Zaklínač - Série 2

Tak a prvotní nadšení z první série Zaklínače nenápadně vyprchalo. Možná za to může ten dvouletý půst, který mně osobně přišel až zbytečně dlouhý, ale spíš bych řekl, že za to můžou scénáristi. Já totiž většinu dílů nevěděl, co je předmětem druhé série. Když už jsem to pak uvědomil, přišlo mi to ve výsledku vlastně docela málo. Ještě, že alespoň dorazil Marigold. Ten totiž opět nezklamal. A taky musím uznat, že Ciri se povedla. Momenty s ní byly vlastně top celé série. (19.12.2021)

Tož nečekal jsem, že mě přechod ke klasickému lineárnímu vyprávění v případě 2. sezóny Zaklínače tak vytrhne z nadšení. On to ale asi nebude jediný důvod, proč je dvojka oproti jedničce o dvě kvalitativní patra níž. Zatímco v první sérii se stihlo odvyprávět neskutečné množství věcí, tady tempo drhne a celých osm dílů by se podle mě dalo kondenzovat do polovičního počtu. Role Geralta je zde trochu nevděčná, protože jeho proměna v zodpovědného "otce" Ciri je dost lame, stejně jako postava Vesemira a celé Kaer Morhen, čekal jsem od ostatních zaklínačů větší roli než pouhého křoví. Celkově se tu jede spíš taková chytlavá fantasy rutina než cokoliv jiného, což ale neznamená, že by to nemělo i dobré stránky. Relativizace pozice Nilfgaardu coby záporáků je velmi cenná, linka Yennefer šlape výborně a když se na scéně objeví Marigold, nelze než jásat. Třetí série ale musí šlápnout do pedálů, jinak si Zaklínač pozici seriálové události roku těžko udrží. 65 % (29.12.2021)

O dost slabší než první řada. První díl je parádní, ale pak už to jde od desíti k pěti. Politikaření, a úskoky, nějací nedůležití panáci řeší válku a já usínám. Geralt a Ciri jsou super. Dobře zahrané zajímavé postavy. Ti ostatní většinou nudí. Dialogy jsou často toporné a hloupě poukazují na věci, které by při lepším scénáři byly jasné. Akce je fajn, ale je jí málo. Výprava parádní a příšery zajímavé. Podle toho co čtu se zase tvůrci nedrží předlohy tak snad se poučí do příště. Vždyť jak dopadla Hra o trůny, když tvůrci začali improvizovat? (22.12.2021)

Po první řadě jsem sice váhal, ale pořád jsem ještě doufal, po té druhé už nemusím ani váhat, ani doufat. Tvůrci seriál pohnojili podobným způsobem jako jiná parta GoT, jen to přišlo o něco dřív. Já chápu, že se scénář nemůže držet striktně knižní předlohy, tady to ale s postupem času vnímám tak, že z předlohy zůstal jen název. Pořád nechápu, proč mají někteří filmaři pocit, že katastrofální nedostatky ve scénáři a minely v castingu dokáží zakrýt přebujelou CGI podívanou. A tak vznikají další a další vedlejší dějové linie, které nezřídka končí ve slepé uličce páchnoucí močí i pevnějšími produkty trávicího systému, ale zato se všude potulují digipotvory, jež vypadají jako uprchlíci z filmu Evolution (2001). Vyvstávají i nové otázky. Proč se Geraltovi říká Bílý vlk, když mi barva jeho vlasů evokuje Gandalfa před jeho střetnutím s balrogem? Využili tvůrci seriálu nilfgaardskou invazi k zakrytí infiltrace afroindických hord do slovanské fantasy? Kdož ví. Vysvětlení bezpochyby přinesou další řady tohoto veledíla. Pokud použiji letecký žargon, pak se seriál nachází v sestupné spirále, a pokud lidi za kniplem nezaberou, přejde do vývrtky. 2*- (31.01.2022)

Problém tohto seriálu je podľa mňa v tom, že sa tvorcovia až príliš málo venujú budovaniu vzťahov medzi postavami a medzi postavami a novým prostredím a radšej sa zamerali na politicko-spoločenský rozmer a machinácie. Chýbala tu nejaká viac rozpracovaná "cesta hrdinky" (fyzický tréning nerátam) a viac individuálnych etických konfliktov (v tej typickej forme - kto je vlastne príšera?). A Ciri sa tu stala len pasívnou hračkou v rukách ostatných, respektíve magnetom, ktorý všetkých priťahuje a Geralt ju vlastne len neustále zachraňuje z rôznych situácií, tvári sa drsne alebo ustarostene ako správny tatko. Bola až príliš pasívna, bezbranná a jej vnútorný konflikt bol aj preto taký neprirodzený, málo plynulý. Potrebovala zabudnúť na starý domov a vytvoriť si nový. Prečo by však mala mať Ciri v Kaer Mohren domov? Každému je to síce jasné, ale len intelektuálne. Nemohli sme toto vytváranie domova prežiť spolu s hrdinkou, a keď tak len z rýchlika. Stačilo by, keby sa so zaklínačmi raz poriadne opije, zasmeje sa, keby si tam nájde priateľku v Triss, keby ju potom vidíme rozjímať kdesi na kameni alebo čo ja viem čo. Yennefer zasa furt niekam utekala, nonstop bola v pohybe a stále niečo riešila a hoci sa tu venovali aj jej emóciám, tak len na veľmi malej ploche - keď si na záver prešla konfliktom kvôli Ciri. Tvorcovia tu skrátka pohybovali s postavami ako po šachovnici, občas sa figúrky pobili, nejaká zomrela a toť vsio. Bolo v tom strašne málo skutočných emócií a strašne málo plnohodnotného času stráveného s postavami. A tak mi naozaj nezáleží na Triss, na Marigoldovi a vlastne ani na Yennefer. Sú to len figúrky, ktoré majú kompozičné účely v rozprávaní o veľkej politike (myslím si, že to veľa vypovedá aj o prístupe Netflixu). Avšak aj politická dráma potrebuje živého človeka, pretože - slovami "klasika" - smrť jedného človeka je tragédia, smrť miliónov štatistika. Nehovoriac o tom, že Netflix tu až príliš zdôrazňuje utrpenie elfov a vinu ľudí (nie že by to tak nebolo) a odkláňa príbeh až príliš skoro do čierno-bielych vôd (večne trpiaci Elfi), pričom Zaklínačovi podľa mňa viac svedčí sivosť a morálna ambivalentnosť, ktorá vyplýva z Geraltovej snahy o neutralitu. Pri prvej sezóne nič z toho až tak nevadilo, tam to trochu vyvažoval spôsob rozprávania, nadšenie zo sveta a novosť. Tu už jasne vidno bezradnosť. (05.01.2022)