Ďaleko od hlučného davu

Daleko od Pepincovy komory. Předpokládám totiž, že mě to mělo zasáhnout hlavně do srdce, akorát že já teda zrovna nejsem zemědělská feministka. Měl bych se nejspíš dodatečně omluvit všem filmům, o kterých jsem kdy napsal, že se v nich nic nestalo, protože až tohle je to pravé - kamerou zachycené - nic jak má být. Děvčátek, která nevědí co vlastně chtějí, už mám plný kecky, proč na ně musím čučet ještě i v kině? (11.07.2015)

Film stejný jako jeho hlavní hrdinka, zároveň feminní i feministický (čímž netvrdím, že jedno vylučuje druhé). Přitom film v dobrém slova smyslu klasický. Poctivě udělané kostýmnní velkofilmy z éry klasického Hollywoodu, k nimž Vinterberg odkazuje v rozhovorech, nepřipomínají jenom soundtrack a velké celky krajiny hrající všemi barvami, ale i přímočará výstavba příběhu nebo časté užívání zatmívaček. Vinterberg a Nicholls předlohu zbytečně nemodernizují, pouze zdůrazněním některých povahových rysů protagonistky a drobnými úpravami dialogů vyzdvihují to, co v ní bylo moderní už v době vydání (silná a nezávislá ženská postava). Díky vyjmutí postav ze širšího kontextu viktoriánské společnosti a potlačení třídního aspektu je film nadčasový a jasně zacílený. Sevřené vyprávění, dynamizované od začátku tím, jak se k sobě mají/nemají Oak a Bathsheba (namísto kladení otázky, který z nápadníků bude tím pravým), nedává oproti Schlesingerově verzi skoro vůbec znát, že Hardyho předloha vycházela na pokračování. Snaha o udržení svižného tempa (s dobře rozvrženými dějovými zvraty a uváděním nových postav) a zachování maximální semknutosti, která film zachraňuje také před sentimentalitou, akorát chvílemi vede ke zkratkovitosti (natočeného materiálu bylo původně podstatně víc a muselo se hodně stříhat). Zřejmě na začátku a na konci není dost zřetelné, že mezi událostmi uběhlo mnohem více času než pár hodin, což trochu snižuje věrohodnost rozhodnutí, která postavy činí. Zásluhou herců, především Carey Mulligan, jejíž Bathsheba je velmi současná a velmí sympatická i tím, jak je nad věcí (a filmu tak nechybí ani jemný humor), ale autenticita nikdy neklesne pod přijatelnou úroveň. Její míra je ve skutečnosti po celou dobu mnohem vyšší než v nejedné moderní romantické komedii, která se melodramatickým konvencím navenek vysmívá. Vinterberg konvence naopak respektuje, aniž by kvůli nim slevil ze svých dosavadních nároků na pravdivost. Jestliže Schlesingerovo zpracování bylo pouze velkolepé, toto je navíc uvěřitelné. Více zde. 80% (26.06.2015)

Jane Austenová, kterou napsal chlap a zrežíroval chlap, což na výsledku nic nemění. Tak kterého ze tří si hlavní hrdinka vybere? Film plný twistů pro ženy, ze kterého číší zkratkovistost vůči knižní předloze, ale film s krásnými prosluněnými záběry pozdních odpolední, vlajících vlasů a anglické krajiny, film s kvalitním hereckým obsazení, a v neposlední řadě zručně odvyprávěný příběh se spoustou sympaticky zvládnutých posunů (střihů) ve vyprávění. A btw, jako reakci na zdejší komentáře musím poznamenat, že hlavní hrdinka není žádná kráva, je to prostě žena. (15.07.2015)

Jako román to může patřit k dílům světové literatury, ale jako filmová adaptace to patří leda ke kýčovitým banálnostem, kde neustálé náhody postrkují hrdinku trochu klikatou cestou do konečně správného náručí. Náhodou získá jmění, náhodou se zbaví nepříjemného závazku, náhodou si nevěsta splete kostely (cože?!). Hlavní hrdinka je nesympatická persona, která si hraje s muži, až si jeden trochu zahraje s ní. Ve skutečnosti to působilo dojmem, že zatímco ostatní se zmohli jen na zdvořilé nabídky, ona kývla až tomu, který se na nic neptal a šel rovnou na věc. Hrdinka prostě potřebovala pořádně ošu..... SHRNUTÍ: První nabídka může být někdy tou nejlepší. (29.07.2018)

V žánrovém osazení tu nějak postrádám výrazně napsáno "romantický" film, protože po většinu času mi Daleko od hlučícího davu přišlo spíše jako limonádka než nějaké drama, které jsem očekával v nepoměrně hojnější míře. Děj snímku je chytlavý, avšak snadno průhledný a čitelný, místy naivní, což není zrovna lichotivé, ovšem kompenzací jsou příjemné záběry kamery a herecké výkony hlavní dvojice či nějaký občasný zvrat v příběhu, jenž je ovšem, jak jsem již řekl, předvídatelný. Daleko od hlučícího davu je v zásadě zdařilý počin za 4*. (31.07.2015)