Lono

Eva Green, má pro mě jednu velmi pozitivní vlastnost. Za prvé je velmi pěkná a talentovaná herečka, ale hlavně čte pozorně scénáře filmů a vybírá si jen takové, které by mohly být nějak zajímavé. Nejsou to v žádném případě trháky, které vydělají stovky milionů dolarů, ale jsou to většinou snímky, které jsou zajímavé svým zpracováním, příběhem, nebo poselstvím. Ne jinak je to i v tomto příběhu, který se v nedaleké budoucnosti zabývá myšlenkou klonování lidí pomocí DNA. I s malým počtem herců, velmi dobře zahráno, ( Hannah jsem viděl naposledy snad ve Skinks) a hlavně nádherná kamera, která sama o sobě dokázala dokonale vykreslit krásné, chladné, anglické pobřeží a hlavně jeden zajímavý příběh, který bude možná za pár desítek let aktuální všude na světě. (13.07.2014)

Spočiatku som mal z Lona pocit, že takto by sa asi nemali točiť európske artové filmy. Potom som si myslel, že to bude akási špeciálna variácia na 50kové americké paranoidné scifíčka, lenže od toho Fliegauf nakoniec upustil a ukotvil príbeh v dráme. Lono som nakoniec prestal vnímať ako art, pretože si myslím, že ním nie je. Na to je dosť symbolicky jednoduchý (dinosaury asi pochopí každý), priamočiary, má občas ťažkopádne dialógy v angličtine, vopred vieme, čo nám chce režisér povedať, ale pre mňa bolo najdôležitejšie, že som nakoniec uveril postavám ich pocity a dilemy a tak zapôsobil na mňa aj logický záver, kde som sa obával naopak nejakej lacnej symboliky. Ďalšia vec, ktorou Benedek zabodoval je, že sa síce jedná o drámu, ale sci-fi prvok je natoľko dôležitý, že z neho úplne všetko vyplýva a úspešne načrtáva problémy, ktoré môže klonovanie ľudí v budúcnosti do spoločenského myslenia priniesť. Niekedy stačí, keď je film zaujímavý, nemusí byť priamo úchvatne inteligentný, alebo výborný, aby som mu dal vyššie hodnotenie, ako by si objektívne zaslúžil. Možno by nezaškodil vačší nadhľad a menšia sebestrednosť, totiž niekedy v priebehu natáčania si uvedomiť, že netočím ťažký art a prispôsobiť tomu viac tón rozprávania. (24.08.2013)

Tak za prvé, netvrdím, že je Eva Green špatná herečka, ale mě zas tak úžasný její výkon nepřišel. Celý film si drží vlastně jen jeden utrápený výraz a upřímně, to její mlčení mi už občas lezlo pěkně na nervy, což ovšem není vina její, ale scénáře. A naopak tady zatracovaný Matt Smith mi přišel přirozenější, s mnohem širším rejstříkem vyjadřování. Řeči, že je špatný herec, co přehrává jsou směšné, v rodné Anglii je uznáván jako jeden z největších nových talentů, co běžně získává prestižní divadelní ceny. Chápu, že v globálním měřítku není tak známý a navíc působí značně excentrickým dojmem, ale to jsou právě ty faktory, které jsou mi většinou dost ukradené. Tolik k hercům...To co na mě ve filmu zapůsobilo nejvíc bylo strohé, ale přesto svým způsobem nádherné vyobrazení prostředí, opravdu krása. Ono vůbec - kamera, režie, citlivá, střídmě dávkovaná hudba, to všechno se povedlo dokonale a tak jedinou výtku mám k scénáristovi a to hlavně k té závěrečné vyhrocené scéně. I když je mi Rebecčino jednání proti srsti, její pohnutky chápu dokonale, ale Tommy? On přeci celé dětství vyrůstal v bezstarostném nevědomí, neměl jediný důvod vypěstovat v sobě jiné city než dítěte k matce. A pak, když se nečekaně dozví pravdu, najednou v něm propukne vášeň ? To je přeci dost nelogické, jako by scénář předpokládal, že on jede na stejné vlně jako jeho matka, že to plně chápe. A i když je to z jeho strany vlastně bráno jako akt obvinění a jakési pomsty ve stylu "tak jsi to chtěla, je dokonáno"... no i tak je to dost kontroverzní, ale přes všechny mé výhrady velmi originální snímek, nabádající k zamyšlení a to se vždycky cení. (18.03.2013)

fliegauf sústredene, miestami meditatívne, občas až hypnoticky a hlavne výtvarne strhujúco rozpráva nielen príbeh o nekonečne a tom, či je etické a morálne ho prekonať z našej pozície smrteľníkov, o oprávnenosti, správnosti (či skôr nesprávnosti) zasahovania do prirodzeného chodu vecí a hrania sa na "boho", tiež však istú variáciu (a modifikáciu) "oidipovského" príbehu (freud by mal radosť) a nezvyčajný príbeh jednej neortodoxnej lásky; rozohráva to paradoxne ma malej ploche, no pocit komornosti kontrastuje s neustálym vizuálnym pripomínaním "nekonečna", v koncepčne geniálne zvolenej scénografii a výprave; a aj tak najviac potešia detaily: mŕtvy slimák v zápalkovej škatuľke, účesy evy green, prevrátený hrdzavý čln, socha tuleňa... režiisérovi sa podarilo príbeh zuniverzálniť zasadením do ne-času a ne-priestoru a tým úplne dôsledne dotiahnuť svoj pohľad na danú tému do nadčasovej platnosti; (01.04.2012)

Veľmi kontroverzná téma, ktorá si našla miesto hádam v tom najobyčajnejšom ľudskom motíve. Každý sa so stratou vyrovnáva inak a to isté platí o využití možností, ktoré nám sám život ponúka. Práve tu je dôležité nesúdiť, pretože nikto nevie, čo by robil keby ... až kým by sám nestál na prahu rozhodovania. Nádherný výkon Evy Green, ktorá sa po tomto stala adeptkou na topku no a bonbónik Matt nesklamal, práve naopak a čím ďalej tým viac ma prekvapuje, v dobrom. (15.11.2013)