Falcon Lake

[VIDĚNO 27.4.] Aneb potkali se u jezera.... Sice nejde o nijak převratnou romanťárnu – protože kontrastní vztah mezi stydlivým třináctiletým Bastienem a impulzivní šestnáctiletou Chloe, který ambivalentně balancuje na pomezí kamarádství a lásky, mohl mít přeci jen o něco poutavější dynamiku – ale i tak jde o neskutečně civilní, lidský, citlivý a subtilní dílko [jelikož nejde o film příběhový, ale pocitový] a vynikající coming-of-age leporelo, který zcela přirozeně a bez jakýchkoliv příkras pojednává o zkoumání vlastní intimity, strastech i radostech dospívání, půvabu první lásky, a vůli čelit vlastnímu strachu a samotě. K tomu si ještě přičtěte echt poctivý formální zpracování, který perfektně snoubí melancholicky atmosferickou poetiku s až rozjímavým rytmem a nostalgicky stylizovanou estetiku [formát 4:3 v kombinaci s 16mm filmem je neskutečně vizuálně podmanivej] a máte vymalováno na prvotřídní náladovku/letní teenage romanci [která je však parádním artovým protipólem tohohle subžánru], skvělý režijní debut Charlotte Le Bon a víc než působivý příspěvek do francouzské větve Quebecké kinematografie, po jehož zhlédnutí budete mít chuť se se svým soulmatem kousat do ruky až do krve.... možná tak jedině zamrzí dost nejednoznačný a interpretačně otevřený konec, o jehož happy endu lze polemizovat donekonečna. (16.05.2023)

Filmy tohto typu (coming of age) mám celkom rád, keďže prechod z detstva do dospelosti (resp. puberta) so sebou prináša obrovskú škálu tém a námetov. Spočiatku pôsobilo Falcon Lake trochu nevýrazne, ale postupne sa nám to pekne rozbehlo a bolo zaujímavé sledovať ako sa vyvíjal vzťah medzi Bastienom a Chloé. Aj keď to bolo najprv v rovine priateľstva, neskôr iskra predsa len preskočila, hoci skôr smerom od Bastiana. Čakal som však, že sa to ešte viac rozvinie a neskončí sa to takýmto štýlom... Tie mysteriózne odbočky ohľadom tých "jazerných duchov" tu boli úplne zbytočné. 3* (20.06.2023)

První láska a ztráta nevinnosti v hororových kulisách, kterých by byla hloupost nevyužít, když máte alespoň na okamžik možnost zbavit se zmatené tíživosti reality a stát se strašidlem. Je to coming of age se vším všudy, včetně postav k vylískání, jednoho posledního léta, bicykly a všudypřítomnou vodou. Leč pod ní chytají za nohu podivné ruce, v jezerech plují mrtvoly, dívky na cestách nemají puls, kdosi chodí za chatou a na večírku breakujou duchové. Miluju to. (02.08.2023)

„Louise? V tom jezeře se někdo utopil?!“ - „Neposlouchejte Chloe. Vymýšlí si, aby byla zajímavá.“ Trávení prázdnin u jezera s rodinou a jejich známými nevyznívá pro Bastiena kdovíjak zajímavě. Ale to jen do té doby, kdy se jeho pozornost začne čím dál víc upínat k o několik let starší Chloe…V jednoduchosti je síla. Celovečerní režijní i scenáristický debut herečky Charlotte Le Bon dopadl nad má očekávání. Má to velmi podmanivou komorní atmosféru (výborně podpořenou hudbou a vizuálem), člověk si ten milý, nevyzrálý vztah hlavních hrdinů prožije a procítí s nimi. Zejména tedy s objevujícím Bastianem. Velmi atmosférický je i závěr…ačkoliv někomu nejspíš sedne bez problémů a podtrhne celkové vyznění filmu, jiného zas mine, možná jako celý snímek. Já patřil do té první skupiny. Film jsem si užil a hodnotím solidními 4*. „Slyšela jsem, že je super se topit.“ - „Fakt?“ - „Když pod vodou zadržíš dech, plíce se ti stáhnou. Takže když se potřebuješ nadechnout, plíce se ti naplní vodou a je to skvělej pocit.“ - „Škoda, že jsem tohle nezažil.“ (08.09.2023)

Příjemný coming of age, ale na mě poněkud dietní. Ospalá letní atmosféra jezera v lesích skvělá, taky bych se tam hned vydal strávit léto, horší už je to s ospalým tempem vyprávění v první polovině. V té druhé se začnou množit zajímavé scénky (porovnávání strachů, hecování striptýzem k noření se do obávané vody) a dospěje to k fajn pointě, ale na mě - odrostlého na svižnějších a intenzivnějších Stůj při mně, Navždy spolu, Fucking Amal nebo Ginger snaps - to bylo too little too late. (22.11.2023)