Psi nenosia nohavice

osobitá love story/drama o vyrovnávání se se ztrátou/černá komedie,která ve vší své podivnosti nabízí silný příběh.Filmů s tématikou bolesti ze ztráty blízkého je nekonečně mnoho,ale nemyslím si,že bych kdy viděl podobné zpracování.Originální,podivné a ve své zvláštnosti příjemně nepříjemné.Nebo nepříjemně příjemné...70% (20.08.2021)

Někdo má za romantiku Casablancu nebo Pretty Woman, někdo bude mít tohle. Na první pohled nesourodá dvojice si k sobě vytvoří pouto skrze S/M. Pojmuto otevřeně bez servítků ale slušně, civilně, s vážností i humorem, a hlavně uvěřitelně, s funkčním psychologickým pozadím. Což se u těchto filmů, kterých je už tak málo, takřka nevidí. Režisér totiž nechtěl natočit kontroverzní film o S/M, ale úsměvné lidské drama o zblížení dvou outsiderů v prostředí, které je pro většinu diváků neznámé nebo nepochopitelné. [Cannes] (24.05.2019)

"Psi kalhoty nenosí, tak dolů s nimi ČOKLE!!" To byla paráda... Příběh je v podstatě o tom, že se chlap zblázní, když mu zemře partnerka. A udělá cokoliv pro to, aby se k ní alespoň na chvíli opakovaně vracel. Jedinou cestu, kterou k tomu nalezne, je škrcení se a dušení. Ale k tomu potřebuje někoho, kdo by mu to poskytoval. A tak jednoho dne najde sadistickou dominu, která je ale zároveň neskutečně sympatická a podivně přitažlivá. Ve filmu tím pádem vzniká destruktivní nekompatibilní vztah dvou ujetých lidí, kdy každý chce něco jiného, ale cesta k dosažení toho, co chtějí, je jedna a tatáž. Ona ho chce mučit a on se chce nechat (u)dusit... Je to syrové, pomalé, těžké, občas kruté a občas neuvěřitelně vtipné. Úplný konec je nádherná barevná neonová romantika, krásné uvolnění po tom, čím tam ty postavy procházejí. Nenechte se zmást, že by to byl film přímo o sado maso perverzi, je to film o lásce. Což je na tom opravdu super. Něco málo tomu k 5* hodnocení chybělo. Ale stejně... nádhera a rovnou doporučuji. Je tam asi nejvíc sexy mučící scéna, jakou jsem kdy ve filmu viděl, kdy na jednu stranu je to šíleně kruté, bolestivé i nepříjemné, a celé to ještě sleduje popletený nechápající pes, ale zároveň je to ohromně vzrušující a sexy... Krása! /80%/ (31.08.2023)

Juha mi po celý děj prostě nesedl a Pekka Strang za to určitě nemůže. Naopak, jeho pohledy po návratu ze snového bezvědomí jsou dokonalé, trýznivě smutné. Ovšem že je tohle jediná cesta ke smíření se s osudem, jsem mu (postavě) prostě nevěřil a to i přesto, že v tom celém je i jiné potěšení. Navíc bylo by to stále tak těžké? Přeci jen se hlavní děj odehrává mnoho let poté. Mnoho let poté, Elli je dospělá, Juha místo co by ji jistě nelehkou situaci ulehčoval, na ni neuvěřitelně kašle. Můj pohled na věc, příběh tak jak je rozhodně špatný není a že hlavní hrdina není ten největší sympaťák má své klady, nebo svůj klad, jmenuje se Mona. Podstatně zajímavější Kristou Kosonen taktéž výborně zahraná, žel s menším prostorem v příběhu. Ovšem scény jejich postupného sbližování a zároveň strachu, že takto to být nemá, jsou jeho ozdobou. Ono celé sbližování a S/M pozadí filmu má za následek nejednu vtipnou scénu, například takový zubař amatér, nedalo se nesmát. Technicky musím vyzdvihnout nádhernou kameru, ve "snových" pasážích romantickou, ve zbytku filmu syrovou, perfektně využívající světlo. A samozřejmě hudbu, Michal Nejtek skutečně umí, líbilo se mi, jak do ni zakomponoval ruchy z okolí, například nemocniční přístroje! Celkově jsou Psi nenosí kalhoty solidní a netradiční romantickou komedií, ale takové O těle a duši bylo ještě kousek výše. 70% (28.02.2020)

V podstatě taková romantická oddechovka na pozdní nedělní odpoledne. Sympatické téma, sympatické prostředí, výlety do podmanivě temných zákoutí mysli. V těch nejvíce zamyšlených či exponovaných scénách to zavání tou krásně barevnou estetikou filmů od Stricklanda či japonskými metafyzickým zákoutími. Někoho to asi může pohoršovat, ale tak koukat na to nemusí, že. (11.10.2020)