Nesnesitelná lehkost bytí

Nezastavitelný kolos, který pod myšlenkovou bohatostí ukrývá prostý a zároveň příliš rozvláčný příběh, který navíc není v pravém slova smyslu adaptovaný, jako spíš pokusný. Ústřední myšlenku bych pochopil při poloviční stopáži a když se ze mě po půltřetí hodině snaží scénář dostat poslední zbytky emocí pomocí dojemné hudby, dlouhých pohledů a rázných gest, už jsem jen seděl a cítil se vyčerpaný až na dřeň. S Kunderou jsem si zatím nepotykal a film na tom vůbec nic nemění. (16.04.2008)

Vlastně docela kontroverzní film, tahle Kaufmanova adaptace Kunderovy geniální knihy. Pro neznalé skvostné literární předlohy zřejmě bude fungovat, snímek je kompaktní a díky akcentu na milostný trojúhelník Tomáše, Terezy a Sabiny a na historický kontext i fenomén emigrace zprostředkuje zřejmě i celkem homogenní vjem (má plno velmi silných míst - třeba použité archivní černobílé materiály o srpnových dnech z dokumentu Jana Němce). Pro znalce Kunderova stěžejního románu ale vzniká jistá disharmonie - snímek nemá skoro nic společného s původní předlohou vyjma dějové kostry, zmizely nejenom metafyzické úvahy o smyslu života, odkazy k Nietzschemu a jeho idee věčného návratu, Parmenidově dualitě, Beethovenově poslednímu kvartetu, fenoménu lehkosti a tíhy bytí, avšak především zmizela celá Kunderova koncepce velkého literárního mýtu, složitě budovaná kompozice a struktura díla, jeho postmoderně vševědoucí vypravěč - glosátor, celá ta atmosféra středoevropského prostoru zasazená do dobového kontextu, prostě zmizel celý ten bohatý Kunderův narační svět... Zbyl sice docela slušný, až nadprůměrný americký film, v němž ale namísto hlavního hrdiny - Kunderovského ,,vzpěrače metafyzických závaží", existenciálně nezakotveného člověka, věčného pochybovače, vidíme zplošťující filmovou optikou intelektuálně založeného donchuána a možná až erotického štvance. Otázkou je, jestli by byl plnohodnotný převod vůbec možný, každopádně ten tolikrát proklamovaný ,,filmový divák" to však takhle asi chce snad i vidět... (27.05.2007)

Tento film jsem viděl jen jednou a už ho nemám v čerstvé paměti. Od začátku pro mne mělo význam, že se jedná o Kunderu, jehož dvě (jiné) knihy jsem kdysi četl a považuji za hluboké a vynikající (shodou okolností jsem obě viděl i jako film). Druhým velkým očekáváním bylo, že Američané natočili film o Čechoslovácích, odehrávající se v Československu, podle předlohy Čechoslováka. A mohu konstatovat, že v prvém ohledu (Kundera) jsem nebyl zklamán (ačkoli konfrontace s originálem by asi nevyzněla pro film nejlépe) a v druhém (Amíci o nás) jsem byl velmi příjemně překvapen. Cítil jsem se v tom "doma". Bylo poznat na celkovém vyznění i na různých drobných detailech, že se tvůrci snažili skutečně autenticky vystihnout prostředí, v němž se příběh odehrává. V různých věcech to samozřejmě neladilo (např. hlavní hrdina nepůsobil zrovna dojmem Čecha), ale tím líp: je to americký pohled, nemá to kopírovat pohled náš. Jen při té scéně ve venkovské hospodě tvůrci dost kýčovitě ujeli. Tady asi chtěli vystihnout "bodrost venkovského lidu" a výsledkem bylo, že jsme se najednou ocitli někde na Balkáně říznutém prvorepublikovou atmosférou. Taky mi v průběhu vadily těžko uvěřitelné drobné "instruktážní" dialogy, které asi mají amerického diváka poučit o politickém pozadí. Dost jsem nechápal z toho prasete, co Landovský s sebou všude tahá, ale to si snad filmaři nevymysleli. Celkově moc hezký film s dosti velkorysou (a zvládnutou!) koncepcí. (24.02.2011)

...Tomáš, Tomáš, čo Ty teda za lubom máš...? Obháňať ženské sukne a do každej z nich vojsť, to je Tvoje jediné krédo ! Nemá o Ne žiadnej núdze, pretože tú profesiu, ktorú zodpovedne vykonáva, tak odtiaľto je iba na krok porušiť hocaký manželský zväzok, síce zatiaľ v ňom ešte nie je, ale ani to mu nebráni neustále skúšať nové veci, so sexy umelkyňou, českou Sabinou si vehementne dobre rozumie, no čochvíľa narazí na Terezu, s ktorou sa za doprovodu patričného smiechu aj ožení. Všetci sú mimochodom Česi a AUGUST-1968 je na spadnutie, skrátka, visí na vlásku, a už klope na dvere... _ Videl som nesmierne odvážne provokatívne umelecké PORNO Philipa Kaufmana, plné nahých žien, predovšetkým Leny a Juliette, je to perverzné, škandalózne a kontroverzné, a ak by tu nehrali Day-Lewis, Olin, Binoche a iní, i českí herci, tak by som skôr iba mávol rukou, že je to taká intelektuálna somarina, ale práve toto TRIO posúva tento film, kdesi na vyššiu úroveň. Okrem nich by som taktiež rád vyzdvihol aj kameru švédskeho profesionála Svena Nykvista, ktorá obdivuhodne pracuje s farebným a čiernobielym materiálom súčasne. Producent Saul Zaentz pozná české pomery, napríklad Miloš Forman mu zabezpečil dve ceny Akadémie. Inak formálne spracovaný, takmer 3. hodinový film stojí za vašu pozornosť, lebo sa v ňom miesi nielen divoká EROTIKA, ale aj UDALOSTI späté s našimi dejinami, zahrali si v ňom špičkoví herci, keď jeden z nich najviac vyčnieva. (15.07.2018)

Svojim spôsobom klasická melodráma, svojim spôsobom atypická melodráma, v ktorej politické pozadie nie je iba podtextom. O románe som nič nepočul, teda ho ani nečítal, čo je pred pozretím filmu výhoda, pretože nepoznáte dej a teda neviete, čo očakávať a nemusíte si porovnávať filmové obrazy s tým, čo ste si vytvorili v hlave. Film sa zaoberá vzťahom dvoch ľudí s odlišnými povahami a videním sveta, na ktorom metaforicky porovnáva "slobodu" vo vzťahu a "slobodu" v represívnom politickom režime, lásku k žene, ktorej voľnomyšlienkársky človek nedokáže byť verný a lásku k vlasti, v ktorej nedokáže byť človek slobodný, vlasti "slabochov". Pre mňa je to hlavne film o tom, ako nájsť vnútornú slobodu v takomto režime a ako nájsť šťastie v láske sebauvedomením a kompromismi. Keď Tomáš našiel svoje malé šťastie vo svojej vlasti, našiel ho aj v manželstve. (14.11.2012)