VOD (4)
Obsahy(2)
Režisér Tomáš Vorel vytvořil svůj celovečerní experimentální debut Pražská pětka se členy věhlasných pražských netradičních autorských divadel. Soubory ve filmu prezentovaly vlastní poetiku a styl prostřednictvím pěti povídek různých typů, propojených satirickým komentářem odborníka dr. Milana Šteindlera, CSc. (Bontonfilm)
Recenzie (218)
Američanům nenaléváme.. Je zvláštní, že až teď po čase člověk objeví kouzlo čísel 2 a 4. Něco z J-hororů a ambientní hudba v Bersidejsi (..už je to uděláno, už je to hotovo) či choreograficky i výtvarně poutavé Barvy jsou mezi karlštejnským dada skřítkem a budovatelskou brigádou s dobrým koncem nezaslouženě upozaďovány, podobně jako „hloubka“ slov lektora M.Šteindlera, který postupně uvadá jak karafiáty ve váze na jeho stole. Na dobu vzniku neotřelé, avantgardní a docela odvážné.. ()
V osmnácti, kdy jsem na tom byla v kině (těsně po premiéře), bych dala čistých 100%, protože to byl do té doby můj nejlepší filmový zážitek... když jsem se nesmála, tak jsem žasla :-)... pak přišly samozřejmě i lepší filmové kousky, ale tenhle experiment doteď stojí za vidění, i když mladší publikum nemůže (naštěstí) všecko pochopit. ()
Obrovská spousta tvůrčí energie a chuti dělat věci po svém a jinak, natěsnaná na malém prostoru a ještě nerozmělněná porevolučním sklonem tuzemské scény schovávat řemeslnou nedotaženost za sebeironii. Zárodky lecčehos, co mělo přijít v devadesátých letech, od České sody přes Prago Union až po Nachové plachty. Po letech otevřelo stavidla zpytování svědomí nad tím, proč se v dnešním svobodnějším světě častěji neodhodláme vydupat ze země a ze sebe něco opravdu svého, bez pohodlných vyzkoušených schémat a se všemi riziky prodělku a nepochopení, ale taky s potenciálem diváckého dobrodružství a opravdovějšího naplnění smyslu filmařského pinožení. ()
Připomnělo mi to TKM - Televizní klub mladých - který se snažil být každé úterý socialisticky "cool" pro mladé s usměvavou mladou soudružkou Augustovou (co takhle vzpomínkový pořad, milá ČT?). Nezapomeňte, že tento film přesně zapadá do perestrojkového období, kdy hlavním slovem politiků byla "glasnosť" a konstruktivní kritika, což v praxi znamenalo tepat bezzubě do několika tradičních témat. Směr Karlštejn - Pražáci na výletě a příšerné čtyřky s opilými hostinskými, Oldův večírek - nedostatky socialistického plánování a novodobí zbohatlíci, kteří zradili ideje socialismu, a to vše ve stylu hrubé satiry Šimka a Krampola, banální Bersidejsi o hledajícím se mládí a la styl Vítr v kapse, ambiciózní Barvy vyprávějící stylem socialistických protestsongů (A co děti? Mají si kde hrát?) o tom, že šiky úderníku vystřídal konzum a nahý baby, což už tu bylo (antika v kostýmech). Na brigádě je už výtvor generace odchované každodenním koukáním na televizi, na neustále reprízované české filmy (a pár zahraničních), generace kašlající na politiku a tvořící pomocí popkulturních odkazů (Sedm statečných, Florenc 13/30, Starci na chmelu), Když O. Pavelka dal dnešním studentům do ruky kameru, tak ti parodovali stejným způsobem horory a telenovely (nabídka TV se rozšířila). ()
Film obsahuje pět povídek, přičemž pro každou byl zvolen samostatný umělecký žánr. Povídka "Směr Karlštejn“ vypráví o rodinném výletě a jedná se o žánr pantomimy. Povídka „Bersidejsi“ je taneční férie jež zpodobňuje téma podobenství. Povídka „Oldův večírek“ zastupuje recitaci a vypráví příběh údržbáře, který to nemá lehké. Povídka "Barvy" je věnována výtvarnému divadlu a podobenství. A poslední povídka „Na brigádě“ o zbloudilém trampovi, který má šanci být napraven, je politická agitka, ale zároveň satira. ()
Galéria (6)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Alena Červená
Zaujímavosti (13)
- Původně za filmem stálo schválení režiséru Vorlovi natočit pět videoklipů na Barrandově. Z těch následně vzniklo 5 videopovídek, z nichž se stal celovečerní film. (meryl)
- Na filme spolupracovali pražské súbory divadelnej zostavy Sklep, baletná jednotka Křeč, výtvarné divadlo Kolotoč, recitačná skupina Vpřed a pantomimická skupina Mimóza. (Raccoon.city)
- Skřítek v „Cestě na Karlštejn“ je Sandmannn (Unser Sandmännchen), obdoba našeho Večerníčku, z NDR. Shodná je i doprovodná melodie. (PD321)
Reklama