Nikam zvlášť

Tak "Nowhere Special" je ukážkový príklad drámy, ako sa majú správne točiť filmy. V jadre ponúka jednoduchý a úprimný príbeh, nepotrebuje tlačiť na city, nepotrebuje všetko vysoko komentovať a vysvetľovať a necháva diváka často pochopiť dôležité veci len z toho, čo sa nám odohráva priamo pred očami. Je tu veľké množstvo scénok, ktoré mi ostanú z tohto filmu v pamäti. Najmä asi časť, keď dá Michael Johnovi sviečku pri tvorbe narodeninovej torty. V tej scénke bolo spracované úplne všetko. No v tomto filme je ich oveľa viac. Čo na filme oceňujem najviac? James Norton podal absolútne excelentný herecký výkon, no najmä všetky scénky medzi ním Danielom Lamontom pôsobia veľmi úprimne. Nemal som ani na sekundu problém uveriť, že sledujem príbeh skutočného otca a skutočného syna. Ich vzťah je to, čo robí tento film skvelým. Ich dialógy ho takisto robia skvelým. Je úžasné sledovať ako si John uvedomuje, že niektoré veci musí povedať nahlas a svojmu synovi správne vysvetliť. Pretože je to veľmi dôležité. Záver filmu? Jeden z mojich najobľúbenejších za celý rok. Úprimne som dúfal, že to k tomu dospeje a som vďačný, že to tak bolo. Pretože tak by som sa asi rozhodol aj ja. Neviem vôbec čo mám tomuto filmu vytknúť. Je v ňom obsiahnuté absolútne všetko. A tie emócie nie sú násilím ťahané skrz uplakané scénky alebo dojímavú hudbu. Film ich necháva úprimne vyznieť a vďaka tomu aj my môžeme byť úprimne dojatí. Tak by to malo v drámach byť. Hodnotím ako jeden z osobných filmových highlightov roka. Hodnotenie: A+ (21.08.2021)

Úprimne, tieto malé depresívne európske nezávislé filmíky "so života" je kategória, ktorá ma míňa kilometrovými oblúkmi. Fakt to nie je môj cup of tea, čo je ale úplne irelevantné. Je to citlivé, smutné a on point (hlavne herecky, obaja). No a keďže mám syna v rovnakom veku ako Michael, tak to rezalo do živého a na konci som mal hrdlo stiahnuté jak chudera. 80% (20.01.2022)

Bratia Dardenneovci alebo Ken Loach by na vec išli inak a nakrútili by sociálnu drámu kritizujúcu neschopnosť úradov pri snahe o adopciu, alebo niečo podobné, a bezpochyby by to urobili kvalitne. Umberto Pasolini je ale trochu odlišný režisér a scenárista a snaží sa od sociálnych tém spätých so systémom upriamiť pozornosť viac na vzťahy, ktoré by sa vzhľadom na situáciu vyvíjali v podstate všade a kedykoľvek rovnako. Michael je jeden z najroztomilejších synčekov filmového plátna a o Johnovi to isté platí v úlohe otca. Je podobný a zároveň odlišný od hrdinu Zátišia a aj porovnávanie s týmto výborným Pasoliniho filmom ponúka potešenie zo síce smutného, ale inak melancholického feel good diela. (15.04.2024)

(Do)jemný, přitom čirý a čistý film, jednoduchý co do tématu, o to však obtížnější co do zpracování. Nabízí se tu sice určité srovnání se Svěrákovým Koljou, ale dotoho bych se nechtěl pouštět a kazit tím iluze jiné části publika. Sarkastikova recenze (zvláště její druhá polovina) je příhodná k převzetí - a tak jsem z toho vycouval, aniž bych co řekl. Zdá se mi totiž, že zde není mnoho co říct - nothing special. Sigmund Freud řekl (nevím kde a proto parafráze), že v našem nevědomí není idea vlastní smrti obsažena. Proto se k vlastním dětem nechováme jako John. A když už máme na kahánku, tak už je většinou pozdě. Děti jsou už dospělé a na svou ani naši smrt nemyslí, stejně jako my kdysi. (06.02.2022)

„Co byste chtěl, aby se o vás váš syn v budoucnu dozvěděl? Aby si to pamatoval? Co byste chtěl, aby vaše nová rodina…?“ - „Jsem myč oken.“ A John, dělá vše proto, aby synovi zajistil co nejlepší možnou budoucnost…Pasolini mě zaujal už Zátiším, které mě emocionálně sejmulo. A podobně jako v o 7 let starším snímku tvůrce režíruje velmi úsporně, ale věcně. Znovu mnohdy nechává promlouvat pohledy postav místo jejich slov. A v tom tkví jeho síla, je málomluvný, ale přitom tolik říkající. Niterný, citlivě natočený, ovšem navzdory tématu nesklouzává k citovému vydírání. Johnovi ubývá sil, času, ale to nejtěžší ho teprve čeká. Jenže jak synovi vysvětlit, že ho matka navždy opustila a vy brzo zemřete, když vám na narozeninový dort podává svíčku symbolizující další rok života, který však už nepřijde? Koho si John vybere z možných zájemců je sice divákovi už nějakou dobu jasné, ale myslím, že u většiny publika proběhne tichý souhlas. Zátiší sice řadím o stupínek výš, ale to Nikam zvlášť nijak nedegraduje a pěkné 4* má u mě jisté. (26.12.2021)