Oživlá

Přiznám se, že jsem byl vždycky fascinován reinkarnací, posmrtným životem a filmy kolem nich. Audrey Rose (odmítám používat nesmyslný český název) není ani trošičku horor, ale čistokrevné drama klasického hollywoodského střihu se skvělými hereckými výkony, nejen mladého Hopkinse, ale i vše ostatních. A také nádherný film. Ivy je dcera obyčejného manželského páru Templetonových, která ale trpí nevysvětlitelnými nočními můrami. A najednou se objevuje pan Hoover, který tvrdí, že Ivy je vlastně reinkarnovaná Audrey Rose, jeho dcera, která zemřela v ohni při autonehodě. Templetonovi tomu odmítají věřit, vzniká pořádné rodinné drama, noční můry se stupňují, vše začíná řešit soud a při finále, kdy má hypnóza rozhodnout tak či tak jsem skoro nedýchal a byl připraven srdcem klidně i pět hvězdiček. A pak mě to jako už tolikrát totálně zkazil konec. Achjo, neměl jsem se do toho tak vžít. No ty čtyři hvězdičky jsou zaslouženější. (12.06.2014)

Reinkarnace jako jiný druh posedlosti. Tenhle nápad se mi docela líbil a občas jsem byl ochoten připustit, že s démonem by to bylo o něco jednodušší, protože člověk tak nějak ví, proti čemu stojí. Bohužel dobrý námět je zpracován poněkud mdle. Pokud se jedná o "posedlé" scény, tak je to v pořádku a zvládnutá byla i závěrečná nemocniční sekvence. Bohužel všechno okolo bylo nudné, pokud tedy člověk není fandou do hinduismu. A nevýrazně působil i Anthony Hopkins. Notabene rodiče postižené holčičky se skládali z otce, který byl absolutně na pěst, a matky, ukázkové hysterky, ječící při každé příležitosti. Tohle mě prostě nemohlo zaujmout. Tady bych se přimlouval za remake. 35% (07.08.2015)

Může síla mateřského citu zastínit rozum? Dokáže muž spolknout otcovskou pýchu ve prospěch vlastního dítěte? Není převtělení ve svém důsledku nakonec horší než posedlost? Chvílemi docela sugestivní psychologické drama nesázející na nadpřirozeno (teda pokud věříte v hlavní princip hinduismu a vyhřívané okenní tabule), v němž si Hopkins s přehledem dává vymetače všemožných seriálů Johna Becka a v hlubokém přesvědčení o reinkarnaci vlastní zesnulé dcery plíživě rozkládá jeho rodinu. Srovnání s Exorcistou je na místě, byť se nejedná o horor a Wise nepracoval s tak dobrým scénáristickým materiálem jako Friedkin. (16.06.2015)

Polemiku vyvolávajúci snímok, ktorý sa myšlienkovo zaoberá tematikou okolo posmrtného života. Nebolo to zlé, no nemá to grády (ani v úvode, ani v jadre, tobôž v závere), keďže sa skôr jedná o sociálny dramat so štipkou mysteriózna, než o horor v pravom slova zmysle. Každopádne, nebanujem, že som "Oživlú" videl, i keď jedným dychom musím dodať: vyslovene odporúčať tento film nemôžem. (23.09.2021)

Časť ľudstva sa utešuje reinkarnáciou ako možnosťou nekonečného prežívania duchovnej podstaty v rôznych telách. Nie vždy ale sťahovanie duší dopadne ideálne. Robert Wise ukazuje prevtelenie, ktoré sa stalo nočnou morou, ruinujúcou rodinný život. Prvotným narušiteľom je Anthony Hopkins v úlohe vyšinuto pôsobiaceho podivína, strpčujúceho dovtedy bezproblémové partnerstvo a rodičovstvo. V tejto polohe film, vrátane súdnej dohry, možno v druhom pláne chápať aj ako alegóriu nejednoznačnosti otcovstva. Túto líniu posilňuje samotný scenár, podľa ktorého extrémne stavy potomka začali kulminovať po priblížení sa „skutočného otca“ dovtedajšej rodine. Vykreslenie strašidelnej atmosféry (zopár vrieskajúcich scén trpiacej dcéry) tentoraz ustúpilo diváckej túžbe dozvedieť sa ako to celé dopadne. To síce nie je najlepšia vizitka z hľadiska žánru (v obsahu uvedenom ako horor pre premýšľajúcich), ale zaujímavosť vďaka netradičnému námetu a jeho vypointovaniu film určite má. 70% (28.12.2007)