Ztracený víkend

Na IMDB je Ztracený víkend řazený mezi filmy-noir. Už vidím všechny ty fanoušky Chandlerovských adaptací, jak se začali vrtět na židli. Faktem ale je, že Wilderova studie má s noirovkami dost společného. Kromě charakteristické práce se světlem je to i zkažené bezvýchodné prostředí, v němž se snímek odehrává (vč. narážek na dobu prohibice a globální recese třicátých let, které dali vzniknout moderním detektivkám, zločineckým organizacím a napomohly bujení alkoholismu). Styčným bodem s filmy noir je i morálně pokleslý hlavní hrdina, který je schopný kvůli flašce plazit se po cizích kabelkách a v pozdější fázi i po zemi. Kamera filmu je nápodobou halucinačního tripu. Úzkostné stavy abstinence snímá v nezvyklých úhlech a velkých detailech, v delirickém bloumání po ulicích vyřezává Millandovu postavu z pozadí pomocí zadní projekce, apod. Škoda jen toho patetického happy endu. Ten si mohl Billy odpustit. (18.02.2012)

Na dobu, kdy film vznikl, je docela dobrý. Samozřejmě existují lepší filmy, které poukazují na děsivost alkoholismu a všechnu jeho špínu. Například český film z roku 1958 Dnes naposled nebo polský film Kler z roku 2018. Poslednímu jmenovanému jsem sice dala hodnocení odpad, ale alkoholismem jako takovým se zabývá na jedničku s hvězdičkou. Film Billy Wildera Ztracený víkend upozorňuje lehčí formou na problematiku alkoholismu na případě jednoho muže a jeho jednoho víkendu. Lehce nadprůměrné hodnocení. (13.05.2019)

Jako by si tenhle film objednala u Billyho WIldera samotná Americká vláda, kvůli nárůstu alkoholismu. Film jako na zakázku podle nejpřesnějších parametrů s více než našlehaným koncem, který jako raztko potvrzuje celkový záměr. __ Je to asi poprvé, kdy mě nechalo wilderovo drama úplně klidným. Možná na tom má zásluhu taky Millard, kteréhop nemůžu cítit na sto honů, ale uznat musím, že to zahrál precizně, ale Oscar měl padnout do jiných rukou a Rayovi za jinej film. (18.02.2009)

V porovnaní s dnešným filmovým pohľadom na rôzne ľudské závislosti vyznieva snímok o niečo menej drasticky. V tej dobe to ale musel byť extrém. Všetko možné, len nie ružový príbeh alkoholika, jeho totálny pád na samé dno a jeho ( chtiac ) neúspešné pokusy sa z toho všetkého vymotať. Naozaj silný príbeh. (18.03.2012)

Nemůžu si pomoct, jsem platonicky zamilován do Wilderových filmů a tohle je jeden z nich. Za Ztracený víkend dostal první ze svých (pouhých!) dvou cen akademie - a musím přiznat, že Oscara za Byt si zřejmě (aspoň z dnešního pohledu) zasloužil víc. Ne že by Ztracený víkend nebyl vynikající film, jen časem trochu vyměkl - v době filmů Rekviem za sen nebo Strach a hnus v Las Vegas je přece jen civilně syrová story o víkendové honbě za flaškou jednoho talentovaného povaleče s naznačeným šťastným vyústěním slabá káva. Vyprávění příběhu je zde ovšem opět na špici (jak jsme z Billyho počinů zvyklí) a rovněž se opět povedlo angažovat hereckou špičku. No, Sunset Boulevard to přesto není - ale pro všechny milovníky mistrova díla je tento "americký Ikarův pád" pochopitelně povinný. Zklamáni nebudete. (02.05.2005)