Ďaleko od hlučného davu

Jane Austenová, kterou napsal chlap a zrežíroval chlap, což na výsledku nic nemění. Tak kterého ze tří si hlavní hrdinka vybere? Film plný twistů pro ženy, ze kterého číší zkratkovistost vůči knižní předloze, ale film s krásnými prosluněnými záběry pozdních odpolední, vlajících vlasů a anglické krajiny, film s kvalitním hereckým obsazení, a v neposlední řadě zručně odvyprávěný příběh se spoustou sympaticky zvládnutých posunů (střihů) ve vyprávění. A btw, jako reakci na zdejší komentáře musím poznamenat, že hlavní hrdinka není žádná kráva, je to prostě žena. (15.07.2015)

Tento romantický příběh z druhé poloviny 19. století se mi líbil. Postavy Bathsheby (Carey Mulligan) a Gabriela Oaka (Matthias Schoenaerts) mi byly sympatické a přál jsem jim lásku celý film. Bohužel se však příběh vyvíjel jinak, avšak zajímavě, až teda na rozhodnutí Bathsheby, která si vzala toho nejhoršího muže z těch tří co měla na výběr. Naštěstí to však nakonec dopadlo dobře. Jediné co bych tomuto filmu vytknul, že to bylo dost natahované, dalo se to zkrátit na 90 minut. (11.03.2017)

Veľmi pekné. Keď román pre ženy napíše muž, hneď sa to dá lepšie pozerať. Pekné prostredie s typickou britskou atmosférou, dobrí herci, zaujímavý emancipačný príbeh, ktorý chlapom nejde proti srsti a ani tá romantika tu nie je zbytočne presladená. Carey Mulligan je vo svojej role absolútne výborná a len na porovnanie si asi budem musieť pozrieť aj originálnu verziu z roku 1967, pretože Julie Christie bola vtedy iná kočka. (06.11.2017)

Knižní ani předchozí filmové předlohy mi nejsou známé, přesto už v průběhu tohoto filmu doslova prýštila skutečnost, že jde o brutálně osekaný příběh, jelikož to celé, zvraty a plynulost děje, vypadalo jako sestřih něčeho mnohem delšího a komplexnějšího. Krátce po sobě se tu sejdou tři nabídky k sňatku, nezávislá Bathsheba samozřejmě přilne klasicky k tomu nejhoršímu, čímžto posere život sobě i ostatním. Nejvíc mi bylo líto Sheena, na kterého (v ději filmu, nevím jak v knize) pak děj i všichni ostatní úplně zapomněli - v tuhle chvíli to pro mě ztrácelo hvězdičku, a to jsem byl na **. Další * ale přidám jednak za pěknou kameru a nádherné záběry a prostředí, a pak také za skvělou hudbu jak od Armstronga, tak i licencované skladby od Eliza Carthy Band. Bohužel na víc ten roztříštěný a pokrácený příběh nemá :( (06.09.2015)

Film stejný jako jeho hlavní hrdinka, zároveň feminní i feministický (čímž netvrdím, že jedno vylučuje druhé). Přitom film v dobrém slova smyslu klasický. Poctivě udělané kostýmnní velkofilmy z éry klasického Hollywoodu, k nimž Vinterberg odkazuje v rozhovorech, nepřipomínají jenom soundtrack a velké celky krajiny hrající všemi barvami, ale i přímočará výstavba příběhu nebo časté užívání zatmívaček. Vinterberg a Nicholls předlohu zbytečně nemodernizují, pouze zdůrazněním některých povahových rysů protagonistky a drobnými úpravami dialogů vyzdvihují to, co v ní bylo moderní už v době vydání (silná a nezávislá ženská postava). Díky vyjmutí postav ze širšího kontextu viktoriánské společnosti a potlačení třídního aspektu je film nadčasový a jasně zacílený. Sevřené vyprávění, dynamizované od začátku tím, jak se k sobě mají/nemají Oak a Bathsheba (namísto kladení otázky, který z nápadníků bude tím pravým), nedává oproti Schlesingerově verzi skoro vůbec znát, že Hardyho předloha vycházela na pokračování. Snaha o udržení svižného tempa (s dobře rozvrženými dějovými zvraty a uváděním nových postav) a zachování maximální semknutosti, která film zachraňuje také před sentimentalitou, akorát chvílemi vede ke zkratkovitosti (natočeného materiálu bylo původně podstatně víc a muselo se hodně stříhat). Zřejmě na začátku a na konci není dost zřetelné, že mezi událostmi uběhlo mnohem více času než pár hodin, což trochu snižuje věrohodnost rozhodnutí, která postavy činí. Zásluhou herců, především Carey Mulligan, jejíž Bathsheba je velmi současná a velmí sympatická i tím, jak je nad věcí (a filmu tak nechybí ani jemný humor), ale autenticita nikdy neklesne pod přijatelnou úroveň. Její míra je ve skutečnosti po celou dobu mnohem vyšší než v nejedné moderní romantické komedii, která se melodramatickým konvencím navenek vysmívá. Vinterberg konvence naopak respektuje, aniž by kvůli nim slevil ze svých dosavadních nároků na pravdivost. Jestliže Schlesingerovo zpracování bylo pouze velkolepé, toto je navíc uvěřitelné. Více zde. 80% (26.06.2015)