Celkom obyčajný príbeh

Po Sissy a Starej puške je to môj tretí film s Romy Schneider. Herecky je veľmi výrazná, až dominantná a príbeh je presne ako hovorí názov, celkom obyčajný. Hlavne je takmer výlučne konverzačný, čo mnohých iste odradí. Jeho prednosti sú však v tom, že i to obyčajné dokáže zaujímavo predať. Úplne stačí silná a presvedčivá herecká zostava a dialógy ako zo života, ktorým môžete veriť. Zdá sa to jednoduché? No, to by sme potom nemali tisíce filmov s hodnotením odpad, že? 80%. (31.12.2012)

Príjemne plynúci film s nenapodobiteľnou atmosférou, charizmatickou Romy Schneider a príbehom, ktorý je naozaj obyčajný, bez prebytku dramatických zvratov a založenom prevažne na konverzácii. Ale možno práve preto vzniká pri jeho pozeraní v divákovi dobrý pocit, ktorý nie je ľahké nejako zaradiť alebo vysvetliť. A ešte poznámka na záver: vo filmoch z tohto storočia už nevidieť fajčiacich, ani upotených hercov. Je to vraj v záujme nás všetkých. (10.01.2014)

Nádherná záležitost, ve které se vše snoubí naprosto dokonale, příběh Marie mě zaujal, vtáhnul a nepustil, v posledním záběru na její krásnou tvář mi proběhla hlavou myšlenka - ještě ne, prosím, nechci, aby to skončilo... Romy Schneiderová nehraje, ona je Marií, přesně takhle si ji představuji, citlivou, vnímavou, křehkou osůbku, se srdcem na správném místě, ochotnou bít se za své nejbližší (ano, mám na mysli Jerôma). Bruno Cremer v roli bývalého manžela mi způsobil újmu, cítím se poněkud trapně, já si doposud nevšimla, jak sympatický a charismatický mužský to je, jak se umí podívat a usmát se.. Celkově spokojenost a plná palba bez rozmýšlení.. (24.10.2020)

Velmi dobrý film o vztazích lidí opepřený dramatem snižování stavů zaměstnanců v jedné velké firmě. Romy Schneider opět v roli sebevědomé ženy, která přesně ví, co od života chce, jen se jí to občas vymkne z rukou. Claude Brasseur v roli muže oscilujícího mezi romantikem předstírajícím tvrďáka a tvrďákem předstírajícím citlivého chlapa. To by byly dva běžné standardy, které jsou doplněny netradiční rolí pro Bruno Cremera. Sautet se nebál Cremera vymanit ze škatulky chladných zabijáků a nabídl mu roli sympatického a usměvavého milence. A Cremer měl tak mimořádnou příležitost prokázat, že i tuhle polohu svého herectví zvládá s bravurou sobě vlastní. (08.10.2011)

Pokiaľ sa pozeráte na pekných a relatívne dobre zabezpečených hrdinov tohoto filmu a ich obyčajných životných príbehov niekde z diaľky, tak im môžete závidieť. Pokiaľ ste svedkami ich rozhovorov, tak si už tak istí nie ste a vidíte, že majú podobné problémy, ako ostatní a pokiaľ sa v ich kruhoch pohybujete, tak aj chápete, prečo sa niekto z nich počas príjemného záhradného večierku po pár panákoch môže pokúsiť o sebevraždu. Život je predovšetkým o boji so samotou, s odlišnosťami s opačným pohlavím a so samým sebou, čo už vieme od nepamäti a preto je od režiséra fér, že svoj film nazval Celkom obyčajný príbeh. Čo iné nás má ale zaujať v kinematografii viac. (23.07.2013)