Pan Smith přichází

Spočiatku zdanlivo propaganda, ale v skutočnosti naopak značná a otvorená kritika systému. A aj "demokracie", režimu ktorý nebude asi nikdy existovať bez úvodzoviek. To len pre uvedenie na pravú mieru (ujo Cival). A geniálne výkony hlavne Capra a Stewart, ale aj Jean Arthur bola očarujúca. Je obdivuhodné aké farbisté postavy sa dali vytvoriť v čb filmoch... "When I came here, my eyes were big blue question marks. Now, they are big green dollar marks." (18.04.2013)

Tak tohle je opravdu filmová klasika jako hrom. Demokracie, patriotismus, naivita, víra v pravdu a já nevím co ještě, ve smrtící epické kombinaci, která ale zázračně nepůsobí pateticky ani trapně. Naopak. Nedá se nic než fandit a užívat si tuhle Stewartovu naivní jízdu až do velkého finále. A to finále je opravdu, opravdu obrovské. 9/10 (26.11.2014)

Film, který mě srazil k zemi natolik, že jsem si jej musel vzápětí pustit ještě jednou. Caprova schopnost přesvědčit, že se slušností a ideály se ještě dá někam dojít a bojovat, je obdivuhodná... navíc není sentimentální, ani citově nevydírá. Frank Capra svůj příběh buduje tak fikaně, že na začátku se cynický a protřelý divák dívá na Smithe jako na idealistického slušňáka, který nemá ponětí o skutečném světě, ale když mu uvěří a Smith si jej získá na svou stranu, musí projít stejným otřesným poznáním a prozřením jako on, to vše vrcholí geniálním monologem v Senátu, kde James Stewart podal jeden ze svých nejlepších výkonů. A závěr je typicky caprovsky mnohoznačný... Je jen škoda, že tento mistrovský kousek u nás není skoro známý, což ostatně postihlo většinu Caprových filmů (i dokonalý Život je krásný prošuměl televizemi bez většího ohlasu, navíc kolorovaně). (27.11.2004)

Krásná pohádka pro dospělé je pravdivá až do samotného zàvěru. Je to zvláštní, většinou mě americké nacionalstické kecy dosti iritují. Ale v podání Stewarta zněly tak pravdivě a upřímně, že jsem je nejen akceptovala, ale dokonce i obdivovala. A pochopitelně jsem tomu osamělému bojovníku za pravdu celou dobu fandila. A je vlastně úplně jedno, že závěr je naprosto nereálný, chci mu věřit, tak jako jsem věřila celému filmu. (29.10.2019)

Neskutečně naivní, ale zároveň i tak nějak Caprovsky upřímné. To samé se dá říct i o výkonu Jamese Stewarta, který svůj zoufalý boj s větrnými mlýny podal s takovou zarputilostí, že si s přehledem získá srdce a přízeň snad každého diváka. I když nejsem příznivcem politických dramat, u Pana Smithe jsem se nenudil. Což je zajisté známka kvality a řemeslné schopnosti. 8/10 (12.09.2009)