Texaský masakr motorovou pilou

Zcela poprávu kult jak mezi slashery, tak mezi horory vůbec. A ač tento žánr dvakrát nemusím, Texas Chain Saw Massacre mě uchvátil svojí propracovaností do nejmenších detailů. Napětí je nepřetržité od setkání se stopařem až po závěrečné titulky. Nebojím se říct, že se jedná o jeden z nejlepších hororů vůbec. Dědeček rules. (27.06.2009)

Dominantní formální znaky tohohle filmu jsou následující: 1, Falešné hlediskové záběry, kdy objektiv kamery jakoby zastupuje samotného záporáka, přestože ve skutečnosti nezastupuje (proto jsou falešné). Přesto mají tyto záběry moc vytvářet napětí, protože nevíme, kdy je záběr falešný a kdy je už opravdový (kdy už se záporák skutečně dívá a každou chvíli vybafne). Na tom je postaveno spousty hororů, na strachu, monstrum je pouhým vyvrcholením („zklamáním"), jen takovou exploatační atrakcí, která rozbíjí obrané mechanismy ega (vytěsněnou hrůzu z osamocených domů v lese). 2, Dalším znakem filmu jsou detaily v momentě, kdy bychom se potřebovali zorientovat, protože probíhá nějaká znepokojivá událost, a my prosíme kameramana, aby nám zprostředkoval celek, abychom viděli celou událost z dálky nebo nějak přehledně, ale on nám to chytře neumožní, a dostává nás tím do stejné situace, v jaké jsou postavy - tím se s nimi identifikujeme, respektive s tím, v jaké prekérní situaci se nachází. 3, Některé střihy u konce (hlavně „andaluské“ oči svázané hrdinky) nemají daleko k promyšlené montáži ze slavné scény ve sprše z Psycha. 4, Film poskytuje dostatek znepokojivých úhlů kamery a neustále něčím překvapuje (např. různé podhledy za jdoucími postavami), třebaže máme zřetelně co do činění s lacinější 16 mm technologií. Tím uděluje lekci všem filmařům, kterak vytěžit z mála hodně. 5, Film pracuje nadvakrát s dvojitou komunikací (interakcí) s divákem – (i) plátno nás chce ovládnout a vyzývá k návštěvě, (ii) ale zároveň nám tvrdí, že události filmem popisované jsou podivné a svým způsobem neobvyklé. To divák (iii) touží přirozeně proniknout do příběhu, ale (iv) stejně tak se tomu brání (kdo by se chtěl octnout v prostředí naštvaných hixploitationerů, rozuměje svérázných amerických buranů). 6, Horory bývají pokládány za cosi pokleslého, třebaže se řada z nich na rozdíl od apolitického idylického mainstreamu angažovaně vyjadřuje k okolnímu dění (Vietnam, zrovnoprávnění černochů, konzumerismus). Tenhle říká něco ve smyslu, že pokud se nepřestaneme chovat špatně ke zvířatům, skončíme jako oni (v druhým plánu vypovídá o kapitalistické spotřební jateční ekonomice) - a ty jatka budou o to bolestnější. (06.10.2008)

Dnes už klasická vyvražďovačka, která mimo jiné názorně ukazuje, že i správný maniak by měl mít dobrou kondici. Co jsem určitě nečekal, bylo rychlé a nekompromisní odstraňování všech hrdinů. Za úvodní scénu se sdrátovanými kostrami a závěr s večeří a vším tím po ní (obzvlášť s tancem s pilou) by si film zasloužil pět hvězd. Pořád mu ale "něco" schází. A toho "něčeho" je docela dost.__P.S. Ták, a já se teď můžu v klidu podívat na ten remake, ať jsem v obraze. (09.05.2010)

Texaský masaker som videl prvýkrát, zhruba sedem rokov dozadu a moc sa mi nepáčil. Ani už neviem prečo. Dnes, približne o štvrtej ráno som dostal chuť na niečo drastického, tak som oprášil staré DVD, skúsil ho znovu a uznávam; je to veľmi, veľmi nepríjemná, drsná, odporná depka - vrchol svojho subžánru. Prototyp snímku, len pre silné nervy. Takú hnusnú, špinavú atmosféru nemá žiadny film. (16.06.2013)

Tak nevim, asi jsem divnej, ale mě to tak dechberoucí a koulervoucí nepřišlo. Samozřejmě je to lepší než ten remake. Nejsem nějakej nebojsa a u hororů made in Japan jsem většinou posranej strachy, ale tady jsem se párkrát leknul a dobrý. Prostě nechápu jak se někdo může bát když je tam minutu zabíranej oltář z kostí nebo když holku nemotorně honí v lese asi 2 minuty magor s pilou (chápu že se bojíte když ste ta holka). Všemi opěvovaných posledních 15 minut "u oběda" mi taky nic neřeklo. Prostě se jen 3 magoři furt chlámaj a dělaj držky a holka do toho řve. Tím ovšem neříkám že jsem nebyl u závěru napjatý a nefandil jí. Samozřejmě jsou tu ale i skvělé pasáže (říkám hlavně lekačky se povedly a "děda" taky není k zahození). Nejlepší ale je zvukový doprovod, něco tak nepříjemného a znepokojujícího se k filmu tohoto typu neuvěřitelně hodí. Herci jsou docela v pohodě (až na toho vozejčkáře) a ty dvě holky jsou opravdu kočky a maj takový sexy oblečení ve stylu 70. let. Ano ty dvě holky jsou největšim kladem filmu. Chápu že je tohle pro někoho neotřesitelný kult a nechci to nikomu znevažovat, jen mě to prostě minulo. Toť vše. (01.01.2006)