15:17 Paríž

Za mě obrovské zklamání! Čekala jsem vlnu emocí a napětí, ale nic z toho nepřišlo. Ve filmu si zahráli skuteční hrdinové útoku ve vlaku a nejsem si jistá jestli to byl pro film dobrý nápad, spíše mu to škodí. Z celého filmu jsem měla pocit, že Clint neměl při natáčení hlavní slovo, ale držel se toho, co mu říkali protagonisté hlavních rolí a to možná bylo špatně. Kdyby si Clint něco udělal podle sebe, bylo by to hned znát a třeba by byl snímek lepší, ale takhle je výsledek strašný. Nejhorší film od Eastwooda, jaký jsem viděla. (21.11.2018)

Rukopis Clinta Eastwooda je v jeho filmoch veľmi ľahko rozpoznateľný. Vždy je z jeho príbehov cítiť snaha vyrozprávať príbeh o hrdinstve. Nie o hrdinstve ako jednorazovom čine ale ako o vrodenej vlastnosti niektorých ľudí. Takými ľuďmi boli aj Ray, Alek a Anthony o ktorých je celý tento príbeh. O ich ceste naprieč Európou a o ich hrdinstve. Najviac si cením na filme to, že je podľa skutočných udalostí a že si hlavné úlohy v ňom strihli aj hlavný protagonisti. ďalej sa mi páčilo, že sa film neupjal iba na incident z roku 2015, kedy trojica mladých muži zabránila atentátu vo vlaku ale mapuje aj všetko pred tým čo tomu predchádzalo. Je to príbeh zo života a teda sa ho snaží podať realisticky bez pozlátka to je ale niekedy na škodu lebo film začína po chvíľke nudiť a veľmi podarené finále, ktoré síce vie dostať z človeka správne emócie nezachráni dej ktorý mu predchádzal. 56% (01.05.2019)

„15:17 do Paríža” , zo smeru Amsterdam, rýchlovlak Thalys, deň 21. august 2015, to sú zhruba úplne základné informácie, týkajúce sa teroristického útoku, uskutočneného Maročanom Ajúbom el-Cházáním, vyzbrojeného kalašnikovom a ďalšími zbraňami, keď práve na tejto trati sa odohral tento útok... V kupé našťastie sedela i trojica amerických občanov, kde dvaja z nich boli dokonca z armády, a tak ho tým pádom dokázali šikovne zneškodniť, inak by s veľkou pravdepodobnosťou došlo k brutálnemu masakru, ako majú šialení teroristi vo zvyku vystrieľať čo najviac ľudí. Spencer Stone, Alek Skarlatos a Anthony Sadler boli našťastie v správny čas na správnom mieste, že sami sa mi chcú predstaviť, ešte ako pubertiaci, vystrájajúci samé vylomeniny, čiže pomocou nie príliš zaujímavých flashbackov sa na to pozriem z blízka, potom neskôr zase, ako sa snažil Spencer v živote preraziť, či Alekovi sa to už podarilo-slúžiť v Afganistane, o Tonym som sa toho veľa nedozvedel, iba to, že vyrazil so Spencerom na výlet po Európe, so začiatkom v Taliansku, všetci sa nakoniec stretli v Nemecku, o chvíľu tiež do Holandska po predchádzajúcej párty, trvajúcej snáď do bieleho rána, a odtiaľ už iba treba nasadnúť do supermoderného vlaku, kde už pomaly dochádza k zlomovému incidentu, t. j. všetkými (pre)strihmi sa postupne dostanem ku kľúčovej, už konečne dlhšej, akčnej a dynamickej sekvencii, no predtým som musel absolvovať - samé nudné a prebytočné pasáže s (ne)hercami, ktorí si zahrali samých seba ! Podľa mňa Clint Eastwood nakrútil ozaj zvláštny, čudný a nudný film s naozaj vážnou témou ! Nepodarok ! Toto mu ani zďaleka nevyšlo ! (24.08.2020)

Obsadit film skutečnými aktéry celé události je velmi originální a Eastwoodovi se tento tah povedl, protože všichni tři jsou přirození, nepřehrávají a nejsou vysloveně toporní, což je jedině dobře. Filmu hodně pomáhá i vzájemná chemie, kterou mezi sebou trojice kamarádů má a jejich společné scény jsou tím nejlepším, co v něm je. Snímku celkově by ale slušela úplně jiná forma, nejspíše dokument, nebo dokudrama, protože hraná forma není úplně nejlepší. Velká část stopáže je totiž věnována výletu kamarádů po Evropě, která je solidně natočená, ale ve své podstatě úplně zbytečná, protože děj nikam neposouvá. To, na co se čeká celou dobu, tedy samotný útok, je natočeno velmi dobře a syrově, leč je vše hrozně rychlé, zkratkovité a možná i nechtěně směšné, protože všichni okamžitě vědí, kdo je dobrý a kdo špatný. Trochu tu chybí také pocit autenticity, který by měl být s reálnými aktéry určitě větší, to se ale dá přisoudit právě oné hrané (a značně stylizované, protože se pracuje se vzpomínkami, které nemusí být přesné) formě. The 15:17 to Paris určitě není tak špatný film, jak by dosavadní hodnocení napovídalo, rozhodně se ale od něj (i díky osobě režiséra) čekalo mnohem víc. 60 % (03.06.2019)

Režírující stařešina Clint Eastwood si otevřel filmovou cestovku, jejíž služby (čirou náhodou) využili tři chrabří američtí mladíci, budoucí hrdinové, kteří neváhali na pravidelné vlakové lince Amsterdam-Paříž nasadit své životy, když jim jejich poklidný a zhusta naučný výlet Evropou (čirou náhodou) přerušil jeden zhusta zlý arabský terorista. Nejméně hodinu nás film připravuje na střet s ním, je to zdůrazněno několika málo prostřihy na inkriminovanou událost, načež samotná stěžejní scéna působí vratce, nevěrohodně, nezajímavě i nechtěně legračně. A vlastně z filmu zabere jen nepatrnou část. Velký kus si ukrojilo dětství a dospívání hrdinů, kteří nemají do outsiderů či smolařů až tak daleko. A celé to má pomalý ráz, on už Clint celkem přesluhuje, takže se nedivím, že tempo uzpůsobil svému věku, i když se návštěvám diskotéky nebrání, jak zobrazuje jedna sekvence filmu. Samotný námět nepůsobí úplně blbě, když připočtu, že v rolích hrdinů se objevuje trio mladíků, kteří dramatické události prožili na vlastní péra. Jen na výsledku filmu se to nijak extra neodrazilo. Závěr je samozřejmě dechberoucím způsobem debilní, příšerně patetický. Jsme v něm svědky slavnostních ocenění rytířů bez bázně a hany, kteří vedle proslovu a medailí, dostanou i vydatnou felaci od francouzské hlavy státu, jeho sající hlava už je ale mimo záběr, neb film je mládeži přístupný. Největší prachy asi sluply cestovatelské pasáže, pokud jde o provedení akce, je zde k vidění jeden krevní průtok zraněného pasažéra a jedno moc debilní vystartování proti kulometem vyzbrojenému teroristovi. Všichni nakonec byli zachráněni, vlaky jezdí dál, a jestli se nepřihodilo něco mimořádného, tak tam jezdí dodnes. V kině bych peněz litoval. 6/10 (21.11.2018)