sator

Autorka českého dabingu Olga Wallo o filmu prozradila, že dostali takové cenzurní příkazy, že z filmu zůstal v podsaďte paskvil, který nedával hlavu ani patu. Vystřihat se musely všechny scény s černochy, kde byli vykresleni nelichotivě.

V epizodě si zahrála malou roli Světlana Lavičková – česká rozhlasová moderátorka, redaktorka a reportérka. V roce 1978 namluvila hlášení na lince A pražského metra. Lavičková byla spolu s Evou Jurinovou v pražském metru nejdéle fungující hlasatelkou.

Cyklus provází píseň „Pojedeme drahou podzemní Prahou“ od kapely Harry Band. Autorem hudby je David Noll a autorem textu písně je Radovan Lipus.

Rudla (Jaroslav Satoranský) má doma polský plakát k americkému filmu J.W. Coop (1971), v Polsku se však promítal pod názvem Rodeo.

Ve 2. epizodě 1. série s názvem House on the Moon můžeme spatřit viadukt. Jmenuje se Calstock viadukt a je 120 stop (37 m) vysoký s dvanácti 60 stopami (18 m). Byl postaven v letech 1904 až 1907 Johnem Langem z Liskeardu s použitím 11 148 betonových bloků. Ty byly odlity na provizorním dvoře na břehu Devonu naproti vesnici. Jeho inženýri byli Richard Church a WR Galbraith. Viadukt byl poprvé překročen nákladním autem dne 8. srpna 1907 a cestující jej poprvé použili 2. března 1908.

Seriálová píseň má název „Tiše plout“, text k ní napsal na hudbu Michaela Pavlíčka Jiří Dědeček a nazpívali ji Tomáš Hanák a Klára Nováková.

Píseň linoucí se z vysílačky je „J'attendrai“. Jedná se o populární francouzskou píseň nejprve nazpívanou Rinou Ketty v roce 1938. Stala se oblíbenou písní během druhé světové války.

Zuydcoote je obec v departementu Nord v severní Francii nedaleko kanálu La Manche.

Jedná se o adaptaci Giovanniho románu „L'Excommunié“.

Vozy použité při krádeži v BOAC Comet House jsou Daimler 2½ Litre V8, vojenský náklaďák Bedford RL z roku 1957, terénní osobní vůz je Land-Rover 109 a lokomotiva je English Electric Class 40 2,000 hp 1Co-Co1 No.D213 „Andania“.

Penzion pro seniory se nachází na adrese Rekreační 55, Jevany.

Krausovi bydlí na adrese K Haltýři 7, Praha-Troja.

Ve filmu si zahráli rozvodové právníky v té době nejprestižnější čeští právníci Josef Lžičař a Tomáš Sokol.

Písně ve filmu jsou z autorské dílny Evy Vrbkové a nazývají se „Lužní kvítí“ a „Kosti tvý“.

Mezi piloty u prezidenta lze zahlédnout v uniformě i autora scénáře a předlohy Jiřího Stránského.

Zmatečná je linie kolem podepsání Charty 77 členy družstva Štěpán (Lučiny). Štětková (Petra Špalková) sehnala text petice i obcházela další a vybízela k podpisu a moralizovala ty, jenž nepodepsali, ale když se mluví o tom, kdo z družstva podepsal, je zmiňován vždy jen Dobay (David Suchařípa) a on je také jediný, kdo je STB za podpis šikanovaný.

V roce 1980 vydal autor scénáře Vladimír Kalina knihu „Žižkovské romance“.

Zbouraný dům stál na adrese Milady Horákové 119, Praha-Hradčany. Cyrill (Ivan Vyskočil) bydlel na adrese Hvězdova 25 v Nuslích.

Náčelník (David Viktora) rozporuje během dvou vět sebe sama v úvaze, kdo je pachatelem: „Nemůžeme vyloučit žádnou variantu.“ A vzápětí říká: „Tohle je práce nemocného nebo úplně zfanatizovaného jedince.“

Předobrazem advokáta Večeři (František Němec), který obhajuje politicky pronásledované, byl ve skutečnosti Otakar Motejl – český právník a politik, první předseda Nejvyššího soudu ČR a první český veřejný ochránce práv.