Já, Heath Ledger

Tak nějak nic neříkající domácí video. Účelovost z toho všeho prýští na všechny světové strany. Heath byl krásný mladý kluk, velká škoda ho, mohl natočit ještě pár filmů, které potěší hlavně oko dam a slečen. Ale byl to průměrný herec s pěknou tvářičkou, jež měl v životě dost štěstí na správné lidi. A o tom to celé je - mít trochu štěstí. A trochu talentu. Tento dokument byl zbytečný a naprosto mi zkazil celkový dojem z toho muže s andělským úsměvem. (01.10.2017)

Sranda je, že tento film jsem mohl vidět ještě dřív než ho snad šlo i ohodnotit. Ale nějak to všechno vzalo za své a nakonec jsem jenom pleb s pořadových číslem pět set něco. Ale to nevadí. Zrovna tento film není o tom, že se musí vidět v nějakém pořadí, ale je důležité to vůbec vidět. Pro mě jde o dokonale propracovaný náhled do života dnes již legendy, ale nevím jak by to vnímal zbytek světa. I já můžu vidět srdcerivné dokumenty, ale jelikož se mě to nijak nedotýká, tak bych je nebral jako nějak převratné. Tak či onak, ale zde mluvíme o opaku. Heath byl osoba, která mě vždy zajímala, ale nepovažoval bych se za fanouška, ale celkově vzato po zhlédnutí tohoto mám k oné osobě mnohem blíž. Vezme za srdce, chytne na duši. Prostě nezapomenutelné. (14.08.2017)

Promarněný potenciál, který se neustále po celou dobu filmu zpřítomňuje. Výsledek totiž je jen standardní dokument mapující lineárně Ledgerovu kariéru, kterou komentují mluvící hlavy. Ponechme stranou, že výběr, potažmo dostupnost promlouvajících lidí vyvolává dojem nedořečenosti či absence nějakého protipohledu. Hlavní úskalí spočívá v tom, že propagace filmu vyzdvihovala přístup ke stovkám hodin záznamů, které si herec pořizoval na příruční kamery. Jenže těm je navzdory názvu věnován pouze zlomek stopáže. Těžko říci, jestli v reálu bylo z čeho vybírat, ale malá sólo etuda, kde si Ledger sehrává scénku paranoidního odchodu z hotelového pokoje, představuje zářný záblesk bezprostřední kreativity, který je ale jinak utopen v okecávání Ledgerova talentu druhými lidmi. Už jenom proto, jaké byl Ledger byl tvůrčí dynamo a jak měl nakročeno k velkým věcem před i za kamerou by si zasloužil lepší poctu než jen běžný dojímavý nekrolog. Nabízela by se třeba širší glosa, která by jeho talent poměřovala s jinými - ostatně jedním z mimoděk nejsilnějších momentů, které ale dokument nikterak nezužitkoval, je opět Ledgerův vlastní záznam, když cestou do USA za kariérou čte spisy Bruce Leeho, jiného předčasně zesnulého multitalentu. Paradoxně tak nakonec hlavním přínosem neadekvátně nazvaného dokumentu zůstává pouze to, že rozmělňuje mýtus kolem Ledgerova úmrtí ve vztahu s rolí Jokera. (10.07.2017)

Řekl bych, že je H. Ledger dosti přeceňovanou figurou. Jako herec má na kontě asi tři opravdu skvělé výkony, ke kterým se dopracoval až v závěru dosti krátké kariéry - ale z druhé strany, to se týká i Jamese Deana. Tenhle dokument jde ovšem dobrým směrem v tom ohledu, že víc než hereckou brilanci vyzdvihuje to, jaký byl Ledger člověk. A vychází z toho jako sympatickej chlap, kterej měl spoustu různých zájmů a talentů a taky přemíru energie. I formálně jde o zajímavej film: mluvící hlavy se střídají s autentickými záběry (které převážně pořizoval osobně Ledger) - a sám herec promluví za celou stopáž jen párkrát a vždycky mimo záběr. Celkově to vytváří silnou mozaiku, která nesklouzává (snad až na patetický závěr) k uctívání. (15.10.2020)

52. KVIFF - První film, který jsem letos viděla na festivalu a jsem ráda, že se mi hned tak líbil. Vybrala jsem si ho záměrně, jelikož je to téma, které mám ráda a Heath Ledger byl obrovsky talentovaný herec, kterého byla velká škoda. Mohli jsme se dozvědět něco z jeho dětství, o jeho začátcích, o jeho dalších talentech, problémech a snech. Zasmála jsem se i jsem si poplakala. Jeden z nejlepších filmů, které jsem na letošním festivalu viděla. (05.07.2017)