28. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2020

Úvod stejně jako loni příjemně potěšil. Přesto bez těch pohledů do publika to bylo letos zvláštní, ovšem s výjimkou chybějícího potlesku spíš snesitelnější. Každopádně, když by se člověk chtěl užuž radovat, že účinkující (i když bohužel ne všichni) neřeší politiku (a tendenční vyrovnávání se s českou historií), dostane jako facku do tváře nadužívání Covidu (ne, nemyslím si, že to bylo zrovna v tomto typu pořadu patřičné). Humoru bylo naopak ze strany protagonistů méně a spíš se o ně měly starat cesty autem (slabší i lepší scénky, ale Pokorná jako řidička či vůz vezoucí hudební skladatele přece jen pobavily), vyloženě zklamaly asi jen Nováková a (sjetá?) Bartošová. Kapela Hm… byla v pohodě, Kopta podával svůj standard. A zcela neprofesionální Křížková („Slušnost na prvním místě!“) byla zdaleka největším průserem večera (příští rok už bez ní, prosím!). K samotným oceněním asi bez komentáře, snad jen s povzdechem, že od vyhlášení nejlepšího Střihu jsem pochopil, kudy že se budou letošní Lvi ubírat…oproti loňsku krok zpět, snižuju na 2*. (07.03.2021)

Na tý dojemný děkovačce Hynka Bočana bylo krásně vidět, že kdyby se opustil starej a přežitej styl předávaní v živým ceremoniálu a vsadilo by se na tuhle semi-staged podobu, dopadly by Ceny filmový kritiky i Čeští lvi mnohem líp, zvlášť v týhle zkurvený covidový době. Byl by to strhující doják a ne tísnivé mrtvolno. (07.03.2021)

Za současných okolností vcelku rozumně vymyšlený způsob předání cen, Kopta mi nevadí, ani paní redaktorka v zákulisí, hudba se mi líbila moc, co ale divné bylo, letmé záběry na všechny nominované, kdy ačkoli byli v medailonku představení, v přímém přenosu je divák některé ve výklenku stěží zahlédl. Připadalo mi to neuctivé. Vlastně si říkám, že celá sláva mohla být ve výjimečné době výjimečně předtočena celá. Pojatá stylem, kdy moderátoři průběžně pokecají jednotlivě s každým, prospělo by to propagaci kultury, mohlo to být klidně hogo fogo kafíčko, kdejaké zavřené divadlo by své prostory jistě poskytlo rádo, v závěru vyhlásit vítěze, kteří dostanou adekvátní čas na děkovačku a mohlo to vypálit lépe. Spěch mi v tomto živém přenosu mimořádně nesedl. Chápu, že to je drahé, ale poslední rok se děje velké kulové, sobotní večer mohl být klidně věnován filmařům v rozměru, který jsme viděli minulý týden pro muzikanty a divadla na artu. Oceněným gratuluji. Osobně mě Šarlatán při projekci v kině zklamal, při druhém zhlédnutí jsem byla sice smířlivější, nicméně stále tvrdím, že toto není nejlepší film, který byl u nás loni uveden. Holland je velké jméno, jako takové se nesluší jej shodit, obzvlášť když je v úzké nominaci na Oscara, kterého určitě taky urve, ale pokud to srovnám s Krajinu ve stínu, snímek se z prstu vycucanými fantasmagoriemi fakticky ztrácí. Mě osobně film roku začal zajímat až v soudní síni, kdy končil. Lev pro Magdalénu Borovou je ovšem veliká, zasloužená paráda! (09.03.2021)

Tady je důkaz, že nejen dobří herci až na pár výjimek u nás už nejsou, ale i kvalitní moderátoři vymřeli. Potřetí s obtloustlým a trapným Koptou jsem už definitivně zabalil sledování dalších ročníku Českých lvů, protože úroveň, která kdysi byla jejich součástí spadla až na samé dno zapáchající žumpy. Tragédie tohle sledovat, vsuvky, které měly působit vtipně vyzněly kamsi do míst, kde končí smysl a cit pro umění. Tohle je z velké části bezpohlavní panoptikum "umělců", kteří by rádi umělci byli, ale nikdy jimi nebudou. I bez publika v sálu, které ani nijak nevadilo že tam není, alespoň nebyly vidět ty znuděné xichty jako v posledních letech, tak to nestálo za nic. Ceremoniál pro novodobou filmařskou školu? Haha, tak to potom jo. Když dostal Mádl cenu za nejlepšího herce ve vedlejší roli a šel na scénu děkovat, vypnul jsem televizor. Fuck off!!! (07.03.2021)

Mně to předávání nejvíc připomnělo Stardance, s tím rozdílem, že tam ve výklencích pod světly stáli nějací lidé, o nichž jsem nic netušil - pan Kopta (místo pana Ebena) je pořádně nepředstavil, nic o nich neřekl. Příklad: těšil jsem se na svého kolegu z FAMU Petra Boka, že ho zas po letech uvidím, když je nominovaný, ale kamera ho (i druhého scenáristu) jen rychle švenkla, takže nic. Nejlepší bylo předávání cen u Hynka Bočana doma na zahradě, a možná by tenhle koncept mohl být přínosem i do budoucna, mělo to ze všeho ostatního, unylého alespoň šmrnc. (27.03.2021)