Neposlušnosť

"Disobedience" je rozhodne zaujímavým filmom. Má veľmi originálnu tému, má skvelých hrdinov a okrem toho mám pocit, že zvolil aj skutočne vynikajúce tempo, ktoré má za výsledok, že človek si pozrie film, ktorý trvá 2 hodiny a má pocit, že to vôbec tak dlho netrvalo. Nie je tu žiadna scénka, ktorú by som vyhodil a musím povedať, že aj vzťah medzi Ronit a Esti je spracovaný tak skvele, že im to absolútne verím. Obe herečky podávajú bravúrny výkon a musím im zatlieskať. Film okrem toho však výborne ukazuje aj svoju hlavnú myšlienku a aké obrovské rozdiely môžu byť v rámci viery problémy v tom byť sebou samým a naplno prežiť lásku. Najmä ak je to láska medzi dvoma ženami. Čo ale tento film posúva ale ešte vyššie je aj Dovid. Vo väčšine filmov tohto typu by bol asi zloduchom, ktorý sa rozhodne obe ženy potrestať a nejakým spôsobom im ublížiť. Ale nakoľko spolu vyrastali všetci traja, boli nerozluční kamaráti a prechovávajú k sebe určité city, tak na konci ma jeho reč absolútne ohromila a potešila. Pretože za maskou rabína je tiež len obyčajný človek. Človek, ktorý prežíva svoje starosti a musí sa vedieť rozhodnúť medzi manželkou a komunitou, no nakoniec je podľa mňa jeho rozhodnutie správne, dobre oddôvodnené a skvele podané. Už teraz viem, že mám silného kandidáta medzi najlepšími filmami roka a som rád, že ma film nesklamal. Ak vás téma filmu zaujala, doporučujem si ho pozrieť. Ide o veľmi dobrý film Hodnotenie: A (07.07.2018)

Trochu podobné, ale zároveň hodně jiné než třeba Neortodoxní. Výborné herecké výkony, zejména ty ženské. Rachel byla v roli té původně hodně zakřiknuté a podřízené Židovky fakt přesvědčivá. Nicméně pořád mám pocit, že to mohlo jít daleko více do hloubky, tomu náboženství a zejména jeho ortodoxnější verzi by šlo nastavit zrcadlo daleko více. (23.09.2022)

to že to menšiny měly,mají a budou mít v uzavřených komunitách (ať už jde o víru nebo cokoliv jiného) je fakt a kde není vůle těžko bude změna.Osobně jsem od Disobedience očekával silné drama se skvělým obsazením,ale nakonec jsem dostal zhruba polovinu.Skvělé obsazení tu je,ale víc než hodně silné drama o tom co jsem popsal výše je Disobedience spíš pomalu plynoucí romancí,která ve spoustě věcech pouze pluje po povrchu a nikam hlouběji se nepodívá.Ani to obsazení a jedna lehce explicitní (ačkoliv nikterak vulgární) scéna to nezachrání...40% (24.07.2018)

Lesbická dráma, v ktorej vrcholom vraj vášnivého vzťahu je, keď jedna lesba začne pľuť druhej do úst. A to vyslovene - Weisz tam v rámci nejakých tých hrátok nakladá Adamsove sliny priamo do hrtana. Miestni odborníci ale tlieskajú, že to je umenie. Okrem toho je to ale neuveriteľne nezáživná dráma zo židovského prostredia, takže o jarmulky a neupravené brady nie je núdza. Avšak ak chcete niečo hektickejšieho o Židoch (nevravím, že zábavnejšieho), radšej si pustite nejaký dokument z druhej svetovej vojny. (25.07.2018)

Syrový náhled do zvyků a tradic jedné londýnské židovské komunity, v níž se i přes "ztvrdlou" konzervativnost objevují výkřiky osobního vyjádření, nezdolné touze po svobodě a sexuální individuality. Disobedience si s tímto nosným tématem vcelku nepochopitelně pouze "pohrává", jelikož ve většině případů pouze "klouže" po povrchu této tématiky. Je až k nevíře, že se režisér Sebastián Lelio více nepohroužil do této látky, která nabízí více styčných bodů, více emocionálních odboček a více dráždivých náznaků volnosti každé jednotlivé osobnosti. Takto dostaneme pouze snímek, který je udělán jen tak "napůl". A to je vzhledem k vtahující vrstevnatosti onoho tématu vážně velká škoda. (26.08.2018)