Psí ostrov

Stejně jako předchozí filmové počiny Wese Andersona, je i Isle of Dogs nádherně podivnou a čarokrásně animovanou záležitostí, která pohladí po duši. Snímek rovněž nabídne, jak už tak bývá u filmů Wese Andersona zvykem, spoustu tvůrčí kreativity společně s mimořádnou citlivostí v každém filmovém políčku. Jen škoda té "přepálené" stopáže, která výsledný dojem z celého snímku lehce kazí. Až na tento detail se však jedná o další vytříbený kousek v originálním portfoliu nadaného režiséra. Skvělá práce! „I was the guard dog for Mayor Kobayshi's ward, but I love him, and...“ (27.06.2018)

Psí ostrov v sobě opět kumuluje charakteristický a jedinečný režisérský rukopis, který nutně nemusí být každému po chuti, nicméně mně se tyto horizontální pohyby kamery, důvtipně rozplánované záběry, osobité snímání postav a jejich specificky bizarní promluvy prostě líbí. Divák má na sto minut možnost zavítat na ostrov plný rozličných psů, kteří kýchají, libují si v odpadcích a přitom pronáší relativně smysluplné dialogy. Ze všech psích postaviček mě jednoznačně nejvíce zaujali Šéf a "vševědoucí" Orákulum. Vskutku netradičně pojatý animák, problematizující mj. i hromadné vymývání mozků, si užije každý o to víc, čím více se nechá okouzlit andersonovskými pravidly hry. (21.03.2020)

S tímto animovaným počinem se zajisté budou pojit superlativy jako zajímavé, nápadité, originální, hravé a pořádně ulítlé. Snad každého diváka musí potěšit, když vidí animák, který si někdo troufl udělat úplně jinak, než podle zaběhnuté a osvědčené šablony. Nejsem si jistý jak moc a zdali vůbec film docení nějaké to dítko. Mám pocit, že Wes přinesl snímek, který ocení spíše odrostlejší publikum. Na loutkovou animace si chce chvíli zvyknout, ale jakmile se vám to podaří, tak si snímek užijete, protože ji Wes využil pro hromadu vtipných momentů. Tohle nedokáže úplně každý. Celkově je humor takový nevtíravý a celý příběh dostatečně zajímavý, aby udržel po celou dobu pozornost mlsných diváků. Lepší tři kousky. (07.07.2018)

Je to neskutečně originální, tady se opravdu dá reálně mluvit o rukopisu a nejde o nějakou prázdnou frázi. Na mne chvílemi možná až moc šílené (je to to správné slovo?) a občas jsem se i trochu nudil, proto nesdílím to bezmezné nadšení okolo, nicméně některé momenty jsou tak propracované a krásné, že to nelze neocenit. (13.05.2018)

"To ti poviem, až keď sa lepšie spoznáme." - "Hm. To znie fér." Od Wesa Andersona milujem Život pod vodou a ani Darjeeling s ručením obmedzeným nie je zlý, ale inak som s jeho zvláštnou tvorbou dávno stratil kontakt a nevyhľadávam ju, lebo viem, že je natoľko osobitá, až mi nevyhovuje (s výnimkou spomenutých snímok). Wesov filmový jazyk je svojím spôsobom geniálny, ale proste naň musíte mať chuť/povahu. A to ja nemám. Na Psí ostrov som sa však celkom tešil, pretože mám rád psov. A nakoniec je to fajn, tak na 60 - 70%. Postavy jednotlivých psov sú super, ale hlavné slovo má v podstate len jeden a ostatní sú štatisti, ktorí od polovice nie sú pre dej takmer vôbec dôležití, čo je veľká škoda. Má to momenty, scény, pesničky a nápady, ktoré sú skvelé, vtipné, dojemné, skrátka báječné. Celé je to však... nuž... svojrázne. Ak máte radi Wesov štýl, prídete si určite na svoje, ale ja som čakal predsa len niečo troška iné (lepšie?). Určite to nie je detský/rodinný film, niektoré zábery sú hodné výbornej nočnej mory. (27.07.2018)