V zajatí snehu

Já mám pro tyhle survival one man show velkou slabost, takže pokud to není Váš šálek, jednu hvězdu si uberte. Podobnost s pro mě bezchybnými 127 hodinami byla prohloubena několika záběry, nutkáním ke vzpomínkám na rodinu a poznámkou "Always do". Josh to odehrál dobře, ale nebylo to tak silné jak bych si přál. Chyběla pořádná hudba, zajímavější kamera, poutavější flashbacky, možná nějaká akčnější sekvence s vlky, nebo jinými mazlíčky. I když toho bylo dost třeba ve Frozen nebo v Canyonu. Scéna s ochutnáváním vlastního těla byla tou třešničkou, která přehoupla misky vah ke čtyřem. I když bych opět mohl namítnout, že se tak trošku vykrádá Přežít. Ale inspirace konkurencí je přeci stará, jako konkurence sama. A těchle filmů prostě není nikdy dost, i když už bylo zřejmě všechno jednou řečeno. (31.10.2017)

Utrpení, kterým tenhle chlapík prošel, se zdá být zázračné pouze tehdy, pokud z jeho příběhu odstraníme jeden zásadní prvek: jeho samotného. Úspěšný hokejista a zároveň potížista Eric Lemarque se vydal do hor, aby si vychutnal jízdu na snowboardu v náročném terénu. Jenže při zhoršujícím se počasí ztratil orientaci a v divočině musel zůstat několik dní. Šlo zároveň o jistý druh zkoušky, která přesahuje jeho osobní démony (zejména drogovou závislost). Flashbacků bylo moc, fyzické a emocionální mučení mě úplně nebralo, stejně tak samotný Josh Hartnett. Zatímco jeho herecký start byl raketový (dva komerčně úspěšné horory, pár teenagerovských kousků a hlavně Pearl Harbor i týmovka Černý jestřáb sestřelen), následoval pád do průměrných vod, ze kterých se dosud úplně nevyhrabal. Jeho Ericovi je docela těžké fandit… a ve výsledku pro něj asi není úplně nejlepší vizitkou, že jsem se zaměřoval spíš na šéfku záchranné služby Sarah Dumont. A fakt to nebylo díky jejím hereckým kvalitám. (07.01.2024)

Nudnejší zápas o život asi ani nenatočili. Pritom tu hlavný hrdina zažije všetko - od prenasledovanie zúrivými vlkmi, topenia sa v jazere, až po nahý posed niekde pri skale, keď je mínus 15 stupňov. Flashbacky do minulosti boli v tomto filme rušivé, lepší by bol priamočiarejší dej. Ani 10 percent z filmu asi nebolo skutočných, pretože tak ako Hartnett sa človek nechová. Porovnanie so 127 hodinami je žánrovo iste na mieste, ale každého musí hneď na prvý pohľad zaraziť ten obrovský rozdiel v spracovaní. (05.09.2019)

True-based film o človekovi, ktorý dostal od života druhú šancu. Boj Erika s horou a so zasneženou prírodou je zachytený na dostatočnej úrovni. J. Harnett hrá ako len môže. Trošku mi vadí, že nedostal viac priestoru „druhý“ Erikov život. Osobné hodnotenie: 72% (***) (20.06.2019)

Spoilery. Kokos, veď on tam skoro nič nezažil! Prvých 25 minút to síce má spád, ale potom to spomalí a ku koncu to už vyslovene spí. RAZ sa objaví svorka vlkov, týpek na nich zakričí, zvieratá ujdú a po zvyšok filmu sú prítomné už len prostredníctvom vzdialeného zavýjania. Hm, no nič, aj to je riešenie, asi nebol rozpočet. A okrem toho? Fakt nič. Chalan sa brodí tonami snehu v peknej divočine, postupne mu odmŕzajú nohy, potom spí, je deň, motá sa vyčerpane snehovými závejmi, je noc, spí, je deň a motá sa snehom a spomína. Nečakal som film roka, ale taký riedky dej ma priznám sa zaskočil. Prečo to neskrátili aspoň na hodinu dvadsať? To by tomu možno o čosi pomohlo. Takto je to smrtiaca minutáž. K tomu nudné flashbacky ako z nemecko-rakúskeho seriálu o tínedžeroch a postavy už viac nezáživné byť nemohli (fakt ma absolútne nezaujíma drogovo závislý hokejista, ani jeho hysterická matka). Keď sa to skončilo, padol mi kameň zo srdca. Josh Hartnett bol pred takmer 20 rokmi mojím miláčikom vo Fakulte, ale bohužiaľ sa odvtedy ako herec ďaleko neposunul, takže nervový záchvat hrá tak, že vykríkne čosi neartikulované a začne hádzať snowboard o zem ako malé dieťa, ktorému mama nechce dať zmrzlinu, lebo na obed nezjedol špenát s volským okom a pyré. Toto ozaj nie je herecký koncert, Josh. Plusy: výprava, pár scén a záchranárka Sarah Dumont. (03.11.2017)