40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry

Toto divadelní představení v krátkých úryvcích představuje všech 14 cimrmanovských her. Jedná se o jedinečný projekt, ve kterém se představili všichni žijící členové souboru DJC ve většině případů v jim tradičních rolích. Je to malinka pro Cimrmanovy příznivce, pro ostatní nejde o nic jiného než krátké šoty, které jim nic neřeknou. Kdo však hry zná a je Cimrmanovým fandou, musí být za tuhle shrnující příležitost vděčný. Vždyť kolikrát se podaří ještě vidět na divadle třeba už věkem (ne však duchem) hodně starého Pavla Vondrušku? (25.11.2007)

Pokus o takové benefiční "best of" představení, které se tak úplně nevydařilo. Jednotlivé scénky jsou vybrány a poskládány bez ladu i skladu a především bez šťávy v hereckých projevech. Klucí Cimrmanští nám již přesluhují a než se takto průměrně ohlížet za čtyřicetiletou historií, tak to snad raději vůbec. Pokud čekáte něco nového, originálního či prostě nějakou chytrou mystifikaci v nejlepším odkazu Járy, tak rovnou zapomeňte. Čekají vás pouze o třídu hůře přehrané scénky, které zná stejně každý nazpaměť. Dvě hvězdy spíše z úcty, jelikož Ze hry do hry samo o sobě je trapnost na n-tou. Pokud by někdo tvorbu Smoljaka, Svěráka a spol. neznal, tak by si o jejich humoru po právu mohl myslet pouze to nejhorší. Bohužel. (27.10.2007)

Před deseti lety se členové DJC pokusili o něco podobného s tím, že za zvuků Smetanova pochodu napsaného pro Shakespearovské slavnosti v Národním divadle pochodovali po jevišti v kostýmech z her a odříkávali jednotlivé hlášky. (Tomuto defilé navíc předcházel seminář složený z nepoužitých textů či delších verzí známých příspěvků). Toto pojetí je poněkud organičtější, ale už ne tak originální a některé části (např úryvek z Dobytí severního pólu) už opravdu působí jako pěst na oko. (28.10.2007)

40 let bavíme lidi.....pánové smekám. Nostalgie, smích, potlesk a svým způsobem i jistá forma rozloučení......bohužel ani svéhlavý všeuměl Jára Cimrman ve svých nejplodnějších letech nepřišel nato jak zastavit čas. Defilé legendárního divadla na první pohled právem připomíná 16 let starého Cimrmana sobě vztahujícího se k udělení platinové desky za 450000 kusů prodaných nosičů, což by mohlo být jednou z výtek, neboť jsou vybrány některé shodné pasáže.....markantní rozdíl mezi herci klasického složení v nejlepší formě a souborem roku 2007. Plusovými body je právě oněch 16 let, které dovolují zařadit do průvodu novější tituly....i když Karla Infelda Prácheňského bych si dal raději od Zdeňka Svěráka. Pánové ještě jednou smekám a aplauduji ve stoje, ze srdce děkuji za vše a doufám, že s většinou z Vás budu mít tu čest na oslavě divadelních abrahámovin. (03.05.2016)

Volně poslepované scénky z různých představení, které místy poskytují vtipnou a místy trochu rozpačitou cimrmanovskou zábavu. Skalní příznivci Járy Cimrmana se ale budou smát naprosto čemukoli, co na jevišti zazní, i kdyby to třeba byla průpovídka na úrovni mateřské školky - obsahem i hereckým projevem. (02.05.2021)