přece jenom trochu víc. Předlohu vůbec neznám, takže tu hodnotit nebudu, ale film sám o sobě je doslova nudný a člověk se pořádně nechytá. Snad to bylo jen špatné zpracováno, ale ten svět "zaklínačů" šel úplně mimo mě. A navíc nechápu ten název Nádherné bytosti - kde tam nějaké byly? Jasně, pár postav tam vypadalo docela dobře, ale že by mi tam někdo snad svým vzhledem nabo charismatem vyrazil dech, to ani náhodou. A Alden Ehrenreich jen těžko spadá do kategorie lamačů dívčích srdcí... dokonce mi přišlo, že spíš než na středoškoláka vypadá jak někdo, komu táhne na třicet. Možná je mu ve skutečnosti míň, ale zkrátka mi do té role neseděl. Celý film jsem po chvíli sledovala s naprostým nezájmem, divím se, že jsem se na něho vůbec dokoukala. ~(2,0★)~

Nechci působit příliš zaujatě, protože jsem fanouškem japonské (původnější) verze, ale i když jsem se na tohle dokoukala až úplně do konce, nemyslím si, že si to zaslouží lepší než průměrné hodnocení. A to je co říct, protože zpočátku jsem myslela, že tomu dám tak jednu, max. dvě hvězdy. Prvních zhruba šest dílů jsem u toho vysloveně trpěla. Od začátku mi to přišlo hrozně přehnané a nadnesené, a všechny postavy mě otravovaly. Zatímco Inoue Mao v Hana Yori Dango mi byla hodně sympatická, i když se taky nedala vzhledem zařadit mezi klasické krásky, tady mi představitelka Jan Di přišla opravdu nehezká a nezajímavá. Postupně jsem si na ni sice zvykla, ale musím říct, že ve většině účesech vypadala jak stará bába. Paradoxně nejvíc jí to slušelo, když ji vlasy vidět nebyly (třeba při plavání), což je docela zvláštní. Jun Pyo jako protiklad Domyojiho mě taky zpočátku přiliš nezaujal (i když musím uznat, že některými rysy se MatsuJunovi podobá), hlavně myslím, že mu ty vlasy skutečně museli vždycky natočit, protože na rozdíl od MatsuJuna nemá, zdá se, přirozeně vlnité vlasy. No a Ji Hoo jako protiklad Ruie z HYD mi zpočátku přišel jako katastrofa. Kdykoliv na něj byl záběr, jeho výraz mi připomínal leklou rybu. Naštěstí si zhruba v polovině seriálu ostříhal vlasy a hned vypadal o něco líp, i ten výraz se mu trochu zlepšil. Chci tím tedy říct, že zpočátku mě opravdu na tyhle postavy nebavilo koukat. Jediný, kdo se mi skutečně líbil hned od začátku, byl Yi Jung, který byl podobně hezký a šarmantní jako jeho japonský protějšek Nishikado Sojiro. Celou dobu se mi zdálo, že to Korejci skutečně přehánějí s tím, co všechno se do toho seriálu snaží nastrkat, ať už to byl hokej, závody aut, jízda na koni a kdesi cosi. Dějovou linku se snažili co nejvíc zdramatizovat a navíc natáhnout některými nezáživnými scénami a flashbacky. Přestože musím uznat, že zhruba v polovině mě konečně tahle korejská verze začala jakž takž bavit a zvykla jsem si na postavy i na hudbu (ta mě zpočátku se svým "almost paaaaradise!" docela vytáčela, ale později se mi zalíbila), délka dílů mi vadila až do úplného konce. Nechápu, proč korejci dělají díly delší než hodinu a musí tam strkat spoustu zbytečných scén. Mě osobně to pak snadno znudí... už v polovině dílu jsem většinou koukala na čas, kdy to konečně skončí. Mnohdy jsem se musela vysloveně nutit k tomu, to dokoukat. Navíc slibný rozjezd někdy v polovině zabil na několikrát "ukončený" konec. Mohlo to skončit i bez té ztráty paměti. Vím sice, že v japonské verzi to bylo taky, ale tady mi to přišlo už dost přehnané dávat to na konec, vzhledem k tomu, čím vším si tam už ty postavy takhle zdlouhavě prošly. Myslím, že Korejcům by prospěly dvě věci: Zaprvé, nesnažit se děj tak moc natahovat a zkrátit o něco jednotlivé díly. Zadruhé, přestat ve velkém kopírovat příběhy z Japonska a raději si vymyslet svou originální story (jestli se někdy příště kouknu na nějaký korejský seriál, raději si vyberu něco, co není remake, protože mě to pak o to víc vytáčí, co s tím Korejci provedli). Tohle pro mě byla ve výsledku zdlouhavá megalomanská telenovela, která má sice vizuálně čím zaujmout, ale do srdce se mi rozhodně nevryla. ~(3,0★)~