Muž na streche

Tak tomu říkám skvěle natočená detektivka. A taky dost trefně zakončená. Už ten námět samotný má něco do sebe. Naznačená brutální scéna v nemocnici, která odstartuje sled událostí, mi asi zůstane ještě dlouho v paměti, a to především díky výtečné práci s napětím. Přestože pak jde v zásadě o rutinní vyšetřování, příběh ani na okamžik nenudí, přičemž i ta poslední, výrazně akčnější třetina filmu působí velmi reálně a věrohodně. Též je mi hodně sympatické vyobrazení policistů jako obyčejných lidí z masa a kostí, evidentně totiž nepatří k žádným neohroženým a důvtipným superhrdinům ve stylu Jamese Bonda. (80%) (14.12.2022)

Bo Widerberg byl doposud pro mě naprosto neznámý člověk. Kontext či motivace k nasazení některých jeho starších snímků do českých kin mi úplně unikal a k Muži na střeše jsem se tak dostal jako tabula rasa. Kdybych věděl předtím, že se jednalo o snahu přiblížit se syrovosti Friedkinovy French Connection skrze příběh s v tamní popkultuře zajetou švédskou variací na inspektora Vacátka, asi bych si v tom nenašel ten svůj druhý plán. Já většinu času sledoval špinavou syrovou sondu do jakéhosi rezignovaného světa, kde všichni únavou klimbají nad kelímkem automatového kafe, házejí do sebe prášky jak lentilky, jsou neuvěřitelně (ale fakt neuvěřitelně) oškliví, všechno je použité, omlácené, nemyté a nemotivované. Filmařsky to působí často velmi amatérsky, fyzická přítomnost kamery je dost hmatatelná, procedurálnost vyšetřování unavující a naprostá neschopnost všech vyšetřovatelů iritující, ale má to svoji autentickou syrovost. Švédsko je zde vykresleno jako umáčená, unavená a upadající země (připomněla mi dystopickou Budapešť jak je vykreslena v Měsíci Jupitera) a já dlouho film podezíral, že jde o politicky kritický snímek ukazující na příšernou úroveň veřejných služeb v rámci nějaké tehdejší reformy nebo tak něco. (23.04.2024)

Jak už přede mnou napsal Rudovous, "Muž na střeše" je adaptací knihy autorské a manželské dvojice Pera Wahlööa a Maj Sjöwallové, konkrétně "Säffleské bestie", sedmého z deseti jejich "románů o zločinu". Snímek se poměrně přesně drží předlohy jak dějem, tak i zřetelným společenskokritickým podtónem. V čem se film od knihy výrazně (a podle mého ke škodě věci) liší, je pojetí postav policistů. Nejhůř dopadl komisař Beck - proti románu je minimálně o 10 - 15 let starší (není divu, že pak působí "předdůchodově" a jeho závěrečná střešní akce vyhlíží skoro komicky). Jeho manželka se z přitažlivé ženy ve filmu změnila na obstarožní nerudnou ženštinu, které už na hlavě chybí jen ty natáčky. Stejně podivný mi připadal filmový Larsson - z robustního hromotluka se ve Widebergově pojetí proměnil ve vyhublého střízlíka. Tak by se dalo pokračovat u Melandera a dalších postav. Nechci vypadat jako hnidopych, ale výše zmíněné švédské detektivky patří k mým oblíbeným knihám a při sledování "Muže na střeše" jsem se nedokázal oprostit od srovnávání s předlohou. Hercům je nicméně nutno přiznat, že s charaktery postav se většinou vyrovnali se ctí. Také je třeba ocenit autentickou atmosféru Stockholmu 70. let. (Zkušený režisér Bo Wideberg kvalitní práci s atmosférou předvedl mnohokrát - například v ponuré kriminálce "Muž z Mallorky"). Celkem vzato - "Muž na střeše" jako takový není špatný film, ale jako adaptace známé předlohy zůstává na půli cesty. Tři a půl *. Pro Kimona: zbytečná akce s vrtulníky měla jen ilustrovat neschopnost policejního řiditele a ten mechanik nedostal pistoli přidělenou od policie, došel si pro svoji (tím ovšem nechci říct, že by tak jeho zapojení do akce působilo nějak věrohodněji :-) ). (22.01.2009)

Detektivni thriller natoceny podle knihy zname autorske dvojice Sjöwall & Wahlöö. Natoceny ume a s notnou davkou autenticke atmosfery. Zklamani samozrejme pro milovnika klasickeho pribehoveho, patraciho modelu, prichazi v posledni pulhodine kdy se z filmu stava akcni zalezitost. Ovsem ta cast pred tim, at uz se to nekomu libi nebo ne, operuje s opravdu podle meho pritazlivimy prvky, tolik tipickymi pro skandinavske krimi (mezi jehoz fandy se pocitam) vykazujici slusny tvurci a herecky potencial. Kdyby to totiz byla podprumerna vysetrovacka jen tezko bych ji snesl. (25.11.2008)

Film dvoch rozielnych polovíc. Tá prvá, komorná, psychologická a detektívna je lepšia, ale zase tej druhej treba nechať, že aj Švédi dokážu nakrútiť svižnú dlhú akčnú sekvenciu, trvajúcu niekoľko desiatok minút. Čo tam po logike, dôležité je, že to šlape a že je to občas aj vtipné. Celé to mieri na kritiku vlastných policajných radov, čo môžete brať buď ako nutné klišé, alebo ako odvážnu sebareflexiu. Každopádne o triedu lepšie, ako nudný Muž na balkóne. Muž na streche má proste šťavu. (06.08.2017)