Prízrak

Zatímco zde spousta místních erudovaných filmových znalců teče nad tímto nesledovatelným zvěrstvem ve svých komentářích blahem, já jsem při sledování tohoto Přízraku také málem vytekl, ovšem z úplně jiného důvodu a jediný světlý moment v souvislosti s The Ghost Story jsem zaznamenal se začátkem závěrečných titulků, kdy jsem sám sobě musel pogratulovat, že jsem to celé dokázal dát na jeden zátah a za to se upřímně obdivuji, jelikož se jedná o další z naprosto nesoudných a nesnesitelných hardcore artových výplachů, který nemůže nikdo se zdravým přístupem hodnotit kladně. Pokud bych měl být tedy úplně upřímný, jak na mě těch devadesát minut působilo, tak bych konstatoval, že se jedná o projekt, kdy tvůrce neměl v ruce naprosto žádný scénář a ani dolar v kapse, což samozřejmě tak není a beru, že třeba ztvárnění ducha ústředního hrdiny formou postavy pod prostěradlem mělo určitě svůj význam a podobenství, na mě to nicméně zafungovalo spíš jako laciný prostředek k zobrazení ducha. To je každopádně ale malicherná záležitost oproti tomu, co se zde odehrávalo v rámci zápletky, respektive obsahu filmu, jelikož to, co se zde děje, jednoznačně odmítám zápletkou nazývat. Ať si v tom všichni mudrcové klidně hledají co chtějí, faktem je, že strávit devadesát minut stylem: žena jde k oknu, kouká z něj ven, pět minut. Žena vezme koláč, a celý ho sní, sedm minut. Duch jde, kouká na ženu, šest minut, a takto probíhá celý film, zcela beze slov, chladně, utahaně, otravně. I když pozor, vlastně úplně beze slov to není, v nějaké šedesáté minutě je totiž do filmu vložen jakýsi monolog o smyslu světa takovým nesympatickým podivínem na jakési párty, jedná se ale jen o další neuvěřitelný hovno, nekompromisně přismrdívající k zápachu celém toho snímku. A co se pak týče zhruba závěrečné čtvrthodinky, to jsem se už jen přitrouble usmíval a v podstatě jsem se chtěl jen nějak dotrápit do konce, jelikož zatímco většina filmu byla extrémní nuda, tak alespoň dávala nějaký smysl, ovšem ten závěr je opravdu na palici postavený bordel, který vůbec, ale vůbec smysl již nedával, no a poslední scéna pak představovala definitivní blábolovou tečku, ke které není vlastně ani co dodat. The Ghost Story jsou zkrátka ryzí muka a jatka divácké vytrvalosti a tolerantnosti, a jen tak mimochodem, pokud tomu filmu dá někdo příležitost jen kvůli obsazení Casey Afflecka do hlavní role, jako jsem to udělal já, tak ať se nenechá též nachytat, protože Casey tu je asi tak dohromady pět a půl minuty, takže pořádný podvod na diváka! (12.10.2023)

Nejočekávanější kousek v Karlových Varech pro mě dopadl sice ne na pět hvězd, ale pořád velmi dobře. Poetický příběh o lásce, stesku a obludnosti času nabídne divákovi hodně vnitřních skrytých pocitů, ale velmi málo emocionálních ždímacích replik a dialogů a děj, který příliš dějových znaků vlastně nemá, vypráví s odstupem, objektivitou a smyslem pro mysterióznost a lyriku. Mně osobně dlouhé scény nevadily, absence dialogů přidávala na kouzlu tohoto nadpozemského snímku, který je natočen v netradičním formátu. Velké herecké výkony nečekejte. A Ghost Story je sonda do obrazů, co se může dít po smrti a myslím, že tam nejsou slova potřeba. KVIFF 2017 (14.08.2017)

Za mňa super. Pomalé, pracujúce s mystifikáciou a s konvenciami, ktoré o duchoch máme a ktoré poznáme a pritom to zostáva veľmi svojské a ku koncu v rámci presahu aj určitým spôsobom poetické. Nie je to o postavách, je to skôr o zamyslený. A duch v podaní Casey Afflecka je do určitej miery veľmi smutným hrdinom, ktorého je na jeho púti veľmi zaujímavé sledovať. Každopádne pre mňa artová záležitosť..ktorá je pre mňa úplne lahodná a funkčná. Pozriem si to s radosťou znova aj kvôli výbornej hudbe. (13.10.2017)

Manyristicka picovina, hezky a uplne zbytecny zabery (stejne jako cely film), radoby hlubsi smysl pro ty, ktere jeste v roce 2017 prekvapuje, ze je zivot pomijivy a naprosto nelogicky scenaristicky zacykleni. Hudba v pohode. Lidi, co tento film ceni museli byt pri projekci zfetovani anebo nemaji v zivote vubec zadne naroky. (02.07.2017)

prvá polovica tejto minimalistickej artovej snímky ma viac-menej nebavila. Statická kamera a dej bez dynamiky, ktorý je v týchto cinefilných filmoch bežnou súčasťou, ma nezaujal. A tak som to zastavil a vrátil sa k tomu asi po týždni. To čo však nastalo potom ma milo ale zároveň aj nemilo prekvapilo. Snímka frustrovala svojou nihilistickou tvárou a opakovala dookola, že na ničom nezáleží kedže všetci zomrieme a zabudne sa na nás. Duch mŕtveho skladateľa toto všetko prežíval a mi sa s ním utápame v depresiách s myšienkou, že "aj nás to čaká". Herecké esá Casey Affleck a Rooney Mara zahrali skvelo. Pôvodne som chcel dať 3* ale po pozretí som o snímke až príliš často uvažoval.... To sa často nestáva. (17.11.2017)