rikitiki

Zábavná retrokomedie, která si něžně střílí z americké popkultury, způsobu života i dějin. Dělá to lehce a je vidět, že se všichni bavili. Stejně jako divák, pokud přijme hru a taky pokud se nebojí, že film je prošpikován narážkami, z nichž mnohé nemusí pochytit, ale jiné zase ano. A tak se Kubánská krize, drogová mafie i studená válka stanou bojem o nákup cukru, dobývání vesmíru soupeřením dvou společností na výrobu cukrovinek, a pohřeb může skončit jako obří snídaně. Proč ne? Je to absurdní a vtipné. Skoro bych si tipla, že se Seinfeld inspiroval 30 let starou komedií Záskok od Cohenů. SHRNUTÍ: Výroba ovesných vloček je hra jen pro drsné chlapy (A Melissa McCarthy k tomu dodává: Ehm…).

Dánská vyšetřovatelka se vyznačuje tím, že zásadně mlčí, když jí někdo položí nepříjemnou otázku, vždy si jede podle sebe a její nejčastější vyšetřovací modus operandi je, že něco sama, bez krytí, prohledává v nějakém tmavém uzavřeném místě, kde na ni někdo může zaútočit a úplně nejraději to dělá bez baterky. Žena s oblibou v ručně pletených svetrech (nosí asi tři) rozplétá záhadnou vraždu, ze které postupně obviní asi 5 lidí a na každého to okamžitě vykecá buď médiím, politikům nebo příbuzným oběti. Takže nastává mediální, politický nebo reálný lynč. ….. Ale no tak! Tohle není žádná supervyšetřovatelka, ale šílenkyně, která za sebou nechává víc mrtvých než samotný vrah. …  Zprvu se mi líbilo, jak vražda odkryla zároveň i rasistické pnutí ve společnosti a zároveň i  politický život, kdy se ze spojence stane přes noc nepřítel a naopak, to vše zahuštěno palivem médií. Jenomže ve 20ti dílech 1. řady se těch falešně obviněných, záměrně falešně nahozených stop i politických zvratů událo tolik, že by Kodaň snad musela být nebezpečnější místo než Medelin. Připočtěte si k tomu ještě pár nelogičností, jako že třeba zdrcená rodina se do tří týdnů ze smrti blízké osoby zcela otřepe. SHRNUTÍ: Jak vyšetřováním zcela rozvrátit svůj vlastní soukromý život, soukromé životy všech, s kým příjdu do kontaktu, a k tomu navrch rozhodit politický život na kodaňské radnici na příští dekády. 1. řada

Prima nápad na duchařské detektivky s duchařskými zločiny a milé provedení. Lehce nadprůměrná tv zábava.

Jo, jih Itálie není bohatý kraj a v 70. a 80. tých letech to bylo ještě horší. Ale táta kradl, synové kradli (jeden dokonce málem umlátil jiného kluka) a film to vydává za obdivuhodnou šikovnost? Jakože kluci vlastně poskytovali hudbu masám a dětem? Běžte do… pecorina! Zbohatli na krádežích a padělcích, nadělali si prachy na přepychový život. Stát okradli na daních a svým zaměstnancům neplatili ani sociálku ani zdrávko. A chtěla bych vidět, jak jim platili nemocenskou. Tahle partička hudebních pirátů patří leda do krimu a film, který je oslavuje, do stoupy.

Nechápu, na koho film mířil, jakého diváka si chtěl najít…. Začíná to jako legrační duchařská storka (nejlepší scéna je z natáčení spiritistické tv show), pak se to stočí na kritiku sociálních sítí a konzumu, následuje několik drastických scén, které fakt do filmu pro děti nepatří, a končí to drsnou a srdcervoucí historkou….. Tenhle film by potřeboval dobrého dramatika jako sůl (ta někdy slouží k odhánění duchů), který by to proškrtal, sjednotil atmosféru a hlavně si jasně řekl, jaká je divácká cílová skupina. Jo, a taky vyhodil některé nesmysly z /ne/logiky zádušního světa, kdy někdy něco nejde a jindy zase jde. SHRNUTÍ: Když se chceš napakovat na duchovi a ono to tak úplně nevyjde.

Líbila se mi původní filmová verze a líbí se mi i tahle. Pořád v ní zůstává dost hořkosti, sebenenávisti a marných lásek. A taky citu a kamarádství. P. S. A dle některých homofobních recenzí tady, bohužel, stále hodně aktuální film.

Nejsem si jistá, jestli by tak prudká směsice žánrů fungovala u evropského filmu, ale u tchajwanského to beru jako součást tamního způsobu nazírání na kinematografii. Příběh je zábavný, i když téma není tak exotické, jak by se snad mohlo zdát (vzpomeňme na Mrtvou nevěstu Tima Burtona). Film dokáže být ztřeštěnou komedií, psychologickým filmem i dramatickou gangsterkou, má několik slušných dějových zvratů a oba hlavní představitelé jsou fajn. Herec hrající policistu byl pro mě překvapivě mnohem lepší v komorních a dramatických scénách než v těch komediálních. …. Zasmála jsem se a ještě mi to zadrnkalo na city. SHRNUTÍ: Nevěř asijským babičkám, které rozhazují po zemi červené obálky.

Pro mě běžný sportovní dokument o běžné věci: chvilku se daří a chvilku se zas nedaří. Pro Američany však musela být prohra na olymiádě v jejich národním sportu katastrofou, kterou dost prožívali.

Mladý klučina musí válčící zemí, kde jsem se moc neorientovala ve znesvářených stranách a jejich frakcích, donést jakési lejstro, které je ukázkovým MacGuffinem (ale to bych musela spoilerovat) na určený cíl. Při tom prožívá různá dobrodružství dobře známá z jiných béčkových fantasy. Až na jednu slušnou dějovou obrátku na konci tak seriál nenabízí nic k zapamatování, i když dějem vyloženě škemral o další řadu.

Zbytečně dlouhé, na to, že se opravdu jen popisuje zákulisí jednoho rozhovoru, který byl zajímavý, ale pro UK učítě mnohem víc než pro nás. Protože co nám koneckonců po nějakém princi,  který není nejbystřejším modrokrevníkem ani v rámci rodiny. Není důvod prince litovat, ale nebyl jediný, kdo se svezl.