Zázraky z neba

Ať si každý věří jakože na to chce. Mít víru je důležité. Zázraky možná existujou a tahle holčička měla štěstí, jsem za ní ráda. Ale prostě mi asi vadí propagace slova a lásky boží zhuštěné do hodiny a půl. O příběhu jsem nevěla nic, je smutný, emotivní, zajímavý, ale bohužel už od čtvrtky filmu jsem veděla o happy-endu. Okatý náznak významu kravaty Bostonského doktora byl tak nepřirozeně moc okatý, že si toho zkrátka nešlo nevšimnout...a pak jedna a jedna dá dvě a Vám je to prostě jasný. Model happy family se zuby nehty držel celý film, dostalo mě tam přesto pár věcí - nejstarší sestra a její zmeškaný konkurz - tady byl prostor pro emoce, tady jsem brečela, přesně v ten moment, kdy ta holka seděla sama na posteli a na peřinu jí kapaly slzy, když si uvědomila, že koncentrace všech, které teď potřebuje byla uplně jinde, u vážně nemocné Ann...A pak vemte si pozici rodičů - jak být v téhle situaci těmi nejlepšími pro tři děti? ..tady se odpovědělo za nás - stačí víra...nicméně našeptávačky, omýlačky a meet-upy z Bohem to celé v mých očích staví uplně na jinou rovinu, bohužel. Já jsem tolerantní, nezlehčuju to, brečela jsem v průběhu, ale ke konci už to na mě bylo prostě moc...a ještě jedna věc - strašně nemám ráda Jennifer Garner, ale to já jen tak..a k závěru...já jsem u filmů ovlivněná těma zatracenýma emocema...síla a zajímavost příběhu mi nedovolí dát míň než 3 csfd hvězdy.. (23.02.2017)

Nejdřív mi to bylo lehce protivný: úžasná, milující, dokonalá, americká a "boží" rodina... Postupně mě to ale začalo bavit a nakonec musím uznat, že to byl celkem obohacující zážitek. Jen škoda toho oficiálního popisku, kterej vyzradí i to, co se děje skoro až na konci filmu. Ale nakonec to fakt bylo boží. ☺️ (07.10.2022)

Dobře zahraný, silně emotivní snímek (pokud máte vlastní děti), doktor Nurk byl ukázkovým příkladem profesionálního přístupu. Poměrně silně věřící film, se kterým budou mít naopak zarputilí ateisté asi velký problém. Mě osobně se líbila myšlenka víry v to, že existují dobří lidé, kteří jsou ochotni pomoci. Jinak co se týče zdravé výživy rodiny si asi v závěru udělá každý sám. (02.02.2017)

Tenhle film mě naplnil radostí. Radostí, že po neskutečných 10 letech má Jennifer Garner konečně další film, ve kterém hraje hlavní roli. Radostí, že se režisérka mého oblíbeného DCH filmu Lemonade Mouth se dostává postupně k větším filmům. Radostí, že se takhle krásný příběh dostává mezi širokou veřejnost i mimo Státy. Nejsem věřící, natož křesťan, a tenhle film mě v tom rozhodně neovlivnil. Myslel jsem si, že to bude nějaká neskutečná křesťanská agitka, ale ve skutečnosti, je to jenom natočené podle skutečné události, která má křesťanský podtext. Takže, neříkám, že se tvůrci tohoto filmu nesnažili zacílit se na křesťanskou společnost, ale, pokud máte trochu porozumění, bez víry si ho užijete i vy. Jsem hlavně rád, že tuhle skutečnou událost nevyplácali na nějaký levný, debilní LifeTime film, ale dali tomu solidní rozpočet, sehnali skvělou herečku (Garnerová) dobrou režisérku, kvalitního kameramana a tak dále. Všechno na tomhle filmu je kvalitní a čisté. Největší plus tohoto filmu je ovšem to, že ve mě dokázal vymanit emoce. 2x slzičky proběhli. A za to já dávám vždy hvězdičku navíc. Není to spravedlivé, ale je to moje hodnocení. Jinak je to hezký film na sobotní odpoledne pro celou rodinu. (12.07.2016)

Z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Na jedné straně krásný a dojemný příběh opředený zázrakem, který medicína neumí vysvětlit jinak jak spontánní remisí. Na straně druhé některé scény přitažené za vlasy a zahráno pár herci hodně špatně. Film mohl být více uvěřitelný, takto jsem napůl měl pocit, že to opravdu bylo vše způsobené pořádnou ranou do hlavy, kdy se něco změnilo (mozek se zrestartoval) a tělo se vyléčilo. Aneb jak rychle Anna onemocněla tak se i rychle vyléčila. Nic zázračného, že? A takový pocit mám i z tohoto filmu. A to je škoda, protože já věřím. (23.07.2016)