Réžia:
Ivan PasserHrajú:
Jan Tožička, Kamila Turková, Leopold Smolík, Miloš Končický, Josef Vaništa, Ota Hurych, Bohumil HrabalObsahy(1)
Filmová anekdota o hospodě a fotbalu podle povídky Bohumila Hrabala... Režijní debut Formanova spolupracovníka Ivana Passera z roku 1964, natočený podle povídky Bohumila Hrabala, byl zamýšlen do povídkového hrabalovského filmu Perličky na dně. V distribuci však byl promítán jako samostatný krátký film. Zachycuje obyčejné, vskutku fádní nedělní odpoledne v předměstské hospodě, v době kdy většina štamgastů odešla fandit svému mužstvu na fotbalový stadion. Zatímco pár staříků mudruje o fotbale, neznámý mladík provokuje hospodského tím, že si ničeho nevšímá a zaníceně čte jakousi knížku. A z elegantní dámy, která se prochází před lokálem a na někoho čeká, se možná vyklube samotná Smrt… Film byl promítán v soutěži XIV. mezinárodního filmového týdne v Mannheimu v roce 1965 a získal Zlatý dukát v kategorii krátkých filmů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
Můj dvoustý komentář. Ten by měl být tedy výživný. Ale nebude: toto je jeden z mála filmů, kde neudělím žádné hodnocení - pět hvězdiček považuji za přehnané, jednu taktéž a průměrné tři neřeknou vůbec nic. Slovně bych film zhodnotil jako něco, na co se čtvrt hodiny příjemně koukalo, ale že bych si to musel střihnout víc jak jednou, to ani náhodou. Malé, ušmudlané, lehce zasmrádlé, prostě naše - buřty, pivo a nenávist. Film vhodný pro ty, kteří pobývají dlouhodobě v zahraničí a chtějí si osvěžit vzpomínky na rodnou hroudu. ()
Čtvrthodinový pohled do jedné žižkovské hospody jednoho líně se táhnoucího odpoledne....chlapi v žabomyších fotbalových a mezigeneračních debatách popíjejí pivo s konstantním atmosférickým stabilizátorem v podobě zpívající skupinky žen, hrajících karty.....uklidňující hrabalovská poetika bez příběhu.... ()
"Tahle generace, ta nás jednou pěkně vypeče !" Když Hrabal odešel s chlapama na fotbal. Perlička o étosu doby, kdy v pohostinství s naleštěnou pípou platila etika víc než pouhý zisk a vršovickou kočenu jste si troufali utáhnout na hrnec zelí. ... jen těch 11 lazarů bych poslal do dolů ještě dneska. ()
Jediný krátkometrážní film, který kdy Ivan Passer jako režisér udělal byl právě tento. Sledujeme dobu, kdy ještě nemuseli rozezlení fanoušci po fotbale rozkopat výlohy, ale pošlapali si vlastní kabát. Dnešní divák bude asi hledět s údivem i na hospodské návštěvnice postaršího věku, které si navíc prozpěvují. Na druhé straně je to pořád jen vzdálené různorodé společnosti. Toto je typická pražská hospoda a obyvatelé, včetně řečí, které vedou, ale zbytku republiky bude Fádní odpoledne možná trochu vzdálené. ()
Třináct minut, co zcela určitě nebylo fádních. A proč se Fádní odpoledne nedostalo do Perliček na dně? Je to snadné, sedm povídek dohromady mělo příliš dlouhou stopáž, tak Juraj Herz a Ivan Passer, (který začal s natáčením o něco dříve) odstoupili a natočili své povídky jednotlivě. Myslí že snímku to docela prospělo. ()
Galéria (1)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (2)
- Ceny: MFF Locarno 1966: Velká cena za krátký film; MFF Mannheim 1965: Zlatý dukát za krátký film. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- V úvodní scéně, kdy vycházejí chlapi z hospody, je mezi nimi i autor předlohy Bohumil Hrabal. (Skladatel)
Reklama