Obsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (199)
Po stránce dramatické asi nejlepší "hra" DIvadla Járy Cimrmana, která je sice hodně konverzační a statická, ale o to více skvělých myšlenek a vtípků, které se v řeči schovají, obsahuje. Smoljakovi apokryfní žánr svědčí (viz. Malý říjen v Divadle Na Zábradlí), leč otázkou zůstává, zda tahle hra byla nevhodnější právě pro Cimrmany... ()
Hra napsaná před Sametovou revolucí, ale uvedená až po ní. Jedna z nejlepších her. Podobně jako Švestka je zde alternace perfektně zvolená. Smoljak, Weigel, Kašpar, Vondruška, Rumlena... to je legendární. Sice jako Smila mám radši Petra Bruknera, ale Jan Kašpar je v této roli legendární svým způsobem. Opět záznam, na který se s chutí podívám. Stejně tak to platí i u hry samotné. ()
"Sbohem děti že to bylo hezké? Kam se hrabou Lojzovy Staré pověsti české… " Hezká a vtipná ta satirická hra vzniklá těsně před listopadem 1989 (uvedena ale až po sametové revoluci) určitě je. Dobu svého původu přitom vskutku nezapře (viz třeba hláška "Čekáme na zprávy zvenčí a pokyny zhora…"). A seminář o Járu Cimrmanovi historikovi se mi snad líbil ještě víc (viz zejména pasáž o tom, že všechna důležitá historická data mají jednu společnou vlastnost a to sice nezapamatovatelnost.). A co si z této hry odnáším o naší mýtické hoře Blaník především? Nu přeci, že to byla noclehárna...:😃 ()
My Slováci (vraj) máme svoju samostatnú horu - Sitno. Neuveriteľne vtipným spôsobom priblížené dejiny prehratých bitiek českého národa. Perfektne poskladaná scéna. V konečnom dôsledku DJC - keď ma ich predstavenie nadchlo viac, ako seminár. V tomto dieli bol pre mňa kráľom Ladislav Smoljak - čo výstup - to replika na popukanie (od smiechu). "Veverko .. tebe to bolí a chceš nás nasrat." "Veverko...já Tě mám rád". "Ale pane Smile, vždyť víte, že je to tu zakázaný!" "Ale né, já Tě mám rád jako chlap chlapa". "No právě!" A ak chcete vedieť, ako vzniklo pomenovanie Václavského námestia, tu je to "správne" vysvetlenie. ()
Historie mi v mnoha ohledech připadá fascinující. Možná i proto považuji tuto "historickou" hru Járy Cimrmana za absolutní vrchol tvorby pánů Smoljaka a Svěráka. Výborný krátký seminář diskutující roli Cimrmana na poli historického výzkumu a aplikace jeho poznatků do současnosti se točí především kolem blanické pověsti a zapamatovatelnosti historických dat. Jak se blížil kulatý rok 1900, byl Cimrman nervóznější a nervóznější. Cítil, že v tomto zapamatovatelném roce by se mělo odehrát co nejvíce světodějných událostí a významné muže své doby k tomu tlačil. Ne všude uspěl. Například jeho dopis Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil nebo zemřel, přijal panovník s vyslovenou nevraživostí. Následující hra o horké hlavě Veverky z Bitýšky, o správním rytíři s renesančním jménem Smil Flek z Nohavic, o politické mrtvole Hynkovi z Michle a o vojenském nejvyšším veliteli sv. Václavovi, který je zcela mimo jakékoliv dění, představuje to nejlepší z cimrmanovského intelektuálního humoru. Až se mě budou žáci ptát: "Pane učiteli, jsou tam, vyjedou někdy?" Co jim mám o tom Blaníku říct? - Řekni, děti, je to noclehárna! ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (8)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
- Jedná se o jedinou hru Járy Cimrmana, která měla premiéru v Divadle Solidarita. (mnaucz)
- V době natáčení toho přestavení se točil film Kolja (1996). Proto má Pavel Vondruška upravené vlasy, kvůli jeho roli dirigenta ve filmu Kolja. (mnaucz)
Reklama