Kandahár

Kandahár je presne taký film, ako očakávate, ak sa naňho chystáte. Zobrazuje krutú realitu života obyčajných ľudí v ťažko sužovanej krajine, vojnu, jej hrôzy, tamojšiu mentalitu ľudí, ktorú sa snaží zobraziť režisérka bez príkras a ponúkne napríklad aj pohľad do školy, kde sa učia deti naspamäť verše z koránu, asi aby vedeli, ako loviť divú zver a ako sa tak uživiť. Ak to nejde podľa predstáv, dostanú bitku. Tieto zábery sú síce zinscenované, ale nie je dôvod neveriť režisérke, ktorá podľa pôvodu musí verne poznať tamojšie zvyky. (12.08.2012)

Kandahár rozhodně nemůže nechat nikoho chladným - ukazuje totiž denní realitu Afghánistánu těsně před osudným 11. zářím. Ale ani dnes není situce tamějších obyvatel o moc růžovější. Film ale nehodnotí, nepoukazuje na problematickou mezinárodní politickou situaci - až syrově dokumentární kamerou "pouze" zachycuje strasti obyčejných lidí, kteří se musí skrývat, ať už za búrkou nebo falešným plnovousem. A Taliban není jediným (i když hlavním) zdrojem všudypřítomného nebezpečí. Zrovna tak to může být voda z řeky. A nebo dětská panenka. (05.09.2007)

Velké překvapení. Většinou se filmům na téma Afganistán vyhýbám, protože tento svět, kulturu, tradice i zvyky "západní filmařovo oko" často podává z pozice svého " západního vidění " a dílo se tak stává snůškou polopravd jehož závěrečné vyznění vede akorát k obrovskému nepochopení tohoto světa, případně odsouzení tamnějších tradic. Ovšem zde do zajímavého příběhu byl velmi dobře začleněn strašný úděl žen za dob vlády talibanu, neméně tragický osud zmrzačených lidí, který ve filmu byl ukázán s tak brutální samozřejmostí, až působil místy komicky. Jediný co bych filmu trošičku vyčetl, že nešel více do hloubky, například jak si Afgánec lepil dlouhé vousy může vyznít divně, přitom talibové na toto velmi dbali !! Nicméně film je už tak dost silný a nejvíce si cením faktu, že po skončení filmu jsem neměl chuť odsuzovat nebo se pohoršovat nad Afgánskými zvyky, ale jen jsem si vzpoměl na větu s Ramba 3, která se sem velmi hodila: "Bůh z této země odešel". Pro obyčejné lidi se v současné době přeci jen něco změnilo. Neexistuje náboženská policie, která si nezadala s gestapem ! Ženy mohou zase studovat, být v ozbrojených složkách jako před vládou talibů. Právě na toto téma doporučuji všem knížku od Martina Mykisky - AFGÁNISTÁN, ZEMĚ PRACHU A RŮŽÍ, ve které popisuje putování v Afganistánu za vlády talibanu a po pádu talibanu. (13.08.2007)

Kladem i záporem filmu je jeho velká stylizovanost. Nadhled koncepce a jednoduchost vybraných sdělení vás nedonutí k přehnanému emočnímu prožitku, jehož lze tak snadno u obdobných témat docílit a který je pak laciný a nasnadě. Na druhé straně stylizovanost a zkratkovitost brání jakékoli hlubší analýze nejen popisované situace, ale i filmu samotného. Mé hodnocení do značné míry podpořila vizuální stránka filmu, který je dle mého názoru spíše než o konkrétní situaci o naději a cestě jako takové. Ve srovnání s Persepolis, jejíž předlohou je komiks, nelze nezmínit, že sdělení v Persepolis se mi zdá zralejší a promyšlenější. Obsahuje méně fatálních extrémů a tím přivádí pozornost k principům celé situace. V Kandaháru jakoby se tíže prostředí Afganistánu téměř vytrácela. (23.04.2010)

Opravdovej mazec, při poslední kontrole mikábů jsem ani nedýchal. Tohle se těžko chápe pro člověka z Evropy. Snímek z opravdu jiného světa. Neměnil bych ani za nic.... Už jen to žadonění o správnou umělou nohu člověku stačí aby si uvědomil jak se má, i když zrovna není se svým žitím třebas dvakrát spokojen... Když vidím co páchá taliban a s jakou samozřejmostí si nejedno zvěrstvo nechávají běžní lidé líbit, tak nechápu.... To musí skončit buť nějakým povstáním, nebo tam USA v brzku shodí nějakou opravdu ošklivou pumu a bude klid... Tu zemi bych jednou rád viděl, ale jen kvůli přírodě.. Ohledně filmu souhlasím s některými komentáři zde, že film dělá hlavně ukázka prostředí, ze kterého prostě nechápeme.. Nejde ani tak o zpracování, ale spíš o jednotlivé kapitoly. I tak nemohu jinak. Dávám 4 * * * * . (10.08.2011)