Bábovky

Už když jsem vkládal film do přehrávače, tušil jsem, že budu zase jednou odpadovat, protože mi česká filmová tvorba od jisté doby málokdy způsobí radost. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že má snímek tentokrát i nějaký ten příběh a že byl na tento příběh kladen větší důraz, než na implementaci product placementu. Ne, že by se tento ve filmu nevyskytoval, byl přítomen a byl i jasně viditelný, jen mi s ním nikdo neustále nemlátil o hlavu jako se zahnívající leklou rybou. Příjemná změna. Postavy (hlavně ty mužské) se mi zdály být poněkud šablonovité, ale jako celek na mě všechno docela fungovalo až do chvíle, kdy se u hotelu protly všechny dějové linie. Tady už se příliš tlačilo na pilu, navíc tvůrci svou snahu pohřbili fakt zoufalým závěrem, takže z toho tři kousky opravdu být nemohly. Proti jiným českým perlám to byl ovšem velký kulturní zážitek:-) (05.10.2021)

Príbeh: Zdanlivo nemožné prepletenie ľudských osudov od tých dobrých až po tých najhorších. Herecké obsadenie: Asi to najlepšie čo momentálna kultúrna česko-slovenská scéna ponúka. Od Táničky až po Ondreja. Prevedenie: neviem ako kniha ale film má strašne patetické a nudné postavy, ktorých životný osud je vám v konečnom dôsledku úplne u prdele lebo sú vám ich osudy servírované ako guláš. Finálne prepojenie príde až úplne na koniec a dovtedy je film iba zlátaninou rodinných vzťahov a emočných kríz bez širšieho súvisu. Pocity: Sa mi páči ako je fenomén nevery zakorenený v českej kinematografií. Už si nepamätám film z českých štúdií kde by niekto niekoho nepodjebal. Je to niečo ako Netflix s LGBTI komunitou. Aj keď sa to tam vôbec nehodí, proste to tam nasilu vopcháme aby to malo gule. Strašná doba toto. Pridaná hodnota: Spletenec životných príbehov bez dožadovanej emócie. 58% (07.01.2023)

Typická Česká tragikomedie, která je sice dobře obsazená, ale nenabízí prakticky nic nového. Scénář předvídatelný od začátku, až do konce. Film je určen především pro dámské publikum ve věku 30+. Jediné pozitivum tohoto filmu je dvojice Jana Plodková a Marek Tacliík. Bez nich bych šel s hodnocením ještě o hvězdu dolů. (28.09.2021)

Rozepisovat se o zápletce je zřejmě zbytečné. Mnoho žen (v knize jich bylo dvanáct, ve filmu o pár méně) zažívá kvůli svým dětem, partnerům či rodičům dramata plná velkých emocí. Řeší se vztahy manželské, mimomanželské i rodičovské. Někdo umře, někdo porodí, někdo objeví svou biologickou matku a někdo se naučí péct bábovku. Nic, na co bychom z řady jiných melodramat nebyli zvyklí. Netypické je, že osudy všech postav jsou poměrně nápaditě propojené.___Ano, nelze ignorovat, že pokud se ve filmu někdo chová mile, pak jen kvůli pocitu viny či ohrožení. Jinak jsou k sobě všichni více či méně hnusní a myslí jen na sebe. Podobně nelze ignorovat, že v závěru všichni jednají, jako kdyby podstoupili lobotomii. Všechny nevěry, výhružky a urážky jsou náhled odpuštěny. Do očí bije také přesvědčení tvůrců, že se žena dokáže uspokojivě realizovat jedině skrz mateřství. To je stejně pitomé jako implicitní myšlenka, že kdo neumí péct bábovku, není dobrou matkou... ___ Zároveň ale nelze přehlédnout, že Bábovky představují relativně zdařilý příklad tzv. síťového vyprávění (viz Magnolia, Amores Perros či 21 gramů). Zápletka vás tak sice vtáhnout nemusí, ale přesto existuje šance, že vás po celou dobu bude bavit sledovat propojování jednotlivých dějových linií, které je přes nadměrné množství postav zásluhou šikovné distribuce informací bez problému přehledné. ___ Vrcholem filmu, kterému i díky množství zvratů, snaživým hercům a střídmé stopáži nikdy nechybí spád, je několik desítek vteřin trvající záběr, v němž se protnou skoro všechny osudy. Dojde k tomu způsobem, který je sice cimrmanovsky absurdní, ale zcela v intencích melodramatického excesu, na němž poetika filmu stojí: Takže když někdo omdlí na ulici a je snímán z vysokého nadhledu, je třeba, aby se kolem něj kutálely pomeranče, ať to vypadá efektněji, když na Žofíně probíhá předávka drog, musí být záběr ozvláštněn symetrickou kompozicí, a když Kristýna Podzimková běží okolo pražského Hlavního nádraží, zní k tomu hudba jako z Mission Impossible. ___ Jakkoli je lákavé se Bábovkám elitářsky vysmát, protože jsou vám postavy protivné, ideově s nimi nesouzníte a melodramaty pohrdáte (v čemž je obsažen podobný šovinismus, který někteří kritici filmu vytýkají), bylo by skvělé, kdyby víc hloupých námětů bylo zpracováno se stejnou inscenační suverenitou a konstrukční zdatností. 60% (13.10.2020)

Bude se mi špatně srovnávat, protože knižní předlohu jsem nečetla a zřejmě nikdy číst nebudu kvůli určité averzi k její autorce. Film je každopádně brilantně obsazený a myslím, že je i příjemným příspěvkem mezi těmi desítkami nezajímavých romantických komedií, které naše kinematografie každý rok generuje a ve kterých bohužel i dobří herci příšerně hrají. Tohle naštěstí není případ Bábovek, které jsou správně dramatické, někdy až depkoidní, a ve kterých mě štvala vlastně jenom dějová linka Lenky Vlasákové. Skoro 4*. (17.11.2021)