eileen

To už nikdo dnes nenatočí v České televizi slušný historický film, na který by se dalo koukat a byl by výpravný a shrnul by důležité události dané doby? Co to je za prapodivné "umění" ty kamenné tváře, dramaticky mlčenlivé, většinu času nic neříkající? Scénář o ničem, děj vás absolutně nevtáhne, jelikož vlastně ani nevím, co se tam přesně děje, nějaká změť prapodivných nicneříkajících obrazů. Jděte s tím do háje, už jsem opravdu znechucená. Nově natočený Jan Hus i Karel IV. dopadli prachbídně, ale vždycky jsem se oklepala a zase to zkusila znovu, protože BBC tohle umí a já pořád doufám, že alespoň trochu budeme "opisovat". Ale toto je ubohost a výsměch!!!

Tak to bylo opravdu utrpení, jedna velká křeč, komedie, u které jsem se ani jednou nezasmála, spíš se mi chtělo brečet. Než to začalo, říkala jsem si, že to bude kopie tohoto filmu s Dudley Moorem https://www.csfd.cz/film/2545-micki-maude/komentare/, ale kéž by byla. Něco tak stupidního už jsem dlouho neviděla a doufám, že dlouho neuvidím.

Nevím, kolikrát jsem tento seriál viděla, ale hodněkrát. Pokaždé si říkám, že už se přece nebudu dívat, ale vždycky, když ho v neděli dopoledne reprízují, neodolám a zapnu to tam. Zcela jistě nemám v hlavě žádný tak "srdcový" seriál, jako je tento a s věkem ještě více doceňuji jeho kvalit. František Filip je opravdu mistr, jeho tvorbu miluju a u mě patří mezi tu nejvyšší špičku televizní tvorby. Ty vyšperkované dialogy a v nich tolik moudra, zvláště v dnešní době mi přijde zase hodně aktuální. Ta doba byla tak podobná té mezi lety 48 - 89 minulého století, i když trochu jinak. A teď mi připadá, že se tam zase pomalu blížíme. Nechápu, jak zde někdo může psát, že je to nudné a statické, tam je tolik řečeno a je to nabité dějem, narozdíl od těch dnešních nesmyslů. A výkony všech zúčastněných jsou naprosto geniální, od R. Brzobohatého, přes D. Medřickou, R. Lukavského, V. Menšíka, J. Kemra, J. Marvana a samozřejmě J. Třísku. Jedním slovem nádhera.

Opravdu velké zklamání. Muzikály mám ráda, když se povedou, děj je vždy předvídatelný, čitelný, s tím se počítá, jde tam ale o něco jiného, příběh je jen něco "navíc", pro mě je zážitkem zajímavá dechberoucí choreografie spojená s krásnou hudbou. Když muzikálu chybí původní hudba - písničky, což zde bylo jasné již předem a byla bych to ochotna odpustit, ale navíc chybí taneční čísla - nechápu zde v obsahu filmu autorovo "skvělé písničky doprovázené velkolepými tanečními čísly"- to jsme asi koukali každý na něco jiného, tady rozhodně nebylo nic velkolepého, už úvodní scéna na silnici v zácpě byla opravdu tanečně nanejvýš trapná a ten tanec ústřední dvojice "ve vzduchu" v té hvězdárně, nebo co to bylo, to bylo taky naprosto o ničem. Herci se sice pokouší o něco podobajícího se tanci, ale je to opravdu chabé, nepřesné - nijaké. Já ty novodobé americké muzikály nežeru - Moulin Rouge, Chicago, teď tohle! Nenávratně pryč jsou doby Zpívání v dešti, Hello Dolly, Funny Girl, West Side story - to se opravdu tajil dech nad těmi náročnými tanečními pasážemi dokonale přesnými, kdy tlupa tanečníků tančila jak jeden. Oscary se dnes dávají zadarmo, je to podvod.

Přiznám se, že francouzskou a italskou kinematografii až na vyjímky nemusím a asi proto jsem tento film dosud neviděla. Tento víkend mi ale padl do oka a do žehlení a docela mě vzal. Musela jsem všeho nechat a soustředěně koukat. Je to originálně napsané a vůbec si nevybavím, kdy bych viděla "milostný" příběh dvou lidí takto pro mě nepředvídatelně napsaný. Příjemná změna oproti těm na chlup stejným limonádám, co se dnes vaří. Zde sice vidíme happy end, ale to takový decentní a vlastně ne úplně sladký, pro mě s otazníkem. Ten fór s dětmi je geniální!!!! A Loren s Mastroianním válí. Ta láska, sobectví, nenávist, to je tak skvěle zahrané a uvěřitelné. Paráda, brzy si to zopakuji.

Nemůžu se tady ubránit pocitu, že to celé působí jako "křeč". Skvělý námět, obstojný scénář zasazený do předvánočního času do krásné Prahy, v hlavních rolích s Vetchým a Geislerovou, které mám vážně ráda, ale u mě to prostě nějak nefunguje, oba hrají tak nějak divně, přehrávají, nevěřím jim to od začátku až do konce, scéna, kdy Petr Marii žádá v recepci o to, aby si ho "naoko" vzala, je děsně zahraná oběma a marně se snažím přijít na to, proč to tak je a ani v dalších fázích filmu to s nimi není lepší, vůbec není ve filmu poznat, že by se do sebe zamilovali a konec "Miluju tě" a "Taky tě miluju" taky vyznívá divně, všechno je tam takový neosobní, představitelka Emy je občas docela sympatická, ale taky to pro mě není šťastná volba. Takže jediné, co mi tam v tom filmu přišlo přirozené, byla malá rolička Jiřího Dvořáka a vcelku i tatínek Oldřicha Vlacha a Marek Taclík, ale ti tam měli opravdu hodně málo prostoru a jediné místo, kde mi chování Vetchého a Geislerové nepřišlo afektované a nepravdivé, bylo na té chatě u tatínka na horách a to je hodně málo. Zkrátka komentář uživatele Castora mi mluví z duše, naprosto se ztotožňuji!!!!

Na tento film jsem se opravdu těšila, a jak tu tak pročítám ty komentáře, nedá mi to a musím se přidat. Stále zde kritizují, že film nemá žádný příběh, že je vlastně o ničem, takové útržkovité vzpomínky slepené do jednoho kusu. Mně ale právě toto evokuje mé vlastní dětství a vzpomínky na něj, vždyť to je přesně tak, jak si člověk sám pamatuje fragmenty z doby dávno minulé, kdy byl ještě malé dítě. Toto jsou části a důležité momenty jedné poměrně krátké etapy dětství jednoho malého kluka, přesně tak bych si to představovala i já. Ano i já jsem milovník Obecné školy, to je pro mě porevoluční film č.1 a už ho asi těžko něco nahradí, ale toto je opravdu také velmi krásný a poetický film, který si levně nehraje s našimi city, měla jsem opravdu pocit, že tak to ti lidé žili a hlavně, že takto to opravdu vnímá sedmi nebo osmiletý kluk, děti si pamatují to, co je důležité pro ně a tuto skutečnost Jan Svěrák, myslím, opravdu naplnil a povedlo se mu to vyjádřit přesně. A jeho cit pro výběr herců, a hlavně těch dětských, je ohromný. Zdá se mi, že jsme opravdu zkaženi tou dnešní uspěchanou dobou, těmi všemi "trháky" narvanými zvraty a akcí, že když pak usedneme do těch křesel v kině a děj takto poklidně plyne, že se nedokážeme nechat unést pouhou vzpomínkou na dávné dětství jednoho kluka. Já to tak naštěstí ještě nemám :-).

Na dokument jsem se koukala zhruba od poloviny ze zvědavosti, copak se asi zase na paní Lucii dozvíme a musím přiznat, že překonal všechna má očekávání, ale ještě víc jsem se pobavila nad některými komentáři zde. Pořád si totiž říkám, jestli je možné, aby národ zbožňoval něco takového, jako je tato "dáma". A vidím, že asi opravdu jo. Když pominu to, že Lucie Bílá vlastně neumí zpívat, ve výškách nezpívá, ale ječí, hlasová technika žádná a o vkusu v jejím pěveckém projevu také nemůže být ani řeči, její Ave Maria mě doslova nadzvedá ze židle, tak opravdu nevím, co na jejím zpívání obdivovat. Že by tedy její pokoru, dobrotu a "srdíčko" a touhu "se rozdat do posledního kousku"? Nevím, ale opravdu je možné, že by jí toto někdo uvěřil? Vždyť je to všechno tak hrané, vyslovované cíleně jako reklama na její "dokonalost". Co je dobré, to se chválí samo a toto je hodina a půl planého tlachání o ničem, falešného slzení, dojímání se nad vlastním "osudem" a pro mě osobně je to naprosto bezcenná sonda do života jedné z našich nejpřeceňovanějších popzpěvaček, která zde na mě celou tu dobu působila jako psychopatka.

Tak jsme se já a můj syn konečně dočkali premiery pokračování Anděla Páně. Plni očekávání jsme se doslova vtlačili mezi první nadšence a máme to tedy už bohužel za sebou. Podle ohlasů, kritik a ukázek z filmu jsem opravdu čekala, že pohádka bude velmi povedená, ale skutečnost předčila má očekávání. Někdo tady psal, že film nemá tak silný příběh jako jednička, ale já to tak nevidím, je asi pravda, že pro malého diváka bude méně pochopitelný, ale děj je nabitý poučeními, nenásilným humorem, který je tak inteligentní, že je balzámem na duši v tak konzumní době jako je ta dnešní. O tom, že Jiří Strach je výborný režisér, nás už nějaký ten rok přesvědčuje, že Jirka Dvořák a Ivan Trojan jsou parádní, sehraná a vtipná dvojka také nemůže být sporu, nápad zasadit děj právě do dne, kdy chodí sv. Mikuláš je prostě dokonalý a podle mě to celé nemá chybu. Já za sebe jsem se trochu bála hudby Ondřeje Brzobohatého, i když je moc šikovný a jeho tvorbu mám ráda, přece jen mě zamrzelo, že si režisér nepozval opět Miloše Boka, jehož hudba je prostě kouzelná a přijde mi, že se sem ohromně hodí. Byla jsem ale opravdu příjemně překvapena a na závěr jsem si ráda počkala v titulcích na jméno Pavla Šporcla, který tam hraje houslové sólo. K mému údivu mě ani nerušil příliš výkon Lucie Bílé a její provedení Chtíc, aby spal, bylo vcelku umírněné, celkem by mě zajímalo, čí je to zásluha :-). Už se mi dlouho nestalo, abych se v kině zároveň smála a přitom mi proudily slzy dojetí a to je pro mě bonus oproti výborné jedničce.

Plná rozporů jsem se těšila na třetí pokračování s tím, že to nemůže dopadnout dobře. Nastal čas premiery a já neměla kdy jít, tak sleduji alespoň hodnocení zde a nemůžu uvěřit svým očím - 84%??? Buď se náš národ opravdu zbláznil, a nebo se trojka opravdu povedla, tomu jsem ale moc nevěřila, jednoduše, nestává se to. Konečně jsem se do kina vypravila a jsem vcelku nadšená, skvěle jsem se bavila od začátku do konce, ano je to trošku střeštěnější, než jednička, ale rozhodně to není trapné a přesto, nebo právě proto, že jsem generace Bridget Jones, se mi to líbilo. Nevadilo mi, že všichni tři aktéři vypadají již trošičku postarší - vždyť sama autorka předlohy porodila své dvě děti v 46 a 48 letech!!!! Tak proč by to nebylo možné. Líbily se mi výkony všech a Emma Thompson byla jen třešínka na dortu, její vstupy neměly chybu. Jsem ráda, že zrovna tato výjimka potvrdila pravidlo.