Psi nenosia nohavice

Na ploše romantické komedie se dá rozehrát ledacos, tentokrát je to romance mezi dominou a jejím zlobivým pejskem. Není to žádné sado-maso šidítko jako nechvalně proslulá americká trilogie, ale vztah dvou lidí založený na sdílení bolesti. Dojde i na pár divácky dost nepříjemných scén (díky jedné si to ukládám do stejné přihrádky jako Schlesingerova Maratónce). Z české stopy ve filmu bych zmínil zvláštní muziku Michala Nejtka, která film pěkně dotvářela (70%). (15.02.2020)

Psi nenosí kalhoty - podle názvu veselá komedie pro celou rodinu. Tedy pokud se vám utopila maminka a tatínek ji nedokáže nechat "plavat." Dramatická práce s kamerou a až psychedelická Nejtkova hudba navodí hutnou atmosféru už po jinglu produkčních společností a vy s bušícím srdcem sledujete, jak se Pekka Strang topí při snaze zachránit Ester Geislerovou. Střih. Jsme o několik let dál, malá dcerka už studuje střední a honí se za ní kluci, tatínek operuje srdce a ve volných chvílích se ukájí nad hromadou oblečení a voňavkou po manželce. Šedivost všedního dne protrhává náhodné setkání s Kristou Kosonen ve sklepě tetovacího salonu, kam vzal tatínek piercing vyžadující rebelující dceru. Na cizí věci se prý nesahá, a tak domina Mona Juhu trošku přiškrtí, což mu pomůže uvědomit si, že v bezvědomí vidí svoji ztracenou manželku. První dávka prý bývá zdarma, Juha je zaháčkovaný, běžný sex s "normálními" ženami už ho netáhne... Přichází čekání, zda dobrý doktor kvůli závislosti na Moně, resp. manželce, ztratí práci, dceru nebo přátele. Smutek v jeho očích, když po každém "sezení" přichází k vědomí, vyvolává silné emoce. Možná by bylo lepší navštívit psychologa, než S/M salon. [Rakkautta&Anarkiaa] (19.09.2019)

Mně to jako komedie rozhodně nepřišlo a na romantický (nikoliv sentimentální) žánr to zas mělo až příliš šťastný konec. Zkrátka takové společenské drama o hledání, setkávání, překážkách a postupném nalézání. Výborná kamera, skvělá hudba a několik magických scén, mezi nimiž vede ta podvodní následovaná výjevy z mučírny, především hořící záda. Dle ohlasů jsem čekal větší maso - gore umírněné, především trhání zubu už předvedla řada filmů věrohodněji a naplno. Přesto dám čtyři hvězdy, jelikož celková atmosféra snímku se mi líbila. A kdyby film sklouzl více k dekadenci a temnotě, dal bych i pátou. p.s. kde některé ty držky vyhrabali? Snad v Laponsku.... (20.05.2020)

Finský film o chirurgovi, kterému se utopí manželka v podání Ester Geislerové a on najde únik v sado maso a vytvoří si vztah s dominou. Prapodivná romantika dvou zoufalců v kvalitní filmařině, která mi nesedla. O tomto filmu jsem se dozvěděl z rozhovoru s Ester, kde popisovala, že jí zaplatili i kurzy freedivingu, když má hrát utopenou a dokonce producenti do bulváru uvolnili její nahou fotku pod vodu - už kvůli tomuhle lacinému kroku jsem na ten film přísný a taky Ester tu má hrozně malinkatou roli. (29.03.2020)

Když se řekne S/M ve filmu, tak se nejednomu z nás (bohužel) vybaví "odstínová trilogie", což není zrovna ukázka kvalitního filmového řemesla, a proto je divák rád, že existují tematicky blízké filmy z druhého kvalitativního konce. Psi nenosí kalhoty je velmi s(u/y)rová romantika, která se nebojí na plátně ukázat ledacos, zároveň si však zachovává jistou míru vkusnosti a nesnaží se být prvoplánově šokující či pobuřující. Máme možnost sledovat příběh dvou osamělých lidí, kteří jsou navzdory svým poněkud drsnějším specifickým potřebám vykresleni tak lidským a chápavým způsobem, že jim prostě člověk musí fandit. Oba hlavní herci se svých rolí zhostili nadmíru přesvědčivým způsobem, vedle toho mě zaujala drobná role Ester Geislerové (při scénách pod vodou mi na mysli vytanul Vodník od Erbena). Uvítal jsem, že se vedle s(u/y)rové romantiky a pár divácky nepříjemných scén (zasvěcení určitě tuší, o čem mluvím) našlo místo i pro několik účelně humorných scén. V neposlední řadě musím pochválit nepřeslechnutelný hudební doprovod, který skvěle podtrhoval atmosféru filmu. (02.03.2020)