Fin_429

Různé kvality to má jako dobře vystavěný příběh, ale vzápětí se to vše shrne ze stolu a děje něco naprosto nepochopitelného a něco, co do tohoto příběhu absolutně nepatří. Mimochodem sám konec o tom vypovídá. Overall je to prostě asi taková lepší She-Hulk.

Mám za sebou druhé zhlédnutí Fordova opusu a uchvátilo mě to ještě více než před tím. A ne jen příběhem, který je už i tak dokonale zvládnutý, ale podtextem v každé scéně. Jakou osobitost každá scéna má a hlavně scénografií, která dokonale vyzařuje pocity, které má a i které chce vyvolat. Mimochodem, krom vizuálu, nelze zapomenout ani na dokonalý scénář. Ten do vás už od začátku "šije", byť trochu pomaleji, avšak krásně rozvine příběh a nakopne dveře dalším pokrokům ať už ve vyšetřování nebo ve vztahu Susan a Edwarda. Noční Zvířata jsou pro mne tímto vším nezapomenutelnými. Strašně rád nad nimi přemýšlím, stejně tak, jak by se mělo o umění. Čímž nejen tento, ale i jiné snímky jsou. Chci prostě další takové Fordy.

Ačkoliv se dle synopse může zdát, že se jedná o romantický film, ano něco na tom bude, ale spíše jde o příběh o mladém chlapci, který bojuje s city a hlavně sám se sebou. Je zde mnoho momentů, které by se daly považovat za obyté a jako vystřižené z nějakého romantického filmu, ale jakožto divák musíte přemýšlet hlavně nad tím, že to není o nějaké ohrané romanci, ale o tom, co mnoho LGBT lidí cítí a o tom, jak bychom se k nim měli chovat. Jediná chyba snímku byla totiž taková, že neukazuje společnost, která odmítá daný pár. Lidi by měli vidět, co vše ještě krom strachu může gay zažít a čeho všeho se může bát a proto ani nemluvit o svých pocitech, sexualitě a lidech, kteří se mu líbí. Ale to je na jindy. Teď bych chtěl jen říct, že by film měly vidět všechny děti, jako takový alarm, že vůbec něco takového ostatní děti prožívají. Spousta lidí to totiž ani tak nevnímá a ještě k tomu se dané komunitě vysmívá. Což je zase hezky na zamyšlení ale také je to důvod, proč není film průměrný. [Zlín Film Festival 2024]

Strašně umumlané, dlouhé a sebe parodické. Místy jsem nevěděl jestli je film komedie, nebo thriller. Scénář byl odfláknutý a jediný režisérův tahák byl ten, že všichni mluvili ultra vážně. Tom Cruise to občas zachraňuje opravdu dobrými akčními scénami, ale víceméně konec očekáváte. A krom toho, že v každé scéně, kdy může Ethan zemřít, se jen tak náhodně z ničeho nic objeví nějaká postava, která ho zachrání, tak jsem ani moc necítil, že by mělo jít do tuhého. No a moc filmu nepřidává na faktu, že mi spíše připomíná jakousi levnou netflixovskou produkci, s mírným nádechem Bollywoodu. Je to všechno prostě jedno velké zklamání, stejné jako Top Gun: Maverick.

Snad asi nejambicioznější slovenský projekt, vyjma Invalidy, jsem konečně zhlédl a nevím co říct. Ten vypiplaný vizuál byl vážně nádherný, stejně jako výstavba a story development, ale vše co padlo z úst postavy bylo jak vystřižené z nějaké červené knihovny. Místy to ale dokázalo hodně zaujmout ale na druhou stranu i nudit. Já Vičanovi veřím, on má ten storytelling úchvatný, neveřím scénaristce, která spíše teda vystřihává a kopíruje.

Nevýrazný díl, který si zapamatujete maximálně vzpourou. Působí to možná asi tak podobně, jako fillery v seriálech. Nepodstatné, ale fajn.

Jak udělat co nejvíce klišé biopický snímek ve třech krocích: Zaprvé, na začátek dejte, jak skládá s kytarou svou první píseň. Zadruhé, do příběhu patří láska, tak ji udělejte co nejhezčí. Zatřetí, hlavně aby to končilo dobře (titulek o sebevraždě jim to vyváží). A tak bych ten snímek shrnul. Byla to prostě snůška nápadů, které by někdy v romantickém filmu byly užitečné, ale v životopisu o Amy, kde mohlo být tolik věcí, tolik aspektů její kariéry, se hrálo jen na lásku. A ještě k tomu nezáživné.

Takhle si představuju nenáročný zábavný film. Krom krásné paralely s realitou a nádherné myšlenky směřované na rodiče, kdy se film ptal na to, co vlastně z těch dětí chceme mít a jestli opravdu nestačí, že jsou samy sebou, film funguje i na komediální úrovni, přičemž jsem se i párkrát opravdu zasmál. Jako vážně, tohle bylo moc hezké. A když si to tak vezmete, snímek je ještě k tomu vyloženě voyeuristická nálož. Divák nemá možnosti se nudit. To je, si myslím, to, co film povznáší. A přitom to je celý tak jednoduchý koncept, že mě to až vlastně děsí. No, prostě to doporučuju. Tentokrát ale všem!

No jo, je to přesně tak, jak jsem si myslel. Byť režie dělá vše co může a odvádí sakra dobrou práci, obsahem je film jedno velké ohrané klišé. Malá holka z kmene, ve kterém ji nikdo neposlouchá, se vydává na cestu nástrah, kdy na konci zabije predátora. Jak? Že zapojí mozek. Jo, jako na žánrovku to je v pořádku, ale když se na film pějou ódy, očekávám něco jiného - ne Dunu ne. Je to až možná příběh o vykoupení, ale jako strašně nezajímavý a mě nijak neoslnil. Taková snůžka něčeho, co sice funguje, ale bylo zde tisíckrát před tím.

Zpočátku to vypadalo jako chleba namazaný máslem, ale jakmile se příběh zintenzivňoval, na chlebu nebylo jen máslo, ale už i sůl, salám, ale i okurka. A ano, takhle by to správně mělo skončit, ale Wright tam přidal i čokoládu, dračí ovoce a posypal to sýrem. Prostě proč? A místo toho, aby to snědl, tak to polil kečupem, hodil na gril a nechal do bronzova upéct - samozřejmě se mu to spálilo a nebyla z toho topinka s ohnivým masem, ale dort, který upekl pejsek s kočičkou... Jo, zní to jako bordel, ve skutečnosti tak moc ne, ale je to strašně překombinované, až mě to nechalo chladným. A tak, jakožto fanoušek, se vsadím, že kdyby se tématu chopil Aronofsky, bylo by to jinak a možná by mě i snímek dokázal znechutit - což mi zde jaksi chybělo (ano i přes Anyu, která byla výborná). Tohle mělo velký potenciál a já se na film strašně těšil. No, ale on mě prostě musel nechat nezaujatým