Exorcista
Vymítač ďábla
The Exorcist
The Exorcist
The Exorcist
Réžia:
William FriedkinScenár:
William Peter BlattyKamera:
Owen RoizmanHudba:
Jack NitzscheHrajú:
Ellen Burstyn, Linda Blair, Jason Miller, Max von Sydow, Lee J. Cobb, Kitty Winn, William O'Malley, Jack MacGowran, Barton Heyman, Peter Masterson (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Regan je dcerou slavné a bohaté herečky. Protože na ni matka nemá čas, tak si ani nevšimne, že se dceřino chování pomalu začíná měnit. Mluví sprostě a obličej se jí křiví do děsivého šklebu. Matka vezme dívku na lékařské vyšetření. Po sérii velmi podrobných vyšetření jsou lékaři bezradní. Dívčin stav se stále horší a teď už napadá i své okolí. Hlas se jí mění a ona komunikuje se svým okolím démonickým hlasem. Jeden z lékařů přijde s návrhem obrátit se na církevního specialistu, exorcistu. Matka to zprvu považuje za hloupost. Když se dívka změní v ďábelskou stvůru, která zabije jejího přítele, nezbývá jí nic jiného než se obrátit na vymítače ďábla. (TV Nova)
(viac)Videá (2)
Recenzie (904)
Jedna z vlajkových lodí hororového žánru a dnes již velká klasika. Líbila se mi hlavně závěrečná dvacetiminutovka s vymítáním a potom některé záchvaty, které měla malá Regan během filmu. Zejména její děsivý hlas a otočená hlava stojí za to. Mezitím však bylo několik nudnějších pasáží a během celého filmu jsem bohužel neměl ten správný hororový pocit, na který jsem se tolik těšil. V roce 1973 musel Exorcista nejednoho diváka vylekat, dnes už jde spíše pouze o zajímavý pohled na poničenou duši dívky, kterou ovládají démoni. Lehký nadprůměr. ()
Ano je to pro mnoho lidí kult, který má své místo v síni slávy, přesto se nemůžu připojit ke stádu a vynášet tento snímek do výšin, když se mi zase až tak nelíbil. Ano, je pravda že zážitek kazí poměrně dost nekvalitní dabing, který místy otravuje, ale stejně je tu tolik věcí, který film schazují, jako třeba záběr, kdy se ukázal paranormální jev v přítomnosti matky, která sedí na podlaze s otevřenou hubou, kde by mělo následovat to, jak matka v záchvatu šílenství rozrazí dveře a uteče pryč, nebo něco takového a místo toho se scéna přepne na záběr "ničeho", nějaký záběr krajiny, města apod., co jakoby posouvá děj dál. Žádná dramatická hudba v pozadí... to pak člověku je do pláče, že to mohlo být mistrovské dílo a ono je to takto špatně sestříhané a odfláknuté. ()
Půjčením tohohle DVD (director´s cut) jsem zaplnil další mezeru "klasického vzdělání" :) Asi proto, že nejsem hororový příznivec, jsem od tohohle vychvalovaného díla čekal víc (Přiznávám, že před třiceti lety bych asi v kině mluvil jinak). Po slibném úvodu je tu najednou dána spousta prostoru pro vztah otce Karrase a jeho matky, což trošku přibrzdí děj a sníží vybudované napětí, které by mělo gradovat v domě Mac Neilových. Zůstal ve mně pocit, že film byl především kontroverzní, něž nějak zvlášť vynikající. Max von Sydow je ovšem skvělý, také zvuk je úžasný, ale na víc než 70% to u mě není. Možná byl původní sestřih v kinech lepší ? ()
Jako nejděsivější a nejlepší horor mi to určitě nepřišlo,ba naopak možná nejvtipnější. Mladá Linda Blair vyslovovala vskutku vtipné dialogy,které se mi do hororu moc nehodí,ale to je maličkost. Film má skvělou atmosféru,slušný příběh,skvělé herecké výkony,takže jako Drama geniální. Nenudil jsem se, bavil jsem se slušně,ale bát se určitě nebudete. 75% ()
Galéria (236)
Zaujímavosti (186)
- V dokumentu k 25. výročí vydání filmu se herci nechali slyšet, že v mnoha záběrech nebylo nutné hrát, reakce byly spontánní. (HellFire)
- William Peter Blatty písal knihu podľa denníka kňaza, ktorý priamo exorcizmus vykonával. Posadnutý mal byť chlapec (pod pseudonymom Roland Doe alebo Robbie Mannheim), ktorý sa veľmi zblížil zo svojou tetou, ktorá sa zaoberala spirituálnymi a paranormálnymi vecami. Po jej smrti, keď mal chlapec 13 rokov, sa ju pokúsil kontaktovať pomocou tzv. Ouija dosky. Po tom sa začal divne správať, v jeho izbe boli počuť hlasy, kvičanie a kroky. Nábytok a iné objekty sa vznášali vo vzduchu. Klasickí lekári mu nevedeli pomôcť a viacero kňazov, ktorí boli povolaní, počuli spod jeho postele vibrovanie a škrabanie po stenách. Chlapec sa bál všetkého posväteného. Kňazi museli celkovo vykonať vyše 30 exorcismov, počas ktorých sa mu na tele objavovali slová ako „zlo“ a „peklo“ a ďalšie rôzne znaky. (Raccoon.city)
- Na začiatku filmu nie sú žiadne titulky, čo bolo v tej dobe nezvyčajné. (Raccoon.city)
Súvisiace novinky
Zemřel režisér William Friedkin
Ve věku 87 let zemřel legendární režisér William Friedkin známý nejlépe pro své nezapomenutelné klasiky Francouzská spojka a Vymítač ďábla. Režisérův skon potvrdil děkan Chapman University a známý… (viac)
Vymítač ďábla se dočká rebootu
Po úspěchu s oživením hororové série Halloween se režisér David Gordon Green pokusí provést to samé s další žánrovou klasikou, tentokrát Vymítačem ďábla. Práva k nové trilogii – ano, trilogii –… (viac)
Blumhouse plánuje nového Vymítače ďábla
Studio Blumhouse (Uteč, Neviditelný) se chce vrátit ke slavné filmové sérii Vymítače ďábla a to rovnou s pokračováním. Zatím není jasné, o jak přímé pokračování by mělo jít a zda by nový sequel mohl… (viac)
Ze Sabriny - mladé čarodějnice bude horor
Pokud jste dospívali na konci 90. let, jen těžko vám unikl sitcom Sabrina - mladá čarodějnice. Šestnáctiletá čarodějka v něm žila se dvěma šílenými tetičkami a mluvícím kocourem, a možná ani nevíte,… (viac)
WILLIAM FRIEDKIN, THE EXORCIST (1973). ________ Očekávám horror. Jen mě trochu děsí ta číslovka. 1973? To bude zabitý odpoledne. Blééééééé. Ďábel přeci neexistuje. V tom se utvrzuje to rozumné ve mě. V tomhle dialogu s ním ještě dostanu možnost pokračovat. Odkojen Hitchcockovými filmy, necítím se nijak rozrušen sáhodlouhou expozicí. Naopak. Užívám si postupnou gradaci napětí. Zahušťovanou atmosféru. Pozvolné filmové vepisování "neexistujícího" do kulis normálně fungující reality. Tohle vepisování začíná být dosti intenzivní. Pro jistotu si to ještě zopakuju: Ďábel přeci neexistuje. Dobře. Tak proč mám tak divnej pocit? A sucho v puse? Proč cítím, jak mi po zádech stékají krůpěje potu? Dali jsme tomu jméno.. Říká se tomu STRACH. Jsou to jen reakce fyzickýho těla. To nezapřeš. Neokecáš. Obava před něčím, co neexistuje. Ukotvím se v realitě pokoje pomocí pevného bodu - sklenice vody na stole přede mnou. A film dokoukám. V pohádkách fungujou pravidla. Když se zlýmu vlkovi rozřeže břicho, vyleze Karkulka, a hned za ní Babička. Tak to mají děti rády. A zpravidla se jim nezvedá žaludek z toho, jak dopadl vlk. Tady žádný pravidla nejsou. Krucifix není pro zlo hráz, ale směšná rekvizita, berle, o kterou se nedá ani opřít. Zlo nemá hranice, nebo pěkně děravý. Navíc, vymítání ďábla není rituál, který by si autoři "vymysleli", pouze ho dovedně přibarvili. Jasně, já sedím tady v tom pokoji (Kde jsou všichni? To jsem v celý týhle haciendě sám?) a "to", co jsem teď viděl, byl film a bylo to "jen jako". Zbytky toho rozumného ve mě se opět ujímají otěží. Jen je to trochu jako droga. Popadnu Exorcist II. a pouštím se do něj. Nevěřím na "dvojky", a poučen prvním dílem se cítím silný v kramflecích, už přece se nenechám zaskočit. Zlatý voči. To ještě netuším, co mě čeká. Kamarádi, co mě před pár dny naučili pár nových zajímavých slovíček jako "joint", "pot" a co nejraději zahulí při sledování "COPS", se vracejí z výletu. Nevšímavě projdou kolem TV bedny, a nechají mě v klidu dokoukat. Mám to za sebou. Uff. The End. Z kuchyně: "Hey, Peter, don't you wanna come with us, we would love to show you something". Zní to moc lákavě. Sedáme do auta, a jedem do centra. Že by zas nějaký povedený striptýz bar? Ne. Za pár minut tam jsme. Ne. Jsme TAM. No to neee! Ujišťuju se, že jsou dveře auta zamknutý! Kolik je? Za chvíli půlnoc. Řečnická otázka: Jak často se vám stává, že Vám filmově děsivá "realita" narazí bez varování přímo, dámy prominou, do ksichtu? Ne ne, NEPŮJDU SE PROJÍT PO TĚCH SCHODECH, VY IDIOTI. Okamžitě mě odsud odvezte domů, nebo z vás zešílím... Autem se nese hurónský smích, ale taky úlevný zvuk startovaného auta. ... Věřte, mi, že POVĚSTNÉ SCHODY z Exorcisty nejsou žádná UMĚLÁ kulisa. Je to pitomej barák na dost divným temným místě přímo ve Washingtonu D.C.! Některý věci, by prostě měly zůstat jen na tom plátně. Jak to ten Friedkin v tom roce 1973 dokázal...? Post scriptum: Pro mě to bylo vůbec bohaté filmové léto: ještě taky Scorseseho Goodfellas a Coppolova Appocalypse Now. Všechno jsou to filmy, pronikly hluboko. Ještě jedno Post scriptum : Omluva za expresivní slovník. A: Ne, nemohl jsem psát o tom, "jak to bylo udělaný". Chytilo mě to pod krkem... () (menej) (viac)