Hory mají oči

Po letech jsem si připomněl jak tuto klasiku, tak i pozdější remake. A musím uznat, že původní originál je daleko špinavější, bezútěšnější a ve svém základu surovější. Drsný příběh rodiny, která je v pustině vystavena nočním můrám, nejhrůznější zkoušce, boji na život a na smrt. A v zabíjení je Craven neúprosný, nezná slitování. Stejně jako v pozdějším zfilmování i zde je jednou z nejsilnějších scéna točící se okolo útoku na karavan. Ještě drsnější mi však přijde napadení psem, jež mi připomnělo Fulciho Beyond. Výborný střih a cvičený pes dávají ve výsledku děsivý obraz, kdy napadený nemá šanci. Až hmatatelná zuřivost propukne u Douga, zdánlivě uťápnutého mladíka, když se rozhodne zachránit dcerku. A navrch jedovatý chřestýš! Takhle vypadá skutečný kultovní snímek, jenž dal inspiraci celé řadě dalších filmů až dodnes. Snad jen Brenda mohla v závěru na ječení ubrat, ale nezabrání mi to, abych hodnocení zvedl o jednu krásnou krvavou *. Komentář s krásným číslem 3333. (03.12.2020)

Craven stále ututláva inteligenčnú nízkosť tam, kde začal a neprináša okrem naturalizmu veľké možnosti uplatnenia strachu. Teda jeho teleportné stelesnenie sťa hôr a samoty využíva celá rada béčkových tvorcov a šibrinkovanie s rôznymi kamerovými uhlami je účelné. Hory majú oči je preto ekvivalentom bláznivých psychopatov, ktorý svoju hlúposť a sexuálnu frustráciu odbavujú na nevinnosti zaseklých turistov uprostred sveta nikoho. A protipólom, ktorý pre temné hory predstavuje neistota teritória, ktorá labilnejšieho jedinca obklopuje. Lenže on ju združil a zakčnil, čoho výsledkom je brutálny nárez, miestami ťažko neprístupný. Keď si ale predstavím, čo všetko sa natáča dnes, prižmúrim. (26.08.2016)

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)

They burned the father, killed the mother, and raped the sister! Celkem povedený buranský horor... Typická americká rodinka vs. parta primitivních neandrtálců s vysílačkama a velkou radostí cokoli ukrást nebo zničit. Sice první polovina ubíhá pomaleji než by měla, ale druhá to celé vynahradí. A hlavně finální čtvrt hodina je velmi zábavná, protože ty zaostalý hovada se konečně pořádně naserou a je velká radost se na ně dívat. Celý film působí reálně, nejsou v něm žádný nadlidi nebo mutanti. Hlavně Michael Berryman je pro svojí roli jako dělaný. (08.04.2006)

Na jednej strane poctivé remeslo hororového guru Wesa Cravena (v tom čase majúceho za sebou len podobne nízkorozpočtový šok POSLEDNÝ DOM NAĽAVO), zlovestná atmosféra a nepopierateľný fakt, že sa jedná o jeden z hixploitation pilierov (ďalej napr. STRAW DOGS, VYSLOBODENIE alebo TCHM). Oproti tomu nepresvedčiví herci, zastaralý vizuál (fakt sa mi na to až "zle" pozeralo), blbé rozhodnutie zbaviť monštrá tajomstva (= ukázať ich v slnečnom svetle), občasná nudná stagnácia a otázka, či má tento film v dobe dravého Ajaovho remaku z r. 2006 zmysel vidieť aj z nejakého iného dôvodu, ako len na doplnenia si základného hororového vzdelania. V rámci žánru zásadné dielo, ale ako TCHM, aj toto zostarlo. (07.01.2009)