Paterson

Filmová poézia a krásna oslava obyčajného partnerského života... Aj keď sa tu na prvý pohľad nič také svetoborné neudeje, celý film pozostáva totiž zo 7 dní, v ktorom obaja aktéri žijú len takým obyčajným, bezproblémovým životom a jedinou vzrušujúcou udalosťou je, keď Paterson odzbrojuje v bare útočníka, no i tak je snímok nesmierne obsažný a hutný. Krása sa tu skrýva v jednoduchých detailoch, ktoré spočívajú v napohľad banálnych udalostiach, ktoré partnerov obklopujú alebo v ich gestách a prejavoch lásky. Tie v doprovode s poéziou, ktorú si hlavná postava píše, vytvárajú jedinečnú, vťahujúcu atmosféru a výsledný optimistický dojem. Z filmu srší taký príjemný pozitivizmus, že som normálne dostal chuť nejakú tú básničku napísať aj ja. Samozrejme bez veršov. 85/100 (27.03.2017)

Vskutku příjemný artový film, který však na jedno zhlédnutí stačí. Filmoví nadšenci kultovních trháků si na takovém snímku možná tolik nesmlsnou, ale já jsem si vcelku užil pomalé tempo pomalého filmu bez jakýchkoli velkých zvratů, napínavých momentů či vyhrocených scén. Postava Patersona (ztvárněná příjemně Adamem Driverem) žijící ve stejnojmenném městě je jakýmsi symbolem právě tohoto místa, celého města. Města, které skrývá příjemné okamžiky a příjemné lidi, avšak zároveň s sebou nese i ne tolik šťastné chvíle, ze kterých se nedá čerpat jakýsi dobrý pocit. Paterson jakožto řidič autobusu, jenž píše poezii tak jen přihlíží a naslouchá svému okolí, stejně jako město. Lidé ho často přehlížejí, ale jsou si ho vědomi. Dostává se mu tak občas smůly, podpory, příjemných chvil, ale také často samoty, kterou využívá k dalšímu tvořením poezie, tedy dalšímu vytváření příběhu tohoto tichého města. Příběh, který neurazí, neohromí, ale potěší. (21.02.2020)

Carlos William Carlos: „No ideas but in things.“ Trochu mě překvapuje, že tu nikdo nezmiňuje americké civilní básníky, jako jsou William Carlos Williams (skutečnému městu Paterson věnoval stejnojmennou rozsáhlou báseň, z které je i výše uvedený citát, který ve filmu zazní z úst rappera v prádelně), Wallace Stevens nebo Frank O’Hara, protože film je v podstatě poctou jejich dílu. A jejich knihy jsou ve filmu několikrát zcela úmyslně v záběru. Autorem básní použitých ve filmu je básník Ron Padgett, čtyři básně jsou starší - Love Poem, Poem (I’m in the house), Glow, Pumpkin - a další tři - Another One, The Run, The Line - napsal přímo pro film. Autorem básně Water Falls je sám Jarmusch. Paterson je o poezii každodenního života a kráse všedního dne. Sedm dní v týdnu, každý je stejný, každý je jiný, každý je krásný. Co je neobyčnějšího, než žít obyčejný život, dělat obyčejnou práci a psát při tom obyčejné básně? Patersonových básní podle mě na konci vůbec není škoda, protože to byly básně psané na vodu a sám básník to věděl. Básně není ani tak podstatné číst, jako je důležité je psát! Dokud budeme psát básně, budeme žít. Jak říká v jednom rozhovoru sám Jarmusch: „I love poets because I never met a poet that was doing it for money.“ (03.08.2016)

Příjemné rozjímání o věcech, které už jsme všichni viděli někde jinde. Chodit po světě s větším elánem a skládat básně na všechno, co se nám mihne před nosem, nás Paterson nedonutí, ale vnímat každý den jako jedinečný a hodný přátelské návštěvy restauračního zařízení, v tom nás Jarmusch utvrzuje každou roztomilou replikou a svéráznou lidskou postavou. Paterson není odpověď, je to doporučený návod, jak číst život.... a vůbec ne špatný. (05.03.2017)

Filmová poezie obyčejného života je Jarmuschovým nenápadným mistrovským dílem. Od scénáře plného živých dialogů i básnických metafor přes hudbu pod hlavičkou částečně vlastní kapely SQÜRL a nápadité výtvarné a kostýmní hrátky s černou a bílou na postavě Patersonovy přítelkyně až po suverénní herecký výkon Adama Drivera. A jelikož je tento film stejně o americkém městě i jeho jednom obyvateli, dává smysl, že se jmenují stejně. (03.02.2017)