Lono

Film je nádherným umením, ktoré je fascinujúce vtedy ak z jednoduchého príbehu dokáže urobiť umelecké dielo. Kontroverzný príbeh o láske a klonovaní dotiahnutý ad absurdum. Stvárnenie, ktoré síce nesúdi, napriek tomu je jasným názorom a poskytuje jednoznačný odkaz. Magický herecký výkon Evy Green, skvelý Matt Smith, bravúrna filmárska práca a filmový zážitok, na ktorý sa nezabúda. Ani ja nebudem súdiť, budem len hodnotiť....5*! (30.08.2015)

Tak tedy podle plakátu jsem čekal, že Eva Green toho ze sebe ukáže podobně či ještě více než ve Snílcích a ač je to smutné, kvůli tomu jsem na ten film vůbec koukal. Když mi pak došlo, že to co tam před ní stojí nahatý je její cca desetiletej syn, moc mě to nenadchlo. Ale budiž, ten příběh je dobrej, rozklad osobnosti kvůli nenaplněné lásce hodně působivej, ale na můj vkus příšerně roztahaný. (04.12.2012)

Chlad, hluboko zasetá, tichá bolest a rozcestí slepých uliček. Statické záběry, volené přepečlivě a s decentními filtry, jsou mrazivě překrásné a budují podstatnou část atmosféry snímku, který pokorně plyne na minimalistické notě. Dialogy smrdí artovou strojeností a film sráží daleko za jinak výjimečný zážitek. Slov je poskrovnu, zazní jen v okamžik křehký a důsledně vybraný, jejich podoba ale nenaplňuje očekávání skromné, až banálně lidsky čiré tragičnosti. ____ Absurdita provází zvrácenost a krásu v mnohých odstínech šedi, kde lidský život plyne na pozadí místa, které čas mění jen pozvolna. Sestává z minulosti, žije v přítomnosti a hledí vstříc postupně stravované anonymní a technikou odosobněné budoucnosti. Lidstvo spěchá vpřed. Běží o život ve jménu pokroku a svých výtvorů. Nějak při tom ale zapomíná, že cesta za uzdravením nemocné duše vede jinudy a je mnohem důležitější. Na co nám bude zrak když hledíme jen před sebe a zapomínáme hledět do sebe. Když stále více přestáváme intuitivně rozumět sami sobě. ____ Hlavní motiv citového paradoxu s nádechem perverze zdaleka nevnímám jako to, na co by se měl divák soustředit v rovině analýzy sexuální. Jde hlavně o kontext možností, které nám blízká budoucnost nabízí, doby, na pomezí cesty ke ztrátě duše, a dilemat, jejichž řešení naše zakrnělé nitro nezvládá ani přes úžasnou tvořivost vnější. Někdy jen neexistuje správné rozhodnutí a to zvolené prodlouží agonii prokvetlou střípky smutného štěstí a prázdné úlevy. Bez odpuštění. Bez vnitřního klidu. Obklopeni chladem, který chvilka u ohně nezažene a často i uhasíná plameny dalších. (29.08.2011)

Tak za prvé, netvrdím, že je Eva Green špatná herečka, ale mě zas tak úžasný její výkon nepřišel. Celý film si drží vlastně jen jeden utrápený výraz a upřímně, to její mlčení mi už občas lezlo pěkně na nervy, což ovšem není vina její, ale scénáře. A naopak tady zatracovaný Matt Smith mi přišel přirozenější, s mnohem širším rejstříkem vyjadřování. Řeči, že je špatný herec, co přehrává jsou směšné, v rodné Anglii je uznáván jako jeden z největších nových talentů, co běžně získává prestižní divadelní ceny. Chápu, že v globálním měřítku není tak známý a navíc působí značně excentrickým dojmem, ale to jsou právě ty faktory, které jsou mi většinou dost ukradené. Tolik k hercům...To co na mě ve filmu zapůsobilo nejvíc bylo strohé, ale přesto svým způsobem nádherné vyobrazení prostředí, opravdu krása. Ono vůbec - kamera, režie, citlivá, střídmě dávkovaná hudba, to všechno se povedlo dokonale a tak jedinou výtku mám k scénáristovi a to hlavně k té závěrečné vyhrocené scéně. I když je mi Rebecčino jednání proti srsti, její pohnutky chápu dokonale, ale Tommy? On přeci celé dětství vyrůstal v bezstarostném nevědomí, neměl jediný důvod vypěstovat v sobě jiné city než dítěte k matce. A pak, když se nečekaně dozví pravdu, najednou v něm propukne vášeň ? To je přeci dost nelogické, jako by scénář předpokládal, že on jede na stejné vlně jako jeho matka, že to plně chápe. A i když je to z jeho strany vlastně bráno jako akt obvinění a jakési pomsty ve stylu "tak jsi to chtěla, je dokonáno"... no i tak je to dost kontroverzní, ale přes všechny mé výhrady velmi originální snímek, nabádající k zamyšlení a to se vždycky cení. (18.03.2013)

Zpomalený a drásavý děj, který občas lehce vybočí z linearity vyprávění, podporují adekvátně využité filmové prostředky - dlouhé záběry, všeobjímající kompozice záběrů, ruchy, zvuky, hudba a také kvalitní herci. Chladný odstup podporovaný jednoduše až brutálně jednoduše neservírovaným dilematem, které může mít mnohá vyznění - to vše je útrpné pro diváka, náročné vlastně - speciálně ve chvílích, kdy to lehce ujíždí k pedofilnímu vyznění. Hlavní hrdinka a její kontroverzní/unáhlené/úchylné rozhodnutí pálí jako želízko v ohni, divák ví, že tohle je špatně, že je to čirý akt zoufalství, který musí zákonitě následovat osobnostní destrukce. A tak tomu i je, i na konci filmu a ani o píď víc. Eva Green vedená Benedekem Fliegaufem zajisté zaslouží pochvalu. Rozpačitých 70%. (20.11.2012)