The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Animovaného Pána prsteňov je lepšie vidieť až po Jacksonovej trilógii, pretože ho máte s čím porovnávať. Samostatne je totiž mierne nedotiahnutý a neistý. Ale keď si porovnávate tie isté scény z hollywoodskeho blockbustera s tými animovanými, máte o jeden zábavný rozmer pri jeho sledovaní viac. Asi bolo v pláne pokračovanie a dokončenie príbehu, z nejakého dôvodu k tomu nedošlo a je to škoda, pretože by som veľmi rád videl bitku na Pellenorských poliach v tomto výtvarnom poňatí. Stále je to viac experiment, ako plnohodnotná adaptácia. Ten istý prípad, ako Hobbit. ()
Na animovaného ,,Pána prsteňov" som bol dlho zvedavý a aj napriek nepriaznivým ohlasom a teda aj predpokladanému možnému sklamaniu, som sa na toto dielo tešil. Práve animované spracovanie sa v tej dobe javilo ako najschodnejšia možnosť realizácie, aj keď trocha paradoxne produkčné štúdio United Artists už začiatkom 70-tych rokov uvažovalo o hranej verzii režírovanej Johnom Boormanom, ktorý sa neskôr preslávil ,,Excaliburom". Tak či onak, moje obavy sa potvrdili a snáď ešte viac než s obsekaním príbehu som bol nespokojný s charakterom postáv, s tým, ako ich vytvorili animátori. Rozoznať od seba Froda, Pipina a Chicha bolo pre mňa často krát prakticky nemožné; odlíšiť sa dali od seba jedine farbou vlasov, no aj tá sa často menila. Veľká podobnosť bola aj medzi Bilbom a Samom. Boromir vyzeral ako Viking alebo ako trpaslík, Gimli síce vyzeral ako trpaslík, ale ak by vyzeral ako Boromir, bolo by to lepšie. Discofilne pôsobiaci Legolas mi pripomínal nejakú figúrku zo Star Wars – možno aj samotného Luka. Stromobrad na mňa pôsobil ako kríženec zemiaku a mrkvy. Aragorna sa mi už riešiť nechce (kamarát ho nazval notorickým alkoholikom). Animácia prostredia je však prinajmenšom sugestívna a pridanie scén z ,,Alexandra Nevského" (čo vôbec nie je poznať) nie je vôbec na škodu veci, práve naopak, a týmto nepríliš častým experimentovaním je budovaná vynikajúca bezútešne temná atmosféra. Nakoniec inšpirácia animovanou predlohou je jasne badateľná aj v Jacksonovom opuse a napr. Boromirova smrť mi tu prišla omnoho pôsobivejšia než v neskoršej hranej verzii. Vcelku vydarenou bola aj pasáž v Morii. Zarytý atonalista a disonantik Leonard Rosenman bol ako autor hudby k filmu prizvaný, zrejme keď už sa muselo šetriť a neostali peniaze na veľký orchester, inak si jeho účasť neviem vysvetliť. Vďaka jeho nekonvenčnému prístupu dostalo veľa filmov osobité vyznenie a dalo by sa povedať, že niektoré obdobné tóny by sa hodili aj sem, avšak jeho hudba je tu absolútne nefunkčná a pôsobí rušivo. Bakshi vtesnal dva diely do jedného filmu a Bass s Rankinom Jr. zase vytvorili ,,Hobita“ a ,,Návrat kráľa“, čím pomyselne vznikla celá ,(,,prvá" predjacksonovská) trilógia aj s prequelom. Ostáva si však zodpovedať, nakoľko je reprezentatívna? (1204. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()
Nie moc kvalitná animácia, na druhej strane celkom dobrá, jemne temná atmosféra aká k Pánovi prsteňov sedí. Pre človeka ktorý videl Jacksonovú trilógiu to moc zaujímavého síce neprinesie, no ako jednoduchšia úkážka Tolkienovho sveta film nie je na zahodenie. Oproti animovanému Hobitovi dokonca obrovský skok vpred. ()
Na tohle jsem se fakt celkem těšil, ale nakonec se mi to vůbec nelíbilo. Film má přes dvě hodiny, otrocky přepisuje scénu za scénou, aniž by dokázal vyvolat jakékoliv emoce či pocit epičnosti. Vlastně jednu emoci ano... nudil jsem se. Po těch 2 a čtvrt hodinách to skončí uprostřed děje, což je prasárna, ale dalo se to čekat. Ovšem doslova zabijácké je zpracování. Normální pasáže jsou nakresleny řekněme průměrně, ale jakékoliv zlo (stíny, skřeti) jsou živí, rozanimovaní herci, v kombinaci s čím dál šílenějšími filtry a barevnými paletami. Finální "epická" bitva vypadá jako banda ochotníků na plátně, přelitá těmi nejodpornějšími barvami. Je to hnusné až k zblití a vůbec nechápu jak se to může někomu líbit a psát o vytříbeném vizuálním stylu. To že Aragorn vypadá jak indián, Boromir jak viking a Gimli není trpaslík ale normální chlap je už jen hořká třešnička na dortu. Bakshiho styl se mi zoufale nelíbí, ale pokud si prznil vlastní scénáře, tak budiž, ale takhle zkurvit Pána prstenů je svatokrádež a za tu si to víc než 1* nezaslouží. ()
Kreslená verze Pána prstenů ze 70. let není jako adaptace Tolkienovy fantasy klasiky nic moc. Příběh je zjednodušený, pozměněný a zkrácený. Legendární Ralph Bakshi zamýšlel směstnat děj tří knih do dvou filmů. První díl končí vyhranou bitvou o Hermův žleb, na druhý ale nikdy nedošlo, protože se Bakshimu nepodařilo sehnat peníze… Animace dnes působí naivně a úsměvně, ve své době byla přelomová. Urputné výrazy kreslených postav působí v době dokonalé trojrozměrné animace nepatřičně a legračně. Ve své době ale byly přelomové a zůstávají dokladem toho, že se Bakhsi kresleným hrdinům snažil vtisknout herecký výraz. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama