Réžia:
Alfonso CuarónScenár:
Alfonso CuarónKamera:
Alfonso CuarónHrajú:
Yalitza Aparicio, Marina de Tavira, Diego Cortina Autrey, Carlos Peralta, Marco Graf, Daniela Demesa, Nancy García García, Verónica García, Andy Cortés (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Zatím nejosobnější projekt oscarového režiséra a scenáristy Alfonsa Cuaróna (Gravitace, Potomci lidí, Mexická jízda), film Roma, sleduje dívku Cleo (Yalitza Aparicio), která pracuje v domácnosti středostavovské rodiny ve čtvrti Roma v Mexico City. Jako v propracovaném psaníčku ženám, které ho vychovaly, vzpomíná Cuarón na vlastní dětství a vytváří živý a procítěný portrét domácích konfliktů a společenské hierarchie v politickém chaosu 70. let. (Netflix)
(viac)Videá (3)
Recenzie (372)
Nejkrásnější film co jsem kdy viděl, extrémně precizní řemeslo, neskutečně pohlcující audiovizuální magie, esence filmový poezie, absolutní magnum opus Alfonse Cuaróna, a v neposlední řadě redefinice všeho co na kinematografii tak miluju – a celkově vzato i nejlepší film, co jsem kdy viděl. Absolutní gamechanger vizuálního story-tellingu. Širokoúhlá nádhera; vlhkej sen pro cinefily; povinná četba pro všechny filmokluky a filmoholky.... Film s velkým F. Tečka. 🇲🇽 ()
Běžného diváka, který při sledování filmů hledá podívanou a zábavu, Roma s největší pravděpodobností nechá chladným. Pro festivalové návštěvníky a klubové publikum ale myslím bude snímek představovat ztělesnění toho, jak má vypadat umělecký film. Podobným způsobem se natáčelo v 60. a 70. letech, kdy frčela autorská a autobiografická díla a osvícení producenti do nich bez zábran investovali. Byla to doba, kdy režiséři běžně obsazovali neherce a totéž činí i Cuarón. Nebáli se improvizace a totéž nedělá problémy ani mexické režisérské hvězdě. Roma působí civilně a věrohodně. Pravda, nejsem expert, ale atmosféra Mexico City počátku 70. let mi přijde dokonalá a podobně dokonalé je i obsazení. Castingu musel Cuarón věnovat maximální pozornost a Yalitza Aparicio služku nehraje, ona jí prostě je. Obětavá, smířená se svým postavením, lehce naivní, omámená prvním sexuálním dobrodružstvím a zmatená následným nezájmem. Její přítomnost a precizní kamera jsou největší režisérovy zbraně. Černobílý obraz odkazuje na éru evropského uměleckého filmu 50. a 60. let. V řadě záběrů mi přijde, jako bych sledoval dokument z mexického hlavního města oněch časů. Díky monumentálním obrazovým kompozicím je ideální Romu zhlédnout na velkém plátně, což se mi po dlouhém hledání také podařilo. Dokonce si dovolím tvrdit, že na malé obrazovce výrazně ztrácí. Je to pomalu plynoucí intimní snímek, který sice nemá feministické zabarvení, ale zobrazuje převážně ženský svět a ženskou emocionalitu. Celkový dojem: 85 %. ()
Stále měním to hodnocení mezi 4* a 3* a stále si nejsem úplně jistá, které je to správné. Pro mě bohužel jasné vítězství formy nad obsahem. Ten film je neobyčejně natočen, působivá kamera a Cuarón působí spíše v roli jakéhosi pozorovatele a celé je to opravdu působivé. Některé scény vyloženě majstříkové (scénu porodu i nesmírně emotivní závěr jen tak z hlavy nedostanu), ale jako celek se mi film jednoduše ne a ne zarýt pod kůži. Co oceňuji nejvíce a důvod, proč mi možná ruka přece jen vyskočí k té 4*, je, že film je i silně feministický, ale naprosto přirozeným a nevtíravým způsobem. ()
Roma nevcucne a nesežvejká, nedonutí diváka, aby si napětím okousával nehty, ani nepřipomene ten stejný humánní žalozpěv, s jakým se nešťastní hrdinové protloukali například ve Zlodějích kol. A přesto je krásná... Film o pocitech tak skutečných, že mě v kině štípaly do zadku, kdykoli jsem si pomyslel, že sleduji jenom film. Procítěné pomalé vyprávění, kde nejsou tak důležité následky, jako prožívání přítomnosti a empatie k hlavní postavě. A tomu odpovídá i styl - do dlouhých záběrů a do výrazné hloubky komponované scény, jejichž inscenace a ozvučení nechávají diváka putovat prostorem společně s aktéry, popřípadě dosyta vychutnávat emoce, které narace pečlivě připravuje a předznamenává (závěrečná mořská očista). Přestože jsem nepociťoval vytoužené cinefilní políbení, Romu jsem si veskrze zamiloval pro původní znázornění lidské sounáležitosti a pro její svět, který umí být stejně nehostinný, nevypočitatelný i láskyplný najednou. Režie i kamera fenomenální. ()
Já jsem tomu filmu nevěřil. Všechna ta "varování" o nejosobnějším filmu Alfonse Cuaróna, srovnáváním s neorealismem, novou vlnou, Fellinim. A skutečně, první hodinu se mi to víceméně potvrdilo. Dlouhé záběry, málo děje, žádná hudba, trochu nuda. Jenže pak jsem se v tom našel. I v takovém filmu Cuarón dokázal nacpat spoustu silných momentů. A Alfonso umí snad nejlépe vzbudit iluzi, že jsem přímo na místě, a to k tomu ani nepotřebuje Lubezkiho. Překvapivě silný zážitek a nečekané překonání prvotní skepse. ()
Galéria (94)
Zaujímavosti (17)
- Celosvětová premiéra proběhla 30. srpna 2018 na Benátském filmovém festivalu. (Varan)
- Původně se měl kamery chopit Emmanuel Lubezki, který s Cuarónem spolupracoval na několika jeho předešlých filmech. Jelikož se ale z důvodu pracovního vytížení natáčení nakonec nemohl zúčastnit, rozhodl se Cuarón, že se kamery chopí sám. (radekgfx)
- Ve scénách z nemocnice hráli reální doktoři, režisér tím chtěl docílit autenticity. (Grimaldi)
Reklama