Reklama

Reklama

Vítr a lev

  • USA The Wind and the Lion
Trailer

VOD (1)

Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (42)

Lovec prasat 

všetky recenzie používateľa

Bravurní a velmi fyzické bitevní scény, politická tématika (které korunují skvěle obsazené a mírně ironické postavy Raisuliho i Roosevelta) navíc umožňuje představit řadu velkolepých a také lehce satirických scén. Kde film mírně pokulhává jsou dialogy a vývoj vztahů mezi postavami, přes to se však dá snadno přenést a tento souboj Vítru se Lvem si náležitě užít. Celý článek zde. ()

classic 

všetky recenzie používateľa

Pani Pedecarisová, sú s Vami potiaže!” • Arabský, púštny pirát Mulai Ahmed el Raisuli, alebo poprípade ak ešte chcete, tak i akýsi „vodca skupiny berberských povstalcov,” teda konkrétne dňa 15. októbra 1904, okolo 13:00 hodine, podľa zemepisnej šírky sa najskôr ocitám len niekde v Tangeri, nachádzajúceho sa v moslimskom Maroku, kam v podstate následne vtrhol i tento podstatne odvážny rebel, aby povedzme, že zrovna uniesol práve iba týchto troch amerických občanov: Pedecarisovcov v zložení matky Eden a jej dvoch detí: Williama & Jennifer [v skutočnosti sa ale jednalo o mužský proťajšok v podobe Iona Hanforda Perdicarisa, pozn. recenzenta], pričom je naprosto teoreticky [snáď i prakticky!] dosť možné, že sa do danej »kauzy« predsaže nakoniec obuje i samotná, americká «hlava štátu», resp. v poradí už 26. prezident USA Theodore "Teddy" Roosevelt, Jr., ktorý vskutku má hodne značný záujem najmä o to, aby sa daná vec akosi dala čo najrýchlejšie hneď do poriadku, a tak sa mi tým pádom pred mojim užasnutým zrakom postupne rozprestieral i samotný názov tohto pôsobivého, dobrodružného titulu Vietor a lev, kedy na trochu vyššie spomínaných protagonistov; áno, a z osobného hľadiska ma rovnako zaujalo nielen stvárnenie Raisuliho Škótom S. Connerym [niekdajším predstaviteľom Jamesa Bonda ako stelesňujúceho Araba, no súčasne taktiež asi ani zrejme neviem ihneď popritom všetkom ponímaní správne posúdiť i to, či to bol úplne najšťastnejší nápad?], ale zároveň aj nemenej zaujímavého "Teddyho" v podaní Američanom Brianom Keithom, čo mimochodom v jeho priamom, hereckom stvárnení, bolo niečo neuveriteľne nevídané, a to nielenže iba kvôli tomu, že svojmu reálnemu predobrazu, „akoby normálne z oka vypadol, ach, tá podoba bola neuveriteľná,” ale vďaka súbežným prestrihom medzi ním a rebelom, by som danú situáciu zdôraznil v tom zmysle, že svoj náprotivok po hereckej stránke o čosi prekonával; čiže sa teraz vraciam k tomu, čo by sa malo na nich akože vzťahovať, t.j. kto je v tomto prípade vietor, a pre zmenu zase, kto je lev, čo si nie je vôbec ťažké domyslieť? • Skrátka, viacej som si užíval scény z Washingtonu, ako z marockej púšte, ale scenárista a režisér v jednej osobe J. Milius [budúci tvorca Barbara Conana], kedy by sa dalo celkovo podotknúť, že aj daný titul bol tak trocha »barbarsky« prevedeným; bol až natoľko šikovným, že si obidve fázy veľmi obstojne postrážil, i keď zasa «strihové prechody» medzi jednotlivými fázami - miestami pôsobili rušivým spôsobom, kedy by sa ale nedalo povedať, že by strihová skladba - obzvláštne vo fáze príliš ne[za]fungovala, skôr naopak. • Popri medzičasom už trocha spomínaným "Ničiteľom dôvery" & "Teleskopickým Teddym" & Plukovníkom, čo je stále jedna a tá istá osoba, ako hore uvádzaný prezident, ma zaujala i hudobná partitúra J. Goldsmitha, autentická výprava Gila Parrondoa a skutočný režisér najzvučnejšieho mena J. Huston v jednej z menších úloh, ktorý v tom istom roku [1975], podobne tiež [z]režíroval i S. Conneryho v titule Muž, ktorý chcel byť kráľom, čím chcem naznačiť azda len to, že tentoraz sa v spoločnej scéne ani nijako extra zvlášť nestretli! • Podobalo sa to na môj mimoriadne obľúbený počin LAWRENCE z ARÁBIE, ale nebolo to presne to isté, ibaže sa titulným hrdinom nadostač inšpirovalo. PS : Apropo; hovorí vám niečo meno Steve Kanaly? Totižto, následne stelesní jednu z kultových postáv - Raya Krebbsa v „legendárnom seriáli” Dallas, a pamätáte si, keď sa ešte vysielal na televíznych obrazovkách? () (menej) (viac)

Reklama

Han22 

všetky recenzie používateľa

Sean Connery v roce 1975 podruhé, tentokrát jako berberský šejk v podivném dobrodružňáku. Vítr a lev by zoufale chtěl být novým Lawrencem z Arábie, ale místo toho je to spíše nepovedený Sandokanem. Jsou tu překrásné obrazy pouště, barvitých měst, davové scény s pestrobarevnými kostýmy. A pod tím vším zoufale debilní příběh. Na jedné straně nesympatická unesená ženská. Na druhé arabský náčelník, který přes statečnost a Conneryho charisma má stejnou odpudivou mentalitu jako moderní islámští teroristi. V podstatě se naprosto vším míjejí a zničeho nic se ona do něj zamiluje... A na třetí, zcela zbytečné straně Teddy Roosewelt, jeho život, kampaň, lov grizzlyho, rodinka a tuna patriotismu... proč to v tom filmu vlastně bylo mě uniklo. Přes vizuální krásu to nudí, je to blbý... jenže když přijdou akce, je to úchatné - souboje na meče, na koních a naprosto fantastický finální střet arabské jezdectvo vs. Němci vs. americká pěchota. Zkrátka děj na odpad, vizuál a akce na 5*, takže se zavřením očí kvůli Connerymu 3*. ()

A.Beech 

všetky recenzie používateľa

Robí sa mi to ťažko, kedže ide o Seana, ale tie 3* tam vyčarovať neviem (musím hodnotiť objektívne). Nejako ma to nechytilo a mal som problém to dopozerať, tak som pri tom upratoval (no vlastne som to ani nedopozeral :D). Ale na Seanovu obhajobu, niečo takéto som aj očakával, kedže ja filmy takéhoto smeru vôbec nemusím. Čiže nie je to ani tak chyba filmu, ako skôr môjho nezáujmu. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Pekne nakrútený dobrodružný film s nejakou tou špinavou politikou a mnohými mŕtvolami. Ono to skôr pôsobí ako keby išlo o sfilmovanú predlohu Karla Maya, než že by scenár písal scenárista Apokalypsy. Connery vyzerá aj v turbane a s mohutnou bradou stále ako Európan, ale vtedy to asi nikoho netrápilo a išlo samozrejme o hlavný magnet filmu. Potešil americký "sultán" Roosewelt, i keď v prípade amerických zásahov vážne neviete, čo si o filme myslieť a ani to, ako to celé vlastne Milius myslel. Dnes by už hrdinské reči o džiháde od Conneryho postavy, s ktorou máme stále viac sympatizovať, neprešli, kvôli čomu pôsobí Vietor a lev dosť zvláštne. ()

Galéria (52)

Zaujímavosti (20)

  • Blu-ray edice filmu z kolekce Warner Archive vyšla 29. dubna 2014. (classic)
  • Snímek je podložen skutečnou událostí únosu amerického utečence Iona Perdicarise žijícího v Tangieru. Ve snímku jej nahradila ženská postava a stejně jako v případě jejich dvou dětí, útoku amerických jednotek na Bashawův palác, či vrcholného souboje mezi jednotkami Německa, Spojených států a berberů se jedná o invence ze strany režiséra-scénáristy. (Conspi)
  • Hudbu k filmu složil a dirigoval Jerry Goldsmith. Věrný stylu hudby zlatého věku, jako byl Lawrence z Arábie (1962) Maurice Jarreho, Goldsmith použil rozmanitý ansámbl, který se opíral především o velkou sekci bicích a různé marocké nástroje. Hudba vynesla Goldsmithovi nominaci na Oscara za nejlepší původní hudbu. Často je považována za jednu z nejlepších hudebních skladeb jeho kariéry a byla jednou z 250 nominací Amerického filmového institutu na 25 nejlepších amerických filmových skladeb. (classic)

Reklama

Reklama