Bábovky

Knihu jsem četla a celkem se mi líbila (i když v poslední třetině jsem se v těch všech  ženských ztrácela, protože jich bylo prostě moc). Ve filmu byly naopak postavy přehledně odlišené, ovšem za cenu tak zjednodušených klišé, až se z nich staly pouhé figurky. Ty jejich mikropříběhy najednou vyzněly strašně ploše a přiblble. Ne, tento převod knihy na plátno se nepovedl. (27.09.2021)

Rozepisovat se o zápletce je zřejmě zbytečné. Mnoho žen (v knize jich bylo dvanáct, ve filmu o pár méně) zažívá kvůli svým dětem, partnerům či rodičům dramata plná velkých emocí. Řeší se vztahy manželské, mimomanželské i rodičovské. Někdo umře, někdo porodí, někdo objeví svou biologickou matku a někdo se naučí péct bábovku. Nic, na co bychom z řady jiných melodramat nebyli zvyklí. Netypické je, že osudy všech postav jsou poměrně nápaditě propojené.___Ano, nelze ignorovat, že pokud se ve filmu někdo chová mile, pak jen kvůli pocitu viny či ohrožení. Jinak jsou k sobě všichni více či méně hnusní a myslí jen na sebe. Podobně nelze ignorovat, že v závěru všichni jednají, jako kdyby podstoupili lobotomii. Všechny nevěry, výhružky a urážky jsou náhled odpuštěny. Do očí bije také přesvědčení tvůrců, že se žena dokáže uspokojivě realizovat jedině skrz mateřství. To je stejně pitomé jako implicitní myšlenka, že kdo neumí péct bábovku, není dobrou matkou... ___ Zároveň ale nelze přehlédnout, že Bábovky představují relativně zdařilý příklad tzv. síťového vyprávění (viz Magnolia, Amores Perros či 21 gramů). Zápletka vás tak sice vtáhnout nemusí, ale přesto existuje šance, že vás po celou dobu bude bavit sledovat propojování jednotlivých dějových linií, které je přes nadměrné množství postav zásluhou šikovné distribuce informací bez problému přehledné. ___ Vrcholem filmu, kterému i díky množství zvratů, snaživým hercům a střídmé stopáži nikdy nechybí spád, je několik desítek vteřin trvající záběr, v němž se protnou skoro všechny osudy. Dojde k tomu způsobem, který je sice cimrmanovsky absurdní, ale zcela v intencích melodramatického excesu, na němž poetika filmu stojí: Takže když někdo omdlí na ulici a je snímán z vysokého nadhledu, je třeba, aby se kolem něj kutálely pomeranče, ať to vypadá efektněji, když na Žofíně probíhá předávka drog, musí být záběr ozvláštněn symetrickou kompozicí, a když Kristýna Podzimková běží okolo pražského Hlavního nádraží, zní k tomu hudba jako z Mission Impossible. ___ Jakkoli je lákavé se Bábovkám elitářsky vysmát, protože jsou vám postavy protivné, ideově s nimi nesouzníte a melodramaty pohrdáte (v čemž je obsažen podobný šovinismus, který někteří kritici filmu vytýkají), bylo by skvělé, kdyby víc hloupých námětů bylo zpracováno se stejnou inscenační suverenitou a konstrukční zdatností. 60% (13.10.2020)

Knižní předlohu Třeštíkové jsem nečetl, takže nedokážu posoudit na kolik to podělal sám Havlík v roli režiséra. Třeštíkovou považuji za potrhlou feministku, takovej ten militantní typ, kterej kdyby mohl oplodní se sám. Chlapi to jsou jen něco jako trubci. Od filmu jsem moc neočekával, ale dal jsem mu šanci, protože jsem delší dobu žádný český film neviděl. A hooodně dlouhou dobu jsem neviděl hezký český film. Herecké obsazení tu je celkem super, takže to dávalo jisté naděje i když jsem tušil, že to bude ryze psychologická vztahová záležitost ze které my muži vyjdem jako sobečtí hajzlové, případně úplní debilové. Vetchý, Vlasáková, Plodková, Taclík všechno super herci + mé oblíbenkyně Cmuntová, Paulhofová a Poláková... Po první půlhodině jsem se snažil uklidnit, že je to několik jednotlivých osudových linií žen, které se zřejmě v závěru (jak jinak) protnou a ujišťoval jsem se, že je tomu třeba dát šanci... Bohužel, ani dál film nijak výrazně negradoval. Humor tam byl debilní typu dotazu personalisty a na jaké pozici jste v předchozím zaměstnání pracovala? A Polodková (prostitutka) - v hotelnictví, v mnoha různých poziccích...  Ha ha ha... Taclíka mi bylo vyloženě líto, na takovéhle role je ho škoda. Jediné co mne ve filmu zaujalo byla hezká kamera a celkem povedená hudba Ondřeje Konvičky. Byly dokonce momenty, že jsem se soustředil spíše na poslech hudby než na pachtění hrdinek na obrazovce. Říká se, že dobrá hudba dělá 1/3 ze zážitku filmu. To by odpovídalo, bohužel jsem nikde nenalezl ty zbývající 2/3 . V záchranářském závěru mi tam chybělo padající letadlo, vybuchující sopka a pyrotechnická jednotka, jinak tam myslím byli všichni.  Dávám tedy za hudbu s kamerou dvě zdrclé bábovky... a Třeštíková by se měla fakt nechat léčit.    * * (24.09.2021)

Měl jsem z tohohle filmu pocit, že někdo vzal Cosmopolitan nebo Harper Bazaar, vybral si pár „srdceryvných“ příběhů „obyčejných“ žen a pokusil se je po vzoru Lásky nebeské spojit násilně dohromady. Chlapi jsou tady všichni na jedno brdo - hajzlové ulhaní, sebestřední, záletní, nemající čas, lžou a kradou. Ženy jsou naopak jemné, citlivé, obětavé až za hrob, trpí nezájmem mužů, a dokonce i taková kur... pardon prostitutka má velké... srdce a oplývá v zásadě jen těmi nejušlechtilejšími city. Jako jo, od dob Pretty Woman chápu, že i ženy potřebují pohádky, ale těmhle vymyšleným pseudoproblémům snad nemohou v tomto filmu snad věřit ani ony? Jako asi žiju v jiném vesmíru, ale my s kámošema chodíme na pivo, o děcka se doma staráme, chodíme s něma k doktorovi nebo jim doma vaříme, nosíme domů prachy, občas si rodinka vyjde na výlet, a řešíme spíše problémy typu že jeden málo jí, druhý má nervy před maturitou, a jestli mámě koupit máslo za 40, nebo 45, protože 50 za to nedáme. Jenže to jsou asi nízké problémy a o těch se filmy netočí a příliš mnoho knih by se asi také neprodalo. Btw, navíc tohle celé ani nevypadalo jako film, mělo to strašně televizní vzhled. (08.06.2022)

Bude se mi špatně srovnávat, protože knižní předlohu jsem nečetla a zřejmě nikdy číst nebudu kvůli určité averzi k její autorce. Film je každopádně brilantně obsazený a myslím, že je i příjemným příspěvkem mezi těmi desítkami nezajímavých romantických komedií, které naše kinematografie každý rok generuje a ve kterých bohužel i dobří herci příšerně hrají. Tohle naštěstí není případ Bábovek, které jsou správně dramatické, někdy až depkoidní, a ve kterých mě štvala vlastně jenom dějová linka Lenky Vlasákové. Skoro 4*. (17.11.2021)