Réžia:
Joachim TrierKamera:
Kasper TuxenHudba:
Ola FløttumHrajú:
Renate Reinsve, Anders Danielsen Lie, Herbert Nordrum, Maria Grazia Di Meo, Hans Olav Brenner, Deniz Kaya, Vidar Sandem, Olav Stubberud, Gisle Tveito (viac)Obsahy(1)
Čoskoro tridsaťročná Julie stále hľadá svoje miesto vo svete a experimentuje, zatiaľ čo jej starší priateľ Aksel by sa rád usadil a začal novú životnú etapu. Veci sa skomplikujú, keď zvedavá Julia prenikne na večierok, na ktorom stretne mladého a okúzľujúceho Eivinda… Film na pomedzí drámy a komédie rozpráva vtipne, pravdivo a s citom o vzťahoch a živote v čase, keď môžeme mať takmer nekonečné možnosti, a napriek tomu si pripadať ako najhorší človek na svete. (ASFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (243)
Nebyl jsem na to úplně připravený, táhl se mi čas, přesto se mi však Nejhorší člověk na světě velmi líbil. Doporučuji všem, kdo nevědí, co se životem! Skandinávský (norský) existencionální příběh mladé Julie, která u ničeho dlouho nevydrží a skáče od jedné věci ke druhé, velmi vypovídá o lidských vztazích a nastavuje zrcadlo současné společnosti a nám samým (na jednu stranu jsem si říkal, že mám štěstí, že jsem zažil ještě socializmus, můj život není snadný a úspěchem je, když člověk uživí sebe a svoji rodinu, na druhou jsem v některých situacích poznával, co jsem sám zažil). Doopravdy velmi kvalitní filmařina! Kompaktní, výborně zrežírovaná, výborně zahraná a současně nebojácně experimentující a odvážná. Trailer. ()
Na první pohled jenom další konverzační vztahovka s uzavřením jako z klišoidního hollywoodského jogurtu. Ale první, na co jsem následující ráno po probuzení myslel, a že intenzivně jako bych je osobně znal, byli ON a ONA. A na jejich příběh, co si vzájemně dali. Scéna se západem slunce mě bolí doteď. Kdy naposled jsme viděli natolik trefný a úpřimný partnerský film? Joachim Trier je vnímavý psycholog s unikátním smyslem pro drobnokresbu postav, kterou umí navíc ozvláštnit milými filmařskými nápady - zastavení času v momentu zamilování se nebo výstižné animované vykreslení houbičkového tripu, ovlivněného tíhou aktuálních životních myšlenek. Vynikající herecká dvojice Renate Reinsve a Anders Danielsen Lie. ()
Tak co jsem to vlastně viděl? Vztahovku nebo spíš psychologické vykreslení hlavní hrdinky? Nejspíš kombinaci obou možností, faktem ale je, že jsem měl chuť po úvodních patnácti minutách sledování ukončit a jít od toho, protože jsem se poněkud nudil. Vydržel jsem a k mému neskonalému údivu se na film dalo i přes neměnně pomalé tempo dívat. Pravda, snímek mě ničím neohromil, ale nebyl hloupý a se spoustou v něm vyjádřených myšlenek mohu s klidem souhlasit. Celé záležitosti ale silně škodí příliš rozmáchlá stopáž, takže zůstanu na kulantních třech hvězdičkách, čímž jasně vyjadřuji fakt, že se u mě zklamání nedostavilo. / Poučení: Než někoho odsoudíš, popřemýšlej. ()
Chvíľu som bol skeptický. Lenže potom začal Trier pomaličky skladať perfektnú mozaiku toho, čo dnes znamená byť mladým človekom. Nenásilne a trefne pomenúva motivácie, túžby a pocity. Definuje tak trošku dobu, hoci nie monotématicky. Snaží sa o komplexný prienik. Je to o tvorbe, láske, vášni, hodnotách, prispôsobení sa tomu druhému, o hľadaní vlastnej cesty, o pochybnostiach, sexe, drogách, uvedomení, deťoch a smrti. Je tam toho naozaj dosť a všetko je cez krátke epizódky prezentované aj divákovi. V zásade som s tým spokojný, hoci Thelmu mám v rámci režisérovej tvorby o trošku radšej. Herecky výrazná Renate Reinsve a výborne jej sekundujúci Anders Danielsen Lie. A hlavne to má ten správny punc realizmu. ()
Pojednání o prologu, dvanácti kapitolách a epilogu ze života téměř třicetileté Julie, která hledá své místo v životě a snaží se vyrovnat sama se sebou, se svými emocemi i s partnerskými vztahy. Relativně úspěšný pokus o generační výpověď, jenž se zároveň snaží dotýkat několika dalších vážných témat, uhrane krom přirozených hereckých výkonů trojice hlavních postav především elektrizující režií a sympatickým humorem. Chytře napsané dialogy místy mírně zavání přemoudřelostí a vyprávění se nejen kvůli dělení do kapitol, ale i kvůli přílišnému těkání mezi jednotlivými motivy zejména ke konci trošku rozpadá. Film je tak nejsilnější v několika hodně působivých a výrazných jednotlivostech a pasážích, jako je ta s nevinným jiskřením na hraně nevěry na večírku, ta s prožíváním jednoho dne s životní láskou v dočasně pozastaveném městě nebo ta s houbičkovým raušem. Zamýšlené dojetí na závěr se sice nekoná a dvě hodiny jsou kvůli pozvolna uvadajícímu tempu možná příliš, i tak jde ale o čas strávený velmi příjemně a přínosně. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (3)
- Filmovalo sa na viacerých miestach v Nórsku a Švédsku. (MikaelSVK)
- Zástupcovia Nórska zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 94. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2022. (MikaelSVK)
- V kapitole 11 Aksel (Anders Danielsen Lie) spomína filmy Kmotor II (1974) a Psie popoludnie (1975), ktoré by si opäť rád pozrel. (BOURQUE)
Reklama