Já nejsem já

„Ženy se dělí na nevěsty a nevěstky, muži na blbce a ty ostatní…“ Výměna těl za bledého svitu měsíce a alkoholu v krvi určitě mohla nabídnout více humoru i ztřeštěných situací, ale mám za to, že z Nývltova nepříliš nápaditého scénáře ještě Vorlíček vybruslil relativně se ctí. Globálně vzato, dobro poctivosti zvítězilo nad zlem příživnictví a Jana Švandová ukázala prsa.. (07.11.2016)

Taková běžná normalizační komedie. Sice skvělí herci, ale v jejich podání vidíme tu komunální satiru (někteří používají synonymní přívlastek nicnekritizující, to mě přijde stejně logické jako sníh v létě), která mě nikdy pořádně nezaujala. Rozmýšlel jsem se mezi jednou a dvěma hvězdami, přikláním se k lepšímu hodnocení díky hlavním protagonistům, kteří jen stěží někdy zklamou. (01.04.2009)

Vorlíček už notně vypelichán takřka bez peří a jeho ne moc vtipná ptákovina se špetkou té dobově komunální satiry, že... Ale i ryze po stránce filmařské a v postsynchronech docela odbytá macha. A víc už škoda slov - i když v kontextu doby a ve vztahu ku spoustě dnes >vyráběných< sraček... - - - P.S. Zde v žánrovém zařazení jako "mysteriozní"! . . . No to jsem se nasmál víc jak za celej ten blbučkej film... %-o - - - - - (Poprvé viděno někdy v dobách televizně normalizačních, hodnocení po repete 9.3.2012 na >tv blablandoff< 1419., komentář zde jako osmačtyřicátý - 9.3.2012) (09.03.2012)

Kaiser s Nárožným si o jedné úplňkové noci vymění těla a je zaděláno na řadu malérů, trapasů a legrace. Nevyrovnaná komedie to možná je, ale na druhou stranu, nápad s vyměněnými těly má něco do sebe, herci ve svých rolích odvádějí dobré výkony a Vorlíčkova režie ještě tehdy měla svou kvalitu. Některé gagy nemají chybu, ale naopak některé jsou podány až moc křečovitě a film doplácí na občasně nezvládnutou dramaturgii. Později Vorlíček natočil řadu nepovedenějších filmů než je tenhle, včetně diváky rozporuplně přijatých pohádek. U téhle komedie se dá navíc dobře odreagovat, i když žádný zázrak to není, má dobré tempo a pobaví svojí originalitou po česku. 60% (13.03.2009)

Tentokrát hodnotím trochu shovívavě. V detailech (dílčí situace, dialogy, vedlejší postavy, jako např. Havelkův Pešek) je scénář tragický, ale i z něho by býval mohl nějaký mladý a neklidný, hravý a na experimentování nadržený rejža udělat zhlédnutíhodnou bejkárnu. Ne tak komediový fabrikant Vorlíček, který invencí nikdy zrovna neoplýval a tady se mu evidnetně fakt moc nechtělo. Přitom syžet a "dramatický oblouk" vůbec nejsou špatné (tedy až na to, že hlavní komponenta happyendu, jíž je zatčení sobeckého příživníka, se sem, soudruzi od SNB prominou, jaksi nehodí), pár scén aspoň v rámci možného splnilo potenciál nějakého toho náboje, hlavně prvá setkávání, či spíše střetávání Nárožného s Kaisrem, jež dva mimochodem sledovat, jak se snaží hrát jeden druhého, je takový malý bonus pro sběratele. Vcelku to ale patří do subžánru "nudná komedie", což všudypřítomný pánský košilatý humor nezachrání a Švandové kozy teprve ne. Historicky hodnotná je hudba Karla Svobody s Elektrovoxem, protože nikdo jiný tak nedokáže zabít film ještě dřív, než vůbec začal, a v Já nejsem já máme aspiranta na nejbizarnější sračku, co kdy tento gigant spáchal. (03.05.2020)