Lóve

Pokus o generační film. Taková Fontána pre Zuzanu pro 21. století. Je jistě zajímavé sledovat, kam se slovenská mládež (nebo spíš její reflexe) posunula za těch 25 let a jak velká propast se otevřela mezi mladou slovenskou generací pozdních 80. let a dneška. Což o to, dalo se to čekat. Co se ale čekat nedalo, to je ona nesourodá dualita reprezentovaná už dvojím významem obsaženým v názvu - Lóve - jednak romantika, jednak gangsta. Ve výsledku divný koktejl. Tyhle dva žánry prostě nejdou dohromady. Navíc je celá zápletka (hlavně ke konci) přitažená za vlasy. A schematismů je tu opravdu moc. Pak tu je ještě formální stránka filmu - Jakub Kroner by chtěl být moc slovenský Guy Ritchie, ale je spíš takový lepší Tomáš Magnusek. Těžko uvěřit hercům, když jejich herectví často působí tak amatérsky, těžko uvěřit romantické lince filmu, když si režisér v rozhodujících pasážích vypomůže přehnaně patetickou hudbou, těžko uvěřit výchovnému konci atd. atd. Nápad s průmyslovou kamerou či zobrazením scény coby počítačové hry už byl jindy a jinde použit xkrát a Lóve nepřináší ani nový a originální kontext jeho použití. Každopádně to úplně špatný film není, ocenění zaslouží hlavně odvaha točit cíleně pro mladé, i když příště by to chtělo nějaký hlubší koncept. Stačilo by třeba jen vypreparovat tu romantickou dějovou linii, gansterka jde panu Kronerovi zjevně o level líp... (12.09.2012)

Pěknou noc vám přeji.. Jakub Kroner ve svém filmu úročí zkušenosti nabité při práci na BratislavaFilmu - a daří se. Stejně tak nadějný cápek Michal Nemtuda, který se popral s hlavní rolí statečně. Nejprve mi vadilo, že plácá jedno klišé za druhým - třeba Veronice, pak jsem si ale uvědomil, jak je to vlastně realistické, protože takhle ve skutečnosti my kluci mluvíme.. :-) Ač má film rezervy ve scénáři, některých dialozích a náročnějších scénách, jako celek funguje až překvapivě dobře. Velmi tomu přispívá hudba a kamera, a taky věrohodné interiéry a výkony hlavních hrdinů. Mladí tvůrci si vybrali téma jim blízké, dobře věděli o čem, jak a pro koho film točí.. Mějte se filmově! Woo. (11.01.2012)

V tuhle chvíli se snad setkávám s prvním slovenským filmem, který ve mně opravdu probudil zájem. Jen mě mrzí, že Slováci se o své talenty nedokáží opřít a podporuje je český fond pro kinematografii. Nicméně nutno dodat, že podpořil opravdu povedený film. Lóve je takový upřímný film o generaci současnosti, kterou nelze ovlivnit, protože v dnešní době, ač to někomu přijde jednoduché, ve skutečnosti není zase tak jednoduché žít a tak si svojí radost každý hledá po svém. Výsledkem pak budiž zápletka, kterou vymyslíte snad jenom ve filmu. Nejsmutnější je, že i takové příběhy se občas stávají. (25.02.2012)

Chvíli se člověk musí usmívat, ne že ne, nicméně je pořád lepší něco dělat a nedělat to úplně hloupě, než sedět na českém zadku a točit stále ty stejné příběhy s dobrými konci. Jeden s dobrým nám nabízejí i naši východní sousedé, přesto to nezačíná úplně zle. Dokonce líp, že by jeden čekal. Škoda, že to skončí tím, že někdo až moc okatě dostane druhou šanci. Ale popořádku, kopat se dá vždycky snáz. Dvěma hlavním hrdinům-kamarádům poměrně dost věříme, že je tvůrci nachytali během jedné životní fáze. Michal Nemtuda a Jakub Gogál jsou prostě dokonale sehraní, autenticky pronáší normální věty, hulákají na sebe, nadávají si. Jenže na děvky, chlast a videohry si vydělávají krádežemi. Ten rozumnější z nich, se srdíčkem na správném místě, chce kvůli nové lásce začít nový, spořádaný život – další akce má být tak tou poslední, ale jak už to tak bývá, bude i osudovou. To už jsme ale v kostrbaté části filmu, který si vydatně cucá z prstu. Jak se dá vyčíst z předchozích řádků, za trnitou cestou stojí hlavně scénář. Autorská originalita jde samozřejmě stranou, klišé tu bylo a bude, jenže i když režisér a scénárista v jedné osobě věděl, co píše a pro koho, šustění papíru se nevyhne. Zvlášť v momentech, kdy si zamilovaná dvojice říká samé hezké věci nebo přijde čas na polopatická kázání o vině a zodpovědnosti. Čert to vem, výsledek i tak vykřesá nejeden úsměv na tváři. Lóve nesoudí, neotravuje, umí se prodat, je skromně cool, je sexy, je nedospěle a naivně zapálený, je dravý, díky sociálním zákrutám není k smíchu (sídliště jako nehostinné místo), herecky je nad očekávání velmi dobrý. Může se pochlubit atmosférickou hudbou, rozumně pracující kamerou (videoherní vsuvka z vykrádání aut) i jistou režií. Co má být automobilovou honičkou, tak i honičkou skutečně je. Film, který je dnešní, Bratislava, která je v noci krásná, Kristína Svarinská, která je ještě krásnější, půldruhá hodinka, která za to stojí!! (23.10.2012)

Spočiatku super. Obdivuhodne zrelo zrežírované a v dialógoch doslova brilantne presné - Kronerovi sa podarilo vynikajúco zachytiť štýl reči dnešných mladých. Väčšinu fráz som ja sám pri nejakej príležitosti použil alebo ich doteraz niekedy používam a v podaní ústredného dua má niekoľko z nich dokonca nábeh na to stať sa kultovými hláškami. Film taktiež pekne zachytáva atmosféru Bratislavy a herecké výkony sú takmer dokonale civilné - obrovskú pochvalu smerujem hlavne k Jakubovi Gogálovi. Lenže potom to prišlo. Scéna na streche domu s výhľadom na mesto. Michal Nemtuda sa rozpráva s Kristínou Svarinskou. Príšerné, hrozivo napísané a obludne zdurené romantické dialógy ako z rannej hnačky Rosamunde Pilcherovej ochromili moju nervovú sústavu spoľahlivejšie ako pol litra morfia. Myslel som si, že skoršia scéna na balkóne (s rovnakými aktérmi) bol iba Kronerov drobný ústrel a že po tejto drobnej nepríjemnosti sa pôjde opäť štýlovo ďalej. Ale kdeže. Až v tejto scéne to vypuklo naplno. Doslova VŠETKY najtrápnejšie klišovité drísty, ktoré človeka napadnú a ktoré sa už nikto neunúva ani len parodovať (!!!), si dali míting práve v "Lóve". Nedokážem pochopiť, ako človek, ktorý preukázal tak nezanedbateľný talent v písaní pomerne bežných konverzácii, dokázal napísať toto monštruózne NIEČO. Iste, potom sa zase išlo ďalej po tej "správnej" koľaji a ja som sa mohol opäť dobre baviť. Avšak nebolo mi súdené dopozerať film v tomto stave. "Romantika" (veľmi veľké úvodzovky) sa totiž s drvivou silou znova prihlásila o slovo a ja som mal znova chuť kričať od takmer až fyzickej bolesti, ktorú mi TO spôsobovalo. Vo svetle tohto scenáristického zverstva je potom fakt, že Nemtuda (hlavný hrdina) je po väčšinu filmu dosť slabý a nepresvedčivý (s niekoľkými výnimkami, ako napr. scéna na recepcii), iba slabým prdom počas atómového výbuchu. Ešte nikdy sa mi nestalo, že som si chcel nejaký film pozrieť znova a pritom vedieť absolútne presne, ktoré scény budem natvrdo a s husou kožou vyvolanou nepríjemnými spomienkami preskakovať. (23.01.2012)