Lono

Eva Green je známa svojou tendenciou hrávať v tzv. artových filmoch či seriáloch, ale nie vždy sa jej táto voľba podarí. Hoci jej hranie je vhodné do podobného typu, toto bol krok vedľa. Film nemá čo priniesť, je zvrátený celou svojou pointou. Kvitujem len jediné, že napriek úsporným dialógom sa tu dej celkom posúva, nie je to taká nuda, ako tu niektorí naznačujú. Ale zmysel tohto filmu nemôžem uznať len preto, aby som sa hral na pseudointelektuála. (28.09.2017)

Fliegaufovým nepřítelem jsou slova. A kdybych to trochu zobecnil tak "děj". Jakmile předvádí nesouvislé výjevy jako v Mléčné dráze, je to víc než ok, ale jakmile by měl vyprávět ucelený příběh, tak se dostává do tak trochu slepé uličky, kde jeho nejsilnější zbraně nemohou být pořádně taseny. /// Zvlášť když samotný děj je tak banální, působí snad až nepatřičně, že o něm postavy mají potřebu mluvit. Protože tady není moc o čem. Morální, etické a lidské otázky z té modelové situace plynoucí jsou tak jasné a očividné, jak jen mohou. Ten film nemá nic pod povrchem, celý vnitřek je doslova vyhřezlý před diváka a každé dilema je viditelné na sto honů. Což nemusí být špatně a tady nutně není. (23.11.2013)

Zajímavá atmosféra 1) Trochu utahaný a pomalý snímek s výbornou filmovou řečí nás uvádí do světa bezčasí. Děj probíhá během asi třiceti let a všechno je stále stejné. Spíš než scifi zobrazuje snímek alternativní paralelní vesmír. 2) Izolace od všeho působí neuroticky. 3) Je dobré předem nic nevědět, diváka pak čeká několik zajímavých překvapení v souvislosti s tím, jak se odhalují pravidla hry. 4) 28letý Angličan Matt Smith (Tommy) je pěkný kluk s oduševnělým výrazem v tváři. (30.06.2017)

Velice zajímavý a kontroverzní scénář, který si myslím, budeme v brzké budoucnosti řešit i ve skutečnosti. Klonování lidí, dopad na běžný život a vypořádání se s reakcemi okolí a hlavně s vlastními city. Velmi kvalitní herecké výkony, Eva i Matt hrají na jedničku, stejně tak jejich dětští představitelé. (24.07.2011)

Nápad/téma za milión, ktorý ma potešil rovnako ako svojho času jeden kórejský kolega, ale tu veškerá paralela končí. Womb je europart v plnej polnej, hypnoticky pomalé tempo, stelesnený minimalizmus vizuálny aj výrazový, ale napriek tomu so silným impaktom. Fliegauf nahlas medituje a rovnaký (niekedy až zbytočne moc široký) priestor necháva aj divákovi. Analyzovať budem pri pive, snáď len že Smith (veľmi zaujimávy typ) aj bongirl Eva tu hrajú hereckú superligu. 75% (30.08.2011)