Psí ostrov

Miešať sociálno-kritické téma a ručnú stop motion animáciu nemuselo dopadnúť zle. Lenže to by musel Wes Anderson operovať s lepším scenárom, ktorý je v tomto prípade plný iba náznakov a akejsi modernistickej agitky. Chce to zasiahnuť, ale netrafí sa. Aspoň, že tu máme skvelú technickú stránku a úžasnú hudbu Alexandre Desplata. (26.10.2018)

"To ti poviem, až keď sa lepšie spoznáme." - "Hm. To znie fér." Od Wesa Andersona milujem Život pod vodou a ani Darjeeling s ručením obmedzeným nie je zlý, ale inak som s jeho zvláštnou tvorbou dávno stratil kontakt a nevyhľadávam ju, lebo viem, že je natoľko osobitá, až mi nevyhovuje (s výnimkou spomenutých snímok). Wesov filmový jazyk je svojím spôsobom geniálny, ale proste naň musíte mať chuť/povahu. A to ja nemám. Na Psí ostrov som sa však celkom tešil, pretože mám rád psov. A nakoniec je to fajn, tak na 60 - 70%. Postavy jednotlivých psov sú super, ale hlavné slovo má v podstate len jeden a ostatní sú štatisti, ktorí od polovice nie sú pre dej takmer vôbec dôležití, čo je veľká škoda. Má to momenty, scény, pesničky a nápady, ktoré sú skvelé, vtipné, dojemné, skrátka báječné. Celé je to však... nuž... svojrázne. Ak máte radi Wesov štýl, prídete si určite na svoje, ale ja som čakal predsa len niečo troška iné (lepšie?). Určite to nie je detský/rodinný film, niektoré zábery sú hodné výbornej nočnej mory. (27.07.2018)

I když se mi Andersenova tvorba líbí, Psímu ostrovu jsem se přesto nějakou tu dobu vyhýbal. Za prvé upřímně nemám moc rád filmy s mluvícími zvířaty (možná s výjimkou Prasátka Babe) a za druhé, jakožto milovník koček, jsem se obával toho, že se bude jednat o "ixtý" film, ve kterém budou psi glorifikováni, ale kočky budou opět vyobrazeny jako zlé mrchy a svině, kterým to ti stateční psi spočítají. A z části to byla pravda, ale jelikož Andersen není jen talentovaný režisér, ale i scénárista, přičemž se vyhnul dementnímu humoru z hovadin typu "Jako kočky a psi", naservíroval divákovi naprosto uspokojující, milou a velmi vtipnou podívanou, ze které srší typický duch jeho filmového stylu. Tedy chytré dialogy, pitoreskní hudba, skromný a sympatický humor. A ty animace někdy jak od Jakuba Dvorského a Václava Blína, tvůrců krásnýho Samorostu a Machinarie. Krása. Snad jen je škoda, že poslední třetinu Wes tak trochu uhnal a některé povedené charaktery odsunul až příliš do pozadí. Jinak ale moc hezký, rozhodně mým favoritem v kategorii nejlepší animovaný film roku. Průměrné 4* (08.02.2019)

Že si ma to bezo zvyšku opantalo aj v tomto období, kedy zažívam snáď najväčšiu vlnu averzie voči panelákovému psíčkarstvu (nie, nestalo sa nič konkrétne, len je toho už móóóóóc... a Kobayashi na hrad!), tak to snáď na vyjadrenie obrovského obdivu k práci Wesa Andersona plne postačuje. Fantastický pán Film! (zvyšok mojej domácnosti dokonca tvrdí, že fantastickejší, než fantastický...) (03.08.2021)

S tímto animovaným počinem se zajisté budou pojit superlativy jako zajímavé, nápadité, originální, hravé a pořádně ulítlé. Snad každého diváka musí potěšit, když vidí animák, který si někdo troufl udělat úplně jinak, než podle zaběhnuté a osvědčené šablony. Nejsem si jistý jak moc a zdali vůbec film docení nějaké to dítko. Mám pocit, že Wes přinesl snímek, který ocení spíše odrostlejší publikum. Na loutkovou animace si chce chvíli zvyknout, ale jakmile se vám to podaří, tak si snímek užijete, protože ji Wes využil pro hromadu vtipných momentů. Tohle nedokáže úplně každý. Celkově je humor takový nevtíravý a celý příběh dostatečně zajímavý, aby udržel po celou dobu pozornost mlsných diváků. Lepší tři kousky. (07.07.2018)